Solange: Teror v dívčí škole

Solange i přes to že je to kultovní záležitost a v rámci žánru gialla je to dobrý film, nemůžu se zbavit dojmu že jsem zklamán. Už ten vrah mě celkem vadil, postavy chovající se neskutečně hloupě mě iritovaly. Aspoň o co se dá hlavně opřít je vyšetřování a kvalitní atmosféra ponuré školy. Mordy nejsou nějak extra dobré, a herci taky moc nezazářily. No nic film jako giallo sedí, ale prostě se cejtím nenaplněn. (11.12.2010)

Massimo Dallamano je pro mě neznámým režisérem, který natočil spoustu filmů, které jsem ale bohužel neviděl a celkem toho lituji. Protože Teror v dívčí škole na mě zapůsobil jako skvělá detektivka s trochou toho tajemna a scén, které ho zařadily i do kategorie hororu. Po dlouhé době se mi zase líbil film, který pochází napůl z německé produkce a jsem rád, že ho mám ve své sbírce. (12.11.2009)

Kdo a proč vraždí krásné a mladé dívky z katolické školy? Copak mohou být tak zkažená, aby někdo usiloval o jejich životy? Asi ano... Nu, mohu tento film jen vřele doporučit. Pěkná, vnímavá hudba Ennia Morriconeho stylově doprovází tento starý, vcelku podařený temný kriminální příběh. [8/1O] (Cosa avete fatto a Solange?, ITA+GER, krimi-thriller) (06.02.2009)

Na dívčí škole řádí vrah, který si odkládá sečné zbraně do intimních partií místních studentek, což - kromě toho, že to dotyčné už nerozchodí - má svůj symbolický význam, objasněný v závěru. Giallo, které kašle na mazání se s vizuálem či vraždami (v tomhle směru si vystačí jen s vražedným nástrojem trčícím ze zmíněných míst) a radši tlačí na příběh a erotiku, jelikož ve filmu z dívčí školy pochopitelně nemohou chybět záběry ze sprch. Dnešního diváka tak nešokuje ani tak způsob vražd jako pohled nato, jak byla sedmdesátá léta odpudivě chlupatá. Jako bonus Camille Keaton z I SPIT ON YOUR GRAVE. (17.11.2011)

Moje prvé videné giallo, a pocit je mierne nadpriemerný. Ako nejaký nováčik v tomto, žánri ešte nedokážem naplno oceniť nejaké tie presné postupy, ktoré tu patria. Každopádne sa mi však páčila zápletka, slušný kriminálny príbeh, kde všetky moje typy na vraha boli mylné a samozrejme Morriconeho hudba, ktorá u mňa vždy posúva film na výnimočnejšie umelecké dielo. (16.07.2010)