Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef PávekHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Brigita Hausnerová, Marián Kleis ml., Marie Brožová, Vladimír Šmeral, Gustáv Valach, Petr Haničinec, Zdeněk Martínek, Alena Kryštofková, Josef Koza (viac)Obsahy(1)
V 19. století byly stávky ožebračovaných a bezprávných dělníků potlačovány silou, třeba i střelbou do demonstrujícího davu. Stačilo pak, aby se do konfliktu připletla mladičká dívka - a zbloudilá kulka si našla i ji. Příběh vychází ze skutečné události: do svárovské stávky textilních dělníků v roce 1870 skutečně zasáhly ozbrojené jednotky. Jednou z obětí byla i šestnáctiletá Pavlínka Linková, která se v tomto snímku jmenuje Bernerová. Avšak režisér Karel Kachyňa, snažící se vnést jakousi poetizovanou melancholii, se smířil s pohledem plně poplatným ideologickým frázím, proti bezohledným vykořisťovatelům staví zbídačený proletariát, který se začíná hlásit o svá práva. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Tak takyto normalizacny priemer beriem, Kachynova Laska 1973 ma teda nijka neoslovila, toto je vyrazne lepsie. Pribeh mladeho dievcata na pozadi neprijemne drsneho postavenia robotnikov kdesi v 19. storoci. Hausńerova odviedla slusny herecky vykon a Smeral /Smesny Pan, Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/ tiez, hoci po roku 1969 uz nic dobre a zapamataniahodne nenatocil. 59 % ()
Pan Kachyňa velice citlivým způsobem zachytil život prosté dívky, která měla milé a krásné srdce. Měla ráda děti a lásku dávala najevo všem, kolem sebe. Bohužel ani velice ostražitá babička v podání vynikající paní Brožové nezabránila chvíli, kdy chránila svou lásku při stávce a zasáhla ji kulka ozbrojené jednotky. Velice krásný, i když smutný film ()
Po přečtení zdejšího obsahu, který z filmu vytěžil jen historický kontext příběhu, může být divák naladěn na špatnou budovatelskou agitku. O to větší překvapení se pak dostaví při zhlédnutí samotného filmu. Mistr Kachyňa si vybral z prorežimní knihy Alfréda Technika o stávce z konce 19. století ("Svárov") jeden lidský osud, který následně natočil jako čistý příběh z venkovského prostředí. Vykresluje v jádru svět mladičké dívky Pavlínky, její vztah s babičkou, strýčkem, k dětem starší sousedky i postupně rozvíjející se pouto k osudové lásce. Zachytává tehdejší život na vesnici, okouzluje krásnými poetickými záběry z přírody, kde na atmosféře hodně dodává hudba Zdeňka Lišky. Politika přítomna až v druhé polovině zůstává pouze nevyhnutím historickým pozadím, jež tragicky zasáhlo do osudu mnoha lidí a film se coby sociální drama může v rámci první poloviny 70. let klidně postavit i vedle takových skvostů, jakým jsou Petrolejové lampy. Výborný herecký výkon podává jak málo známá Brigita Hausnerová v hlavní roli, tak Marie Brožová v postavě její pověrčivé babičky a zajímavě vybraní herci ve vedlejších rolích (Valach, Šmeral, Martínek). (90%) (Filmová výzva 2018 - Karlas) ()
Kachyňa byl patrně kouzelník. Komunisti si u něj objednali film o dělnickém hnutí a on natočil poetický příběh sirotka, který se zamiluje, největší sex je pro něj logicky držet kluka za ruku, teskní po mrtvích rodičích a nečeká ho dobrý konec. Stranické vedení v té době ještě ani nesedělo pod kaštany se zakládací listinou a proto zde nefiguruje. Kameraman odvedl skvělou práci a Brigita Hausnerová též. Stávka tkalců je až v závěru a její politický podtext tu není rozebírán. Není to hvězdné Kachyňovo movie ale velmi slušná záležitost to je. S podobnou sociální tématikou se mu povedla lépe Kráva. ()
Pavlívnka byla naivní a nezkušená prostá dívka. Do jejího života krutě zasáhla hospodářská krize, která měla za následek Svárovskou stávku. Stávka byla četníky a vojáky krvavě potlačena. Jednou z obětí byla i tato mladá dívka. Kachyňa opět nešetří svou poetikou, kterou podtrhují hrátky s kamerou a neustále se opakující hudební motiv. Ten je velmi vtíravý. ()
Reklama