Réžia:
David A. WeinerScenár:
David A. WeinerKamera:
Oktay OrtabasiHudba:
Weary PinesHrajú:
Clancy Brown, Cassandra Peterson, Keith David, Alex Winter, John Carpenter, Jeffrey Combs, Robert Englund, Heather Langenkamp, Katie Featherston (viac)Recenzie (4)
Připomíná mi to slova VJ Emmieho: "Movie, movie, movie, movie!!!" Tvůrci hrnou jeden film za druhým aniž by ho nějak rozebrali či zasadili do kontextu. I přes svou délku každému horrorovému filmu, který vyšel v osmdesátkách, můžou věnovat jen zhruba 2-3 minuty. Nejzajímavější jsou předěly a rozhovory s tvůrci, které se zde objeví cca jednou za 15 minut. Většinu času mluví uvaděči filmů v TV (Joe Bob Briggs, Elvíra), filmový fanoušci z YouTube (James Rolfe, GoodBadFlicks, Oliver Harper) a pak naprostí randos jako wrestler a člen Slipknot. Kdyby se tvůrci hlavně věnovali jen rozhovorům s herci, herečkami a režiséry, tak by výsledek byl lepší. Tvůrci jsou evidentně schopní, jelikož dokázali sehnat kohokoliv od Toma Saviniho přes Joea Dante a Johna Carpentera po Šinji Cukamota. Jen je to příliš zbytečně dlouhé, na to jakou výpovědní hodnotu to má. ()
Opäť dostávame encyklopedickú nálož hororových filmov z rokov 80tych. A konečne sa dostavili aj snímky, ktoré definovali žáner v zámorských končinách. Tie som však čakal už v prvom dokumente, ale tu ide viac o zadosťučinenie sa americkému komerčnému divákovi. ()
Další část monstr dokumenu o délce 4 a půl hodiny. Přináší opět stejný mustr jako předešlá část, tedy výběr několika filmů z dáného roku v 80. letech od 1980-1989, které jsou prokládány různými tématy. Někteří tvůrci a herci z minulého dílu se tu mihnou spíše vyjímečně, patrně jde o pozůstatky z natáčení minulého dílu. Nově jsou tady Corey Taylor ze Slipknot, wrestler Chris jericho, John Carpenter, Tom Saviny, Robert Englund, Nancy Allen, Clancy Brown a pár dalších. Opět tvůrci vyberou desítky filmů, ale už je zdde i důraz na produkci mimo USA, hlavně Itálie s trojící Argento, Fulci a Bava a pak se zmíní Bad Taste Petera Jacksona a japonské Tetsuo. ()
Pokračovanie obšírnej retrospektívy do osemdesiatkových hororov, tentoraz aj z európskeho územia alebo tých menej známych. Opäť rovnako pútavé a obohacujúce ako prvá časť, dokonca aj so známymi tvárami a hororovými remeselníkmi ako sú napríklad Robert Englund či Tom Savini. Ešte dlhšie, ale rovnako pútavé a čo ma prekvapilo tak dokument venuje krátku kapitolu aj starým retro hororovým hrám. ()