Čierna mačka

Boris a Bela si vyměňují vražedné pohledy a věty zatěžkané neurčitým východoevropským přízvukem v této prosté variaci na Draculu (resp. Nosferatu). Přes snahu o humor, včetně jednoho nezvykle vyzrálého momentu žánrové sebereflexe (novomanželé parodující svého hostitele), jde spíše o film úsměvný než vtipný a spíše kouzelně naivní, než mající nějaké kouzlo. 60% (04.08.2011)

Černobílý snímek vzhledem k době svého vzniku sice nenabízí nějak velkou porci hrůzy, ale ono hodně záleží, jak se na to člověk dívá. Skvělé herecké umění obou pánů (Karloff, Lugosi) je již samo osobě pastvou pro oči. Především pak Boris díky svému vzhledu a uhrančivému pohledu dokázal pošimrat na zádech nejednoho fanouška a to i bez masky. Tady ho stačilo navléct do černého hábitu, nebylo potřeba nějakých zdlouhavých dialogů a i přesto dokázal navodit docela slušnou porci mrazivé atmosféry. Bela mu však zdatně konkuroval, přestože mi místy přišlo, že hrál až „druhé housle“. To však bylo zapříčiněno charakteristikou jeho postavy. Co mně však dostalo na snímku nejvíce, byl samotný ateliér architektova domu. Propracované kulisy, tajemství ukryté ve sklepení a vhodně zvolený hudební doprovod dokázali v této kombinaci vytvořit slušnou dávku napínavé atmosféry. (13.06.2012)

S odstupom doby veľmi slabé a vyslovene smiešne. Black Cat nezazlievam určitý duševný rozsah, to je spolu s prostredím ateliérov jediné plus. Dejová konzistencia a atmosféra sú na mizernej úrovni. A Lugosi nie je herec (skôr len komik)...jeho úsmev utvrdzuje diváka, že je všetko ako zo sladučkej rozprávky... (21.01.2014)

Strhující herecký koncert Bély Lugosiho a Borise Karloffa. A to je všechno, čím je tento klasický "horor" zajímavý. Vlastně ne úplně, ale k tomu se dostanu. Ti chlápci si to fakt vyloženě užívaj - sice nejsou žádní mistři svého hororu, ale to snad ani ve filmu takového typu nevadí. Oba po sobě metaj těma svýma luxusníma pohledama,které fakt vytrénovali k dokonalosti, Belův přízvuk je fantastickej a Karloff, který je místy opravdu ďábelský, lépe hraje, jak už tady někdo poznamenal. Dohromady jsou opravdu silná dvojice, která se na filmovém platně mohla výdat častěji. Příběh není ničím zajímavý, občas nedává příliš smysl (i když Dráculův strach z koček je fajn), ale jak je krátký, tak to snad ani nemůže začít nudit a celou dobu si to udržuje solidní tempo. Celou dobu tam hraje neuvěřitelně cool hudba (hodně klasika), atmosféra je vynikající, prostředí taky a černobílost tomu taky dost přidává. Přesto ale je to v žánru hororu jen průměr, i když jak říkám, našlápnuto to má slušně, ale pořád je to (dost možná) lepší než Browningův Dracula. 65%. (04.09.2014)

Nejpozitivnější a nejpříjemnější stránkou filmu je, že kromě názvu a záměrného čistě ekonomického odkazu na autorovo jméno (obojí, jak sám režisér přiznává, využili jen proto, aby přitáhli do kina lidi) nemá tenhle film se stejnojmennou povídkou E. A. Poea nic společného. Místo adaptace zřejmě nejfilmovanější Poeovské povídky, se tak dočkáme silně atmosférického napínavého snímku s hodně silným historickým ukotvením a pozadím. Atmosféra snímku, obzvláště ke konci, se dá skoro ždímat. Paradoxně se o ni zrovna dvakrát nezasluhují hned dvě herecká žárnová jména. Pravda, Karloffův ksicht a výraz v tomto filmu je tak démonický, že by se z něj opotila prdel i Pinheadovi, kazí si to ale zbytečným pomrkáváním a odkazováním na své slavné Frankensteinovo monstrum (ať už jde o pohyby nebo přímo ukázkovou citaci hned v prvním záběru s ním). Lugosi je prostě strašný herec. Pokud je zabírán z boku a není středem zabíraného obrazu, jsště to jde, ale jakmile je zabírán zepředu a je v záběru jen on, člověk by si až ucvrnkl smíchy do kalhot. Naštěstí se o kvality filmu přičiní výborné interiéry domu, v němž se valná část filmu odehrává, zajímavé herecké obsazení (Lucille Lund je snová) a temnětemná pointa. (23.03.2016)