Madeleine Collins

Dráma, thriller v žiadnom prípade. Chvíľu, hodnú chvíľu trvá, kým sa do toho dostanete a kým pochopíte, a co go. Neviem ale úplne, či to za to stojí. Z dobre rozbehnutého počinu to skĺzne psycho rozboru jednej ženskej, ktorá si ale všetko spôsobila sama a zrazu nevie, čo a s kým ďalej. Veľmi sa nám to snaží nahovoriť, že ona je obeť a jej okolie jej nepomáha, čo ale nie je pravda. Jasne, Abdul rahman je ultra kokot a hen tá malá tiež nie je úplne v pohode, ale jej stav nezapríčinili, iba čiastočne. Virginie mám rád. Príjemne sa na ňu pozerá. Určite sa to platí vidieť, ale v závere sa dostaví určité sklamanie. A možno nie ... 3 z 5 (31.03.2023)

Madléna, alebo skôr budúca Madléna, žije dvojaký život, snaží sa vo vzťahoch nejako kľučkovať a nikto nechápe prečo. Pointa ani neprišla. Celé sa to kryštalizuje ako psychologická dráma, ktorá neobsahuje žiadne dejové zvraty, je to nudné, hoci pár momentov príde takých, že človek už dúfa v nejaký skvelý obrat. Ale nedočká sa a ten záver mi nestačil. (03.04.2023)

Příběh zase opačně než jak je známe s touto tématikou.Žena dvou mužů.Vlastně to tak vidím poprvé.Všechny ostatní byly o  životě mužů ve dvou rodinách.Efira je okouzlující žena a vynikající herečka.Vlastně má štěstí na role.Tenhle film ale neměl štěstí na dabing.Jinak režie a kamera vynikající. (02.05.2023)

Zo stránky „one woman show“ takmer nie je čo vytknúť – Virginie Efira s prehľadom stvárňuje dvojitý život ženy, ktorá evidentne zápasí nielen so sebou ale aj so svetom, v ktorom žije. Príbeh a jeho vedenie však nechávajú za sebou mnoho pripomienok. Nehovoriac o konfrontácii Judith s následkami dvojitého života. Predovšetkým z pohľadu blízkych osôb. Keby ten záver bol trochu údernejší, keby bol náznak toho, že sa posunieme niekam ďalej, tak ani minútu neváham k tomu dať aspoň tri hviezdičky. Osobné hodnotenie: 69% (**) (29.04.2023)

Přišlo mi, že zde Virginie Efira ztvárnila podobnou postavu ženy s evidentními psychickými problémy, jako ve snímku En attendant Bojangles (oba filmy ostatně vznikly ve stejný rok), který mi přišel podobným způsobem nepřesvědčivý a neuspokojivý. Asi jsem měl tuhle herečku prostě nejradši v jejích starších rolích v relativně nenáročných, ale velmi příjemných romantických komediích typu Une famille à louer, Le goût des merveilles či Un homme à la hauteur, a někdy od roku 2019, kdy si začala vybírat všechny ty nesnesitelné artové projekty à la Sibyl či Benedetta, už mi její herecký výskyt ve filmu nedělá tak dobře jako kdysi. A hlavně tenhle konkrétní film mě fakt nebavil a iritovalo mě, jak je zde spousta informací nevyřčena a člověk se může jen domýšlet, jak to asi bylo (kupříkladu už v úvodní části v obchodě člověka zarazí, že zdánlivě nijak nesouvisí s dalším dějem, a spojitost s hlavní postavou je sdělena až ke konci), a stejně tak jsem si nenašel cestu k hlavní postavě a její chování mi přišlo nepochopitelné. Svoje diváky si to asi ještě najde, ale mě osobně to spíš jen otrávilo. (10.04.2023)