Leoš Janáček - velký příběh 20. století

Výborně pojatý medailon s uměřeným, ale o to poctivějším režijním přístupem, pomalejším tempem, estetizovanou kamerou a hlavně skvěle vybranými hosty (stručný a výstižný Miloš Štědroň - ale vlastně všichni...), kteří mají opravdu co říct. K tomu, abych udělil plný počet bodů (což bych strašně rád udělal) mi chyběla - byť i jen stručná - zmínka o Janáčkových smyčcových kvartetech, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy pro dané obsazení vzniklo. Ale i tak ve srovnání s pět let starým filmem o Antonínu Dvořákovi vítězí Janáček nejmíň o dvě liščí (samozřejmě Bystrouščiny) délky. (02.11.2020)

Krásná kamera, střih i celkové estetické pojetí. Scenáristicky to však bylo příliš encyklopedické a kvůli unavené nenápadité režii dokument chvílemi až nudil. Dokážu si dokument o Janáčkovi představit víc "sexy". Naučný pořad s hlasem Jana Štastného nebyl příliš šťastný, ale na to, co občas vyplodí ČTart je to lepší průměr. (24.11.2020)

Nedovedu si představit lepší průvodce životem a dílem páně Janáčka, nežli dva tak velké (a charismatické) odborníky na něj, pány Štědroně a Zahrádku, jejichž někdejší veřejné besedy / přednášky (nejen) o něm, jsem měla tu velkou čest navštěvovat, a dokonce si s nimi i krátce popovídat. ;-) Příjemný bonus byla účast dalších umělců, např. Ivy Bittové, klavíristy Jana Jiraského či dirigenta Simona Rattla. I když vím, jak to myslel, zde bych si dovolila s ním malinko nesouhlasit - nemyslím si, že Janáčkovy opery jsou nejvhodnější pro ty, kteří se opery "bojí". :-D Obávám se, že by je mohly vyděsit ještě víc. :-DDD Ale jistě ví, o čem mluví, zřejmě má s tím i nějaké zkušenosti, tak mu budu věřit. ;-) Dirigent má přeci vždycky pravdu. :-D A jestli mohu i já něco dodat, tak tento dokument je dle mého skrovného úsudku především pro ty, kteří o Janáčkovi nemají prakticky ani páru, popř. jen nějaké obecné informace. Skalním fandům sice nepřinese asi nic moc zásadního, zase ale na druhou stranu pány Štědroně a Zahrádku poslouchat je slast, a navíc se ledacos zajímavého dá dozvědět i od těch ostatních účastníků, takže zkrátka nepřijdou ani Janáčkovi znalci. Ty jistě potěší např. ukázky z oper všech možných světových souborů, bohatá Janáčkova fotogalerie či decentní nahlédnutí do jeho soukromí (ať už ve formě fotografií či mluveného slova), aniž by se v něm tvůrci zbytečně šťourali. (19.10.2020)

Paradoxem díla Leoše Janáčka je, že ho možná víc uznávají a znají v zahraničí než u nás. Pokud dirigent Simon Rattla v tomto moc zajímavém dokument říká, že Janáčkovy opery jsou nejvhodnější pro ty, kteří se opery "bojí", tak intendanti českých operních domů by s ním z vlastních zkušeností asi těžko souhlasili. Janáček (resp. jeho opery) moc netáhne a i mě seznamování s jeho dílem dost dlouhou dobu trvalo. Dnes Janáčkovy opery miluji a tak si vskutku říkám, jak je to vlastně možné, že tolik lidí má k jeho dílu takové předsudky. K této otázce se dokument nevyjadřuje, patrně proto, že má ambice oslovit i diváka mimo Českou republiku, kde je dnes už asi Janáček uznáván jako nejvýznamnější český hudební (operní) skladatel. Co musím jako milovník opery určitě velmi ocenit je to, že jsou v dokumentu obsaženy ukázky z celé řady inscenací Janáčkových oper a to i zahraniční provenience. Asi mi jen trošku chybělo rozebrání jeho opery Výlety pana Broučka, která rozhodně není špatná nebo druhořadá. I když chápu, že z pohledu zahraničního diváka jde asi o nejméně uváděnou (a tedy i známou) Janáčkovu operu. (19.10.2020)

Janáčka není nikdy dost! Příjemný televizní portrét, v němž hlavními průvodci jsou ti nejpovolanější - brněnští janáčkologové Zahrádka & Štědroň. Tyrrellovu monumentální monografii těchto 52 minut sice nahradit nemůže, ale jsou to minuty využité velice dobře. Trochu zamrzí opomenutí obecně nedoceňovaného Osudu. (16.10.2020)