Kid

The Kid je typickým produktem od Disneye, jenže místo druhořadých herců tentokrát do hlavní role obsadili Bruce Willise a i když je to dobrej herec, tak mu to nepomůže a celej film se jenom koukáte jak se Willis ztrapňuje v rodinným filmečku kde se nakonec vše v dobro obratí. Ale zase se musí uznat že příběh to má částečně originální a úplně celej film jsem se nenudil (02.01.2006)

Prvýx cca 15minút, kým sa na scéne nezjavilo WILLISovo mladšie ja bolo svieže a Brjús bol typovo naozaj presvedčivý. Cynický parxant, ktorý roky tvrdo na sebe makal, aby potom pôsobil ako tieňový poradca fplyvnýx a mocnýx ľudí v politike, byznise, či médiáx. Arogantný a do seba zahľadený suxar, ktorý nedokáže navonok prejavovať žiadne city. Ani k otcovi, ani ku kolegyni a priateľke. S príxodom malého tučného „spratka“, fktorom hlavný hrdina spoznáva sám seba keď mal 8 rokov sa dej začne rozbíjať a postupne sa dobre rozbehnutá komédia mení na morálistickú štúdiu s poučeniami každýx 5 minút. WILLIS už len odrapkáva klišeoidné frázy a jeho morálne precitnutie a otočka o 180° nie je ani dojemná, tobôž uveriteľná. Celkovo tu Brjús film nezaxraňuje, skôr sa topí spolu s ním... Hereckú česť tak obhajuje skôr ženská osádka vo vedlajšíx úloháx: sqvelá asistentka v rokox a najuveriteľnejšia postava filmu - Lily TOMLIN a čiastočne aj WILLISova kolegyňa, symplastická Emily MORTIMER. Malý tučko je totálne toporný a pôsobí ako detskí „herci“ zo Zlatej brány alebo ako Majka z Gurunu. Samozrejme je tu pár nápaditýx scén a niektoré hlášky či situácie pobavia, ale scénar nedokázal vyťažiť ani 50% z veľmi dobrého námetu a celé snaženie kazí predstaviteľ detskej úlohy spoločne s typicky Disneyovským moralizovaním. Korunu nefkusu a klišé završuje záverečnýx 15minút kde už je len morálne posolstvo a nuda bez humoru a nadhľadu. Film je totiž ako rodinný veľmi zle namiešaný. Detskú časť publika, bude úvodnýx 20minút nudiť a pre dospelákov je celý stred infantilný. Záver je hororom pre fšetkýx a TURTULAMBOVI sa opäť nepodarilo nadviazať na úspex snímky FENOMÉN s Johnom TRAVOLTOM. Celkovo len o xlp medzi 2/3 - 52% (08.05.2008)

Tady nemůžu jinak. Už jen proto, že jsem si ty školní léta prožil ze stejného pohledu jako malý Russ. Strašně bych chtěl potkat svoje velké já, co mi poradí, jak všem dát přes držku a s ničím se nes*at. Ale stane se to jen ve filmu. Aspoň tam. Za to Turteltaubovi dík. A Emily Mortimer - bože, na scény s ní jsem blaženě čekal po každém záběru. Jo a že je pointou vysvětlení červeného Měsíce při obzoru... Mě to náramně sedlo jako originální višnička na závěr. Nostalgii neupřu. 90 %. (28.08.2010)

slušný..docela..a musím zde citovat kousek příspěvku Toma Hardyho, neb bych to nevyjádřil lépe "Škoda, že ke konci je čas na typický disneyovský styl a moralizaci diváka. I tak se však jedná o nápaditý snímeček, který stojí za podívání." akorát místo slova "škoda" bych použil slovního spojení "neskutečně mě sere." (10.02.2017)

Film o ztracených dětských snech, krizi středního věku a o tom, že i ztracené sny se dají najít, nijak výjimečně nepobavil, příliš nezaujal příběhem a nepotěšil ani žádnou brilantní filmařinou. Na druhou stranu, na Emily Mortimer byla radost pohledět, Bruce Willis byl výborný, zejména dokud se nezačal snažit o slzy, a občas se jeho příběhu podařilo naťuknout mé vlastní úvahy na téma revize života s ohledem na ztracené dětské sny. Čím jsem chtěl být? A čím jsem se stal? Nakolik se odráží má dětská přání v mých současných názorech a v mém životě? Film je tak dobrý, jak moc mi toho dokáže dát. Tento sice nenabídl nic výjimečného, přesto se mu podařilo velmi těsně udržet v kladných hodnotách. Že by krize středního věku? :-) (12.07.2011)