Stopař

Naprosté vakuum. Kdo zařadil tento film do žánru komedie, se zřejmě v životě nezasmál. Ten snímek ne že by chtěl být vtipný, ale zoufale se mu to nedaří, oni v něm chybí i jakékoli pokusy o humor či vtip. To není nepovedená komedie, to prostě komedie není vůbec. No a jinak je to naprosto nezáživné a plytké moralizování. Jeden z nejzbytečnějších filmů v dějinách české kinematografie. (11.12.2010)

Mám rád filmy, ve kterých se nic moc neděje, protože si je můžu pustit odpoledne, když si chci dát dvacet. U tohohle jsem to zalomil asi ve 30. minutě. Poslední myšlenka, na kterou si vzpomínám, byla, že takhle domrndaný zvuk jsem ještě nikdy, ani u toho nejhoršího filmu, neviděl. Ten zvukař by potřeboval nasrat na ruce a nepustit k vodě. (22.11.2013)

Na jedné chatě se postupně vlivem osudu setkají muž, tedy hlavní postava příběhu, jeho milenka, manželka s dcerkou, čundrák a posléze i jeho kamarádi s party. Námět příhodný pro komedii plných ztřeštěností, ale tohle není ten případ. Tady se moralizuje o špatnostech nevěry, což veškerý komediální akcent naprosto zazdívá. Tvůrci vsadili na charaktery postav, které to mají jednoduše osvětlit. Těžko říci jestli se to povedlo, ale určitá snaha vidět je. Snímek příhodně vypadá jakoby ze života, ale poněkud ponuře. Není špatný, ale žánrově nezařaditelný. Jako oddychovka však zcela postačí. (24.04.2015)

Na špatném hodnocení filmu se podepsalo zejména jeho zařazení mezi komedie, ale vzhledem k povrchnímu zpracování by příliš nezaujal ani jako drama. Příběh sám nabízel možnosti rozehrát komickou linku ať už v situační komice či ve vykreslení jednotlivých postav či vtipně postavených dialogů, ale bohužel zůstal ne uprostřed cesty, ale hned na začátku. Chyběla i dobová atmosféra charakteristická jak pro svět manekýnek a výstavních veletrhů tak i brněnských trampů. Vznikl nevýrazný snímek bez hlubších myšlenek a nadčasové hodnoty. Přitom se Petr Tuček podepsal pod mnohem zdařilejší snímky (Svatej z Krejcárku, Slovácko sa nesúdí, Copak je to za vojáka). (23.09.2015)

Úplný průšvih to není. J. Jurištová byla docela kočka a na chatu bych s ní jel taky, J. Vinklář jako vždy pro mě vynikající a celkem mě zaujala první filmová postava O. Navrátila, která byla kupodivu ještě sympatická (pak spíš hrál záporáky). V záplavě normalizačních srágor příjemné oživení, ale jinak trochu béčko. Jo a hudba filmu je ukradena z Herzova snímku Den pro mou lásku (autor P. Hapka), která se do filmu nehodí ačkoli je krásná. Proč nesložili něco sami? Nebo aspoň nepoužili muziku která není tak známá z tak slavnýho filmu? (22.08.2011)