Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
Antonín MoskalykKamera:
Eduard LandischHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jiřina Bohdalová, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jan Libíček, Čestmír Řanda st., Zdeněk Řehoř, Hynek Němec, Mirko MusilObsahy(1)
Zábavné a vtipné variace na téma manželského života. První situace představuje domácí hádku manželského páru, kde právě dlí na návštěvě přítel Žoržík (V. Menšík). Manželé se nazvou různými jmény, zatímco host je nejdřív v rozpacích a dává zapravdu tu jedné, tu druhé straně… V další scénce manželka hodlá svést manžela, který je úplně zabrán do práce a nenechává se žádnými svody vyrušit. Žena předstírá, že má mužskou návštěvu, jenže manžel není tou maškarádou nijak ošálen. Žena si domlouvá fiktivní schůzku za dveřmi, aby to manžel slyšel… Další scénka začíná tím, jak si manžel stěžuje na ženu, která zabouchla dveře a nechala uvnitř klíč. Je noc a oni se teď nemohou dostat domů… Různorodé polohy ženského a mužského elementu brilantně zachytili ve svých komediálních kreacích Jiřina Bohdalová a Jiří Sovák. Režii měl A. Moskalyk. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Náhodou jsem narazil na tento film a jeho začátek mě zaujal tak, že jsem si jej vyhledal. Až poté jsem zjistil, že se skládá z několika etud. První mě přitáhla právě svou energií a humorným pohledem na manželství, ale lví podíl na tom měl Vladimír Menšík, který se nadále nevyskytoval. Prostřední část mě už nebavila, naopak projev manželky mi přišel otravný. Závěrečná část dojem zase vylepšila, ovšem pointa mě vyloženě zklamala. ()
Konečně vím, odkud pochází věta: Některý ženský jsou všechny stejný. Od Ládínka. Jak jinak. Bohdalka občas zklouzává do křemílkovské tóniny, ale jinak je to klasická manželská etuda, které jí jdou. A jelikož ani ostatní mistři svého řemesla se nenechali zahanbit a příběh taky nebyl hloupý, hodnotím toto neznámé dílko tak jak se sluší. ()
Je Jiřina Bohdalová pytel s otrubami anebo není? 34letá Jiřina Bohdalová předvádí své klasické komediální kreace hysterických ženských. Nic nového, ale je to pěkné. ()
Některé sekvence mimořádně povedené, velké herectví Bohdalové, Menšíka, Sováka a Libíčka. Scénka, kdy se manželka snaží zaujmout pracujícího manžela, je k popukání! Nebýt tam několika hluchých míst se záběry na bernardýny, bylo by to za pět! ()
Není to špatné, ale režisér Antonín Moskalyk ponechal hercům až příliš volnou ruku k poněkud prvoplánové exhibici. Snad jen Libíček vytvořil figurku smolařského kasaře s opravdovým smyslem pro komickou drobnokresbu. ()
Reklama