Posledné hodiny

Film „Poslední hodiny" byl natočen podle románu Ference Karinthyho „Budapeštské jaro". Román vyšel v roce 1954 a stal se rázem nejúspěšnější knihou celého Maďarska. Filmový scénář se přidržuje hlavních dějových linií románu, je však proti němu rozšířen o řadu dalších typických postav. Autor filmu, známý maďarský filmový režisér Félix Máriássy, říká o svém díle toto: „Byl to nezvykle těžký úkol, převést na filmové plátno události, které se odehrály před tak krátkou dobou, a které se vryly každému z nás tak hluboce do paměti. Při řešení takového thematu jsou vystupňovány požadavky nejpřesnější autentičnosti jak na poli technickém, tak i uměleckém. Bylo nutno zachytit autenticky přesně různotvárnost typů, které se objevují ve filmu (účinkuje v něm 95 představitelů), lidí různých národností, charakterů, sociální příslušnosti i politického smyšlení. Také exteriérové snímky, které si vyžadovaly nejrozmanitějšího zobrazení po měsíce obléhané Budapešti, kladly vysoké požadavky na technické pracovníky." Film „Poslední hodiny" zachycuje nezapomenutelným způsobem velkolepou etapu z dějin maďarského osvobození. A jistě je třeba zdůraznit, že vynikající umělecká hodnota, jíž bylo v tomto filmu dosaženo, spočívá ve velké míře právě v tom, že všichni, kteří se zúčastnili práce na filmu, počínaje scénáristy a konče posledními nejmenovanými pracovníky, zachytili v tomto filmovém eposu část svého vlastního života, úsek dějin, který sami prožili a protrpěli. Filmový přehled 16/1955 (12.08.2009)

Film nič nevysvetľuje. Ak chcete pochopiť film musíte mať naštudovanú históriu Maďarska na prelome rokov 1944/45. Ako jedna z prvých udalosti bolo Hortyho vystúpenie z paktu Nemecko, Taliansko a tým aj stiahnutie kráľovských maďarských vojsk späť do vlasti. Preto sa v tej dobe túlalo toľko vojakov bez alebo aj so zbraňou. Ale aj prechod Rumunského kráľovstva na stranu Spojencov urýchlil postup Červenej armády do Maďarska. V tej dobe už bolo Maďarsko obsadené Nemcami (operácia Margarethe a Panzerfaust), ale regenta Horthyho zatkli (operáciu osobne viedol Otto Skorzeny) a odviezli do Nemecka. Tak mala v Maďarsku otvorenú cestu k moci Szálasiho strana Šípových krížov (vo filme aj ako Szálasiho vojaci, vojaci šípových krížov, vojaci Léventé). V Maďarsku nastalo peklo, záťah na Židov bol tak markantný, že viac ako 500 tisíc ich bolo odsunutých do Osvienčima, tí ktorí sa schovávali a boli zadržaní skončili nahí a bosí zastrelení v Dunaji (scénka s filmu pri zabití židovského dievčaťa Jutky). No a záver filmu patril maďarskému odboju a oslobodeniu Budapešti z ktorej si Nemci spravili pevnosť a nakoniec ju surovo zbombardovali. Oslobodzovacie boje Budapešti trvali neuveriteľných 102 dní. Išlo o jednu z najkrvavejších a najdlhších mestských bitiek (Viedeň 6 dní, Kaliningrad 77, Wroclaw 82 dní, Berlín 14 dní). Ale katastrofálne boli aj straty na životoch 40 tisíc civilov, 80 tisíc sovietskych vojakov a rovnaký počet vojakov Nemecka. Podobné filmy zamerané na maďarský holokaust Hracia skrinka 1989 a Rózsové piesne 2003. Ale film ako taký ma sklamal, bol veľmi strojený, málo prirodzeného chovania, bola vojna a nie všetko muselo byť ako zo škatuľky. Ale to je môj subjektívny dojem. (25.09.2018)

Film "Budapešťské jaro", česky uváděný jako "Poslední hodiny" (bylo jich - zhruba od vánoc po osvobození 4. dubna 1945 - ca. 2496; to jen, aby zmatek byl dokonalý), patří podle maďarských filmařů a filmových kritiků mezi 12 nejlepších poválečných maďarských filmů do roku 1969. Deset let po válce, kdy film byl uveden do distribuce, by mohlo být tak akorát pro nezkreslené ztvárnění, tehdejší těžké doby - i když další těžká doba byla pro obyvatele Budapešti už za dveřmi. U nás se v té době natáčely už především filmy se socializační či socializující (už ne tak sociální) tématikou (Rudá záře nad Kladnem atp.)... Zde událost střídá událost, kuje se spusta osudů, charaktery povolují nebo se zpevňují, ale nemění se. Bunkr se stává středem světa, zatímco do domu se stěhují koně. Filmové ztvárnění veleúspěšného románu, který vyšel rok předtím. (10.04.2017)