Slnko, seno, erotika

Troška točil hodnejm srdíčkatejm lidičkám svou typickou buranskou řachandu pro nevinné zasmání, a nějak mu z toho nechtěně vylezla generační výpověď o všeurčujícím českém komplexu méněcennosti, která éru svého vzniku zachycuje s podobnou kousavou přesností jako Chytilové Dědictví. Omylem geniální. Se děsím, jakou neplánovanou satiru za deset let vykoukám z Babovřesků. (30.12.2021)

V pořadí třetí Slunce je naprostou filmovou katastrofou. Tzv. "Troškahumor s.r.o.", který nám pan režisér od té doby předvádí stále, pokud se pokusí o komedii. Vřele doporučuji všem, kteří mají zácpu. Tohle vás zaručeně protáhne.... po letech opravuji svůj názor a dávám smířlivé dvě hvězdy, protože s pravým odpadem právě začal pan režisér až později. (02.04.2004)

"Tak si aspoň řeknu vybraný slova po M, ne?? Myslivec myslí, že mydlář mydlí myš mejdlem, hlemýžď se smýká po mýtině, vymykati, zamykati, máš tam někde samici??" Jeden z mála světlých a úsměvných momentů v třetím dobrodružství z bláznivých Hoštic, kde se trochu přitvrdilo a půlka lidí tu běhá nahá. Bohužel s oblečením šla dolů i kvalita a celková zábavnost série. (11.01.2008)

"Všechno bude! Čeká nás budoucnost, vo který se nám ani nesnilo. To jasně vidim. Zemský ráj to bude na pohled. Budoucnost šťastná, tři auta tady budou stát, bazén s klimatizací a telefon si necháme zavýst až do maštale. A celej svět se bude divit co my češi jsme zač! My už se neztratíme a kór teď ne, když stojíme jednou nohou v Evropě!" (30.03.2013)

Poslední díl z vesnické trilogie Zdeňka Trošky. Je na první pohled jasné, že se jedná o díl nejméně povedený, který už místy sklouzává do naprosto banálního příběhu, který se více snaží ukázat nahé ženy, než se pokusit o podobnou sžíravost jako v případě předchozích filmů. Nejlepší je jednoznačně část první, kdy jsme spolu s vybranými jézéďáky z Hoštic v Itálii, kde mají poznat, jak funguje Pláničkova metoda v praxi v jiném, modernějším prostředí. Češi vyjeli do ciziny. Tohle je sousloví, které dokonale popisuje situaci. Český vidlák se jede podívat do Itálie, nabalí si řízky a basy piv, aby přežil, protože ty mořský potvory se nedají žrát. Jako kdybychom nejezdili do ciziny proto, že chceme cizinu poznat, ale chceme, aby cizina poznala nás. Akorát kdo je na nás v cizině zvědavý? Proč někam jedeme, ale snažíme se to za každou cenu přizpůsobit Česku? To je Česko tak dokonalé, o tolik lepší? Pokud ano, proč vlastně vyjíždíme? Já vím, že tohle už se trochu změnilo, ale jsem si jistý, že jsou zde pořád rodiny, které jedou do ciziny a místo, aby ochutnali místní kuchyni, raději si přivezou něco svého. Já vím, má to i smysl, člověk neprožije dovolenou v průjmech, ale jestli se tohohle bojím, proč někam jezdí? Myslím, že dovolená takového rázu, kde si kolem sebe vytváříme malé Česko, nemá smysl. Musíme zkusit žít chvíli v Itálii, Řecku, apod. Pak si z toho můžeme něco odvézt. Nejen to, co si nakoupíme na tržišti a co můžeme ukázat jako důkaz toho, že jsme skutečně byli v cizině a že si nevymýšlíme. Filmu pak nejvíce ubližuje druhá část, kde se snaží jézéďáci být světoví tím, že se svlékají, stěhují na seník a spí u řeky za cedulí. Místy je to prostě nuda, hlavně po několikátém zhlédnutí si uvědomíte, že to je vlastně docela vyčpělé. První a druhý film série však stále mohu směle doporučit. Jen si u toho zapřemýšlejte a řekněte si, jestli v tom není kousek z vás samotných. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/umirajici-zvire-4-vanoce-slunce-seno-2.html (03.03.2013)