Slnko, seno a pár faciek

jasně, už to bylo zase o kousek stupidnější než počátek, ale ještě se to dalo...ale po tomdle dílku už sem Mistra A Little bit neboli Trošku přestal trošku víc vnímat...respektive sem ho začal ignorovat, páč některý lidi a filmy je postě lepší se jim vyhýbat...Trošku sem prostě vnímal jako každej, kdo prostě vyrůstal v tý době, kdy frčelo Seno a Jasněnka...takže pro mentální vývoj zhruba desetiletého člověka jsou jeho filmy vcelku neškodný...ale s postupujícím věkem už prostě člověk nemůže riskovat lobotomii filmovýho vkusu a proto sem už jeho další filmy raději nesledoval...fakt bych do toho nešel, páč by to byla zcela jistě mental suicide...takže goody bye Zdeňku, rotuj v hellu nebo kde chceš... seš koneckonců oživlej čert z nějaký zapomenutý Troškovy pohádky ne? Ale prosím, neodpovídej mi...některý odpovědi mě fakt nezajímaj... (13.01.2012)

Slunce, seno a pár facek je nejlepší díl celé trilogie o osudech rodiny Škopků a vlastně všech lidí, kteří žijí v Hošticích. Mladý Konopník a mladá Škopková se mají brát. Do vesnice ale dorazí Ing. Tejfarová a tím se spustí nespočet komických a naprosto úžasných situací, která jsou originální a stoprocentně zůstanou v naší paměti velmi dlouho. Já jsem se totiž po celé dvě hodiny doopravdy smál a to je to hlavní, co od tohoto filmu čekat. Pro mě jedna z nejlepších českých komedii. (16.05.2010)

Jděte se s tím Troškou bodnout, ubožáci, polovina vás odsuzuje jeho filmy půl roku před tím, než jdou vůbec do kin, a kdyby to nebylo bloklé, sázeli byste tam ve stejnou dobu odpady!. Navíc jako "sci-fi" může tuhle komedii označit jen ten, kdo pochází z neosobního betonového města, protože přesně TAKHLE to na českých vesnicích vypadalo a vlastně ještě vypadá; změnil se jen režim, oblečení a technologie... Dokonale pravdivá sonda do hlubin mentality národa českého.;-) (23.07.2008)

Nejlepší díl ze všech. Zaráží mě relativně nízké hodnocení filmu, ale nevadí. Film má dvojhodinovou stipáž což je dobře, furt se tu něco děje, film je bláznivější nže jednička, dokonalé herecké výkony má, tomuto filmu je opravdu málo co vytknout. Růžičková je opět dokonalá. Kaplanová co hrála starou babku se mi líbila víc, než ta co hrála v jedničce. Film nemá chybu a proto ho hodnotim na maximum, na 100% = ***** (25.10.2012)

Přelom 80. a 90. let jsem trávil mezi ostravskou galérkou v hospodě na nádraží Střed. Můj tamní přítel Tibor (jenž si na pivo vydělával prodejem triček s Havlem, která šla výborně na odbyt) mě jednoho dne požádal o malou službu. Šlo o to, že si sjednal rande s jednou holkou, ale něco mu do toho vlezlo - jestli bych s ní tedy nemohl zajít do kina, kam ona už zakoupila lístky. Když jsem se dozvěděl o jaký film jde, nebyl jsem věru nadšen. Nakonec mě Tibor přemluvil k nepříliš ochotnému souhlasu. Řeknu vám, každá zkušenost dobrá, ale tohle bylo peklo. Kdybyste si takovou dobu tříbili vkus pravidelným sledováním pořadu Kunst Stucke na rakouské televizi, jako jsem to coby mazák dělal na vojně já, a v civilu pak trávili volný čas např. četbou Buňuelovy autobiografie Do posledního dechu, taky by se vám to nelíbilo. Byl jsem mladým intelektuálem, seděl jsem v kině a zíral na Slunce, seno a pár facek. Každou z nich jsem přímo fyzicky cítil. To mě s gustem fackoval sám Troška za to, že se nesměju s ostatními. Trpěl jsem jako hovado, zatímco slečna dávala nepokrytě najevo, že by nebyla proti tomu, aby se náš "vztah" nějak více upevnil. Své záchvaty veselí prokládala udivenými dotazy, cože se mi to vlastně stalo. Byla to tortura, a já prosil všemohoucího ať už to skončí. Jakmile jsme spolu s davem spokojených a vysmátých diváků vyšli do mrazivého večera, rychle jsem se s ní rozloučil, skočil do první tramvaje, a jel do hospody na Střed zabít Tibora. (28.08.2007)