Přípitek
Le Discours
The Speech
Réžia:
Laurent TirardScenár:
Laurent TirardKamera:
Emmanuel SoyerHudba:
Mathieu LamboleyHrajú:
Benjamin Lavernhe, Sara Giraudeau, Kyan Khojandi, Julia Piaton, François Morel, Guilaine Londez, Sébastien Chassagne, Sarah Suco, Daphné Bonneton-Suner (viac)Obsahy(1)
Adrien trčí na otravnej rodinnej večeri. Otcove historky sa po stý raz opakujú, matka sa vyžíva v nudnej konverzácii a sestrin snúbenec ako vždy predvádza svoje rozhľad. Navyše Adrienova ex-priateľka mu neodpovedá na SMSku. Nádej, že sa k nemu vráti, sa zmenšuje. Minúty sa vlečú a Adrienovi je všetko jasné – horšie už to byť nemôže. Potom ale príde posledná rana. Budúci švagor ho požiada, aby predniesol prípitok na svadbe. Adrien neznáša svadby. A rozprávanie na verejnosti. A svojho budúceho švagra. Ale nedokáže povedať „nie“. V hlave sa mu okamžite rozbehnú rôzne scenáre toho, čo všetko by sa pri jeho prípitku mohlo pokaziť. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (32)
Příjemná lehce ponudnělá komedie. 1) 35letý (k roku natáčení - 2019) hlavní tahoun snímku Benjamin Lavernhe (monologista Adrien) má nesporně jiskru a působil na mě i dost sexy._____ 2) Bohužel, navzdory hezkým a vtipným monologům jsem se chvílemi nudil. Po vystříhání některých vcelku nepotřebných pasáží by snímek měl tak hodinu, což by bylo zřejmě optimum. ()
Dal som si PRÍPITOK v jediný triezvy deň svojho alkoholického behu na dlhú trať a zasiahol ma z opačného konca - z pozície toho, prečo som sa na tento beh dal. Okrem toho, že je to výstižný popis rodinne-spoločenských klišé, je to aj dobrá sonda do duše nesmelého jedinca, ktorá vo svojom emocionálnom vyznení tak rýchlo preskakuje medzi totálnym rozčarovaním zo života a vzťahov a náhle vzplanuvšími nádejami na opätovné získanie pocitu zmyslu a naplnenia z nich, že som normálne s napätím očakával, s ktorou z nich docvála PRÍPITOK do cieľa. ()
Zoufalá situace vyžaduje zoufalé činy, nebo alespoň přehrání jejich scénářů.. Nezvykle pojatá komedie, ve které se zrcadlí skutečnost, že v rámci komunikace v mezilidských vztazích záleží stejnou měrou na formě i obsahu. Trauma z vláčku na svatbě sdílím s hlavním hrdinou, nejlépe je vagón v danou chvíli odklidit někam do depa.. Apropo, až to skončí, nezapomeňte zamést z podlahy před televizí zbytky sutě ze zbořené čtvrté stěny.. ()
"Francouzi tyhle komedie umí," prohlásila moje máti a já s ní musím souhlasit. Od dob Amélie z Montmartru a Le Prenom patří podobný typ filmů k mým nejoblíbenějším. A Přípitek, oproti nim samozřejmě větší oddechovka, si bere tak trochu z obého: "frankfonní" expozice, která se svými prostřihy pokračuje celým filmem a představuje různé scénky, které se střídají s hlavní scénou, jež se točí kolem typické rodinné večeře a zavdává vzniku nejrůznějších konfliktů; stará a nevyřčená traumata se derou na povrch. Autentické historky z rodiny, romantické a srdcebolné momenty ze vztahu, zkrátka nějak to většinou dobře známe a prožili jsme si to. Všechno je to natočeno s humorem a jakousi francouzskou milou atmosférou, kterou Tirard ukazoval třeba i v Mikulášových patáliích. Zároveň prokázal i cit pro výběr herců: díkybohu taky někdo obsazuje "normální" herce s normálními obličeji a výrazy, Benjamin Lavernhe je výborný. Film jedině skřípe v občasných vážnějších tóninách, kdy sjede z hlavní groteskní koleje a tlačí trochu na kýčovitou pilu, stejně tak hlavní postava až moc osciluje mezi totálním hňupem s neskonalým darem pro faux pas a celkem lucidním, suverénním a smířeným chlapíkem. A tím nemám na mysli zrovna to, že nesnese vláček na svatbách, maškarní večírky a kytary na party. To je samozřejmě taky fajn přístup. ()
Jen galantní, empatická "slovobrána. Otvírák," kterému hrdlo nevysychá. Střízlivý rétor - glosátor pozvedne Den D, čas motýlka na květině. Zaperlí, když mu duši dáš, důvěrný pocit, člověka. Žádný vjem, enfent terrible, napadající publikum, ani přehnaně výřečného showmana, libujícího si v pódiových hříčkách, který se jazykově odvázal. ()
Reklama