Quo vadis, Aida?

Velmi silný a nepříjemný film. Intenzivní zážitek, který nemusí nutně oplývat geniální filmařinou a krásně natočenými záběry, přesto dokáže přikovat k obrazovce, tím co nám ukazuje. Čím více film působí "realistickým dojmem" a nebál bych se říci skoro dokumentárním, tím více se nám dostává pod kůži a vytváří hodně znepokojivé a nepříjemné emoce. Nesleduje se to pěkně a zvláště, když si uvědomíme, že se to stalo před čtvrt stoletím v civilizované Evropě. Hodně silný film, který nechci nikdy vidět znovu. (28.11.2021)

Válka v Jugošce se opět prokazuje jako jeden z nejodpornějších zločinů 20. století, který ještě ke všemu ke k současnosti neuvěřitelně blízko. I tím jak moc to někdy připomíná samotné Lidice. Ať filmově nebo reálně. V kombinaci filmového umu, který jasně říká příběh, ze kterého mrazí. Až  někdy těžce, kdy vy za postavy chcete křičet a jednat  a atmosféra je tam tak  dobře, že stísněně se cítíte po celou dobu. Oproti včerejší Zprávě docela autentičtější a důstojnější zážitek. Především těžký v tom, jak nikdo nechápe úděl mužů ze Srebrenice. Síla z východu, která  nám  to vše vrací. A neopakujme minulost. Jen takto silné filmové zážitky. (11.11.2021)

Prečo som mal počas filmu pocit, že sa pozerám na Hotel Rwanda, len v európskom vydaní? Lebo podstata zabíjania je všade rovnaká, len prostriedky sú rôzne. A dôvodom vždy nenávisť, ktorú tak radi niektorí vyvolávajú a živia, lebo im asi prináša nejaké potešenie. A to všetko na našom (civilizovanom?) európskom kontinente v minulosti dávnej, nedávnej a rovnako aj dnes. Film sa do toho oprel poriadne a vyvrcholil predzáverečnou scéniu obhliadok pozostatkov, a našťastie, neskončil úplne depresívne. –––– Odjeli už tři náklaďáky raněných. Ani jeden nedorazil do nemocnice. Mám z toho fakt blbej pocit. (05.04.2024)

"Jediná věc je nezbytná pro triumf zla - aby slušní lidé nic nedělali" (Edmund Burke). Věděla jsem, na jaký film si kupuji lístky, přesto jsem byla téměř paralyzovaná. Bosenský válečný film o genocidě, za kterou by se měla celá evropská civilizace stydět až do desátého kolena. Neuvěřitelně sílné a pro mě občas obtížně sledovatelné drama, na které jen tak nezapomenu. Svědectví a obžaloba lidského zla a nenávisti. Někdo by si mohl říct, nejsme přece na Balkáně (viz též nový film Dara of Jasenovac), ale přesto cítím jistou aktuálnost snímku i pro naše zeměpisné šířky. Protože i "demokracie se může lehce stát vládou darebáků "opět slovy E.Burkeho. Vysoko oceňuji nejen scénář a um paní režisérky, ale především strhující výkon Jasny Đuričić v roli tlumočnice pro holandské jednotky OSN ve Srebrenici.V kině nás bylo pět. (28.09.2021)

Citlivě a civilně o nechutném svinstvu a dalším z řady selhání OSN. (22.01.2022)

Sugestívne, dôstojné spracovanie veľmi tragickej udalosti. Srebrenica je hanbou "Mäsiara z Bosny" alias Ratka Mladiča (ktorý je v súčasnosti zavretý na doživotie, no pre haldy Srbov je žiaľ Mladič hrdina), hanbou Karadžiča, hanbou vtedajšieho Srbska, ale tiež veľkou hanbou holandských modrých prilieb a hanbou celého "modroprilbového, všemocného" OSN kvôli otrasnému, katastrofálnemu zlyhaniu, ich bezzubosti a neschopnosti (zase a opäť modré prilby pokazili, čo sa dalo). Režisérka Quo vadis, Aida? nestvorila možno veľdielo, ale je to kvalitné, na úrovni a veľmi seriózne spracované, pri tak závažnej, smutnej a desivej téme, je to silný film. Možno by to bolo na 4,5 hviezdy, ale už len to, že niekto mal guráž sa do toho zodpovedne, korektne, do detailov pustiť, otvoriť bolestivú minulosť, otvorene poukázať na vinníkov a vzdať takouto formou česť pamiatke obetiam genocídy v Srebrenici, tak za plný počet smutných, modro-prilbových hviezd. (13.05.2022)

No, občas ti takle na skorobalkán zajedu malovat a jednou když sme tam jeli s tomem, tak sme si v autě dali historii tědlech "válek". A pak tam jednou s náma jel fotřík "pomáhat" a ten říkal, že srbové sou vlastně takový blakánský rusáci, což je prostě špatně. Tohle je film o tom, že v tědlech těžkých dobách moddré helmy nemohli vlastně vůbec nic, stejně jako ve Rwandě. Tady teda neumřelo tolik lidí jako v africe, ale smutný je, že o tom celý Svět věděl a stejně se nic nestalo. A vůbec nejhoší na tom je, že i dnes něco podobnýho probíhá, všichni o tom ví a stejně se najdou pitomci, kteří budou obhajovat rusáky. Strašný :o( (23.04.2024)

nějak si nemůžu pomoct, ale jakkoliv je toto téma obrovsky silné a závažné, film se mnou po emoční stránce neudělal skoro nic.  tak teď přemýšlím, jestli nemám duši, anebo se to filmařům prostě nepovedlo. (29.09.2021)

"Nič sa im nestane. Máte moje slovo! srbský generál Radko Mladič." Solídne natočená rekonštrukcia temnej kapitoly dejín Srbska a Bosny, ktorej na vytvorenie nepríjemnej atmosféry blížiacej sa tragédie stačia presvedčiví herci, dobre napísané dialógy a postupná gradácia náznakov toho, že sa chystá niečo nekalé. Priznám sa, že o Masakri v Srebrenici som doteraz netušil (o vojnu na Balkáne som sa nikdy príliš nezaujímal) a o to silnejšie i intenzívnejšie na mňa zapôsobilo, že aj v 90. rokoch 20. storočia bolo možné aby k takémuto niečomu prišlo, a to ešte aj za tichého prizerania sa OSN. Nevyhnutne blížiaca sa katastrofa na konci síce bola predvídateľná, no aj tak dostatočne emocionálne nepríjemná a z pohľadu postavy Aidy zdrvujúca. Neviem ako veľmi bol film pútavý pre tých, ktorí majú podrobnosti Srebrenickej tragédie naštudované. Pre mňa ako neznalca bolo však Kam ideš, Aida zaujímavou a vcelku napínavou drámou, ktorá mi za to, že som azda prvýkrát dal šancu balkánskej filmografii, stála. Aj keď to nebola žiadna fell good oddychovka, ale poriadne bezútešný a nekompromisný zážitok. 80% (08.10.2021)

Nejsem odbornicí na konflikt mezi bývalými jugoslávskými republikami a jejich různými frakcemi, takže nedokážu posoudit, nakolik byla ta či ona strana vyobrazena v tomto filmu realisticky, jestli se jedné nebo druhé příliš nestranilo či naopak nebyla vykreslena v příliš negativním světle. Trochu jsem se obávala, aby mi to, že neznám podrobnosti téhle hnusné války, nebránilo při sledování v zážitku, ale nakonec to nevadilo vůbec. Tenhle film má totiž podle mě zejména ukázat pocity člověka, který se ocitl někde uprostřed rozbrojů, které sám nezpůsobil, přesto, i když nechce, musí bojovat - o prosté přežití sebe a své rodiny. A všechny myslitelné emoce, které takový člověk může zažívat, tenhle snímek zobrazuje a předává mistrně. Naděje, beznaděj, láska, nespravedlnost, bezmoc, všechno tu je. Výborně realisticky natočené a zahrané. Vedle Aidiny "linky" na mě silně zapůsobilo například i zobrazení určité beznaděje nizozemských vojáků, kteří možná i chtěli něco udělat, ale prostě kvůli rozhodnutím těch výše postavených (a samozřejmě i některým vlastním chybným rozhodnutím) nezmohli nic. A když ke konci sledujete, jak žena chytá ruku svého dítěte, které je už jen kostrou a mluví na něj, je vám opravdu jedno, jestli je Srbka, Bosňačka nebo kdo vlastně. Zase jednou si říkáte, jak nesmyslné a kruté tyhle války jsou a jak na ně nejvíce doplácí obyčejní civilisté. O to hrůznější vám to připadá, když si uvědomíte, že když se události z filmu odehrávaly, už jste si taky chodili po světě, že se nedíváte na nějakou prehistorii, ale na poměrně nedávnou minulost. A tak jste aspoň rádi, že se tu zase jednou vyloupl film, který všechny tyhle věci dokáže předat tak působivě, podle mě i širšímu publiku, což je důležité proto, abychom na to všechno nezapomněli a měli větší šance, že si to vážně nebudeme chtít zopakovat. (25.10.2021)

Za tak mrazivý obsah nelze hodnotit jinak. Byť emoce mi chyběly. 90 % (30.09.2021)

Je tu podobný vzorec ako pri Titanicu - okolo fiktívneho príbehu jednej rodiny je vykreslená tragédia jednej historickej udalosti. A keďže ide o vyobrazenie osobného boja hlavnej hrdinky, tak sa dá odpustiť tendenčnosť a neriešiť, či sú tu Srbi tí najväčší grázli a či aj Bosiaci páchali vo vojne zverstvá. Masaker v Srebrenici tu je vyobrazený verne a navyše vynikajúco po filmárskej a hereckej stránke. (18.12.2021)

UNPROFOR a OSN budou jednat tak, jak poručí agresor, který tu agresi rozpoutal.Dodnes mám v paměti obrázky v tv, kdy NATO provádělo kobercově nálety......Po třiceti letech natáčet filmy a jakože kdo byl větší zvíře?Mrtví byli na obou stranách.Jenomže ti žalovat nemohou a živí už nějak tu historii překroutí. (01.04.2024)

Ja neviem. Je to natočené svetovo a je to nesmierne dôležitý film. V pozadí vidíme rekonštrukciu skutočnej udalosti v ktorej figurujú autentické mená a v popredí je príbeh hlavnej postavy Aidy. Ten je zrejme fiktívny, lebo inak si neviem vysvetliť, ako niekto, kto vie, že časť civilistov je odvážaná na popravu, nič proti tomu nespraví. Ja si myslím, že skutočný človek by to čo ona (to, že nič nespravila, že tých ľudí aspoň slovne neupozornila), nespravil. Ak sa mýlim, tak ja asi nebudem z tohto sveta. Alebo možno som len nesprávne pochopil režisérku, aj keď som sa snažil pochopiť ju rôznymi spôsobmi. Z nich najpravdepodobnejší je ten, že človek v tak kritickej situácii myslí iba na svojich najbližších, pričom na všetkých ostatných úplne zabudne.  Tak to by šlo, ale aspoň oznámiť to tým chudákom ľuďom mohla, keď išla okolo, veď boli v podstate ešte v horšej situácii, ako ona.. Jedno je ale (aj z tohto filmu) isté tak, či tak: ľudia sú horší jak zvieratá a sú všade medzi nami. (25.08.2022)

[3,5*]     Vojnová dráma s veľmi znepokojivým nábojom a s pomerne úspešnou snahou o autentickosť (aj za pomoci nepokojnej kamery, ustavične naháňajúcej postavy). Filmov o vojne v Juhoslávii som videl už viacero, ale všetky majú na vojnu veľmi zúžený pohľad, žiaden neprináša nejaký ucelenejší obraz. Tak je to aj s týmto filmom - jedno mestečko, jedna srbská armáda, jedna mimoriadne tragická udalosť a opäť raz jedna trápna rola OSN. Nakrúti už niekto konečne film, ktorý by priniesol širšie súvislosti a ktorý by kládol tie správne otázky ("prečo?")? Ja si také otázky kladiem stále, dodnes totiž nedokážem pochopiť, ako k tomu konfliktu vôbec mohlo dôjsť. Mám len takú svoju súkromnú teóriu, že išlo o fatálnu kombináciu tuposti, horkokrvnosti a akéhosi zvláštneho pocitu výnimočnosti. Utvrdzuje ma v tom aj tento film, ktorý v podobnom zmysle vykresľuje srbských veliteľov - ako primitívne, mimoriadne arogantné indivíduá, pre ktoré je svet gombička a ktorí sa cítia byť stredom vesmíru. Z tých ľudí ma doslova mrazilo. Trochu mi vadí, že sa celý film toči okolo neveľmi sympatickej Aidy, ktorá neustále sebecky rieši len svoju rodinu (jasne, jej jednanie je inak celkom pochopiteľné). (16.09.2022)

90% (14.10.2021)

Je to pohled jedné strany na konkrétní událost, navíc prostřednictvím ženy (matky), která mohla být díky své profesi u toho nejpodstatnějšího. Neřeší se, co k této události dlouhodobě vedlo, co ji předcházelo, je to jen několik dní před činem a čin samotný. A takhle těch několik dní ze života Aidy také hodnotím. Děj postrádá scény otevřeného násilí, což ale nijak neubírá na jeho neustále se stupňující intenzitě, právě naopak. Nejen v případě lidí vně a mimo základnu je plný beznaděje. Tu pociťuje i mnoho obyčejných vojáků, pro které musí být modrá přilba ostudou, když nikdo nekoná, nedá smysluplný rozkaz. Aida to cítí, proto i ona své záchranářské úsilí brzy cílí převážně na svoji rodinu, aby i zde musela nakonec dělit, možná zbytečně. 80% (14.01.2022)

Filmová rekonstrukce největšího masakru od II. světové války, Srebrenice 1995 s 8372 zavražděnými  - sice se to vyhýbá drastickým krvavým scénám a sází to víc na psychologii a atmosféru strachu a beznaděje, ale o to je to silnější, autentické a opravdové. Paradoxně je to mrazivé i civilnějšími momenty, kdy vrazi a oběti jsou v pozici známých, sousedů a spolužáků. (23.10.2022)

Pred rokom ma na MFF Cinematik odrovnali poľskí Dopraváci a na tohtoročnom Cinematiku to bola práve Quo Vadis, Aida?  Sedieť prikovaný do sedadla v kinosále plnej ľudí, kde nik ani nemukne a nevedieť odtrhnúť zrak od plátna. To sa nestáva často a ďakujem za to. Ťažká téma je spracovaná bravúrne, nechce sa mi veriť, že som v tom čase, kedy sa táto hrozná udalosť stala, mal 16 rokov .... (16.09.2021)

Atmosféricky skvěle zachycenej snímek o té hodně tragické epizodě poměrně nedávných evropských dějin, při které mezinárodní společenství zcela selhalo. (13.10.2021)