Everest, the Hard Way
Obsahy(1)
Dá sa najťažšia cesta na Mount Everest vyliezť alpským štýlom? Jej autor, najznámejší britský horolezec Chris Bonington, sa vyjadril, že je to nemožné. Ale pre štyroch slovenských horolezcov je to výzva. V roku 1988 nastupujú do juhozápadnej steny Mount Everestu, z ktorej niet návratu... (K2studio)
Videá (1)
Recenzie (26)
Výborný Barabášův horolezecký dokument, což v jeho případě už vůbec nepřekvapuje. Na rozdíl od jeho předchozích dokumentů je malinko potlačená obrazová složka, ale o to zajímavější jsou v dokumentu znázorněné výpovědi horolezeckých legend (Chris Bonnington, Petr Habeler), účastníků tehdejší expedice i významných horolezců mladší generace. Největší místo dostává pochopitelně Ivan Fiala, vedoucí expedice. Výpověď je velice osobní a zahrnuje jak tehdejší události, to co se dělo po návratu, ale pokouší se vysvětlit i to, s čím musel třicet let žít. Horolezecké veličiny komentují tehdejší výstup jako jeden z milníků horolezectví, ale současně se zaměřují i na rizika dlohodobějšího pobytu "v zóně smrti" nad 8000 m. Stará horolezecká pravda je, že úspěšný výstup nekončí na vrcholu, ale až návratem do základního tábora. Pověry Šerpů často zmiňují, že Čomolungma se často rozzlobí a pokořitele nerada pouští zpátky. I to se možná tehdy splnilo, počasí se opravdu změnilo hodně extrémně. O tom všem dechberoucí formou vypráví dokument, který vysvětluje motivace horolezců, rizika himalájského lezení i obtížnosti rozhodnutí "v pásmu smrti". I když tehdejší události shodou všech okolností dospěly k tragédii, vyznění dokumentu je hodně osobní i dojemné. V souvislosti s těmi návraty zpátky se mi opět vybavilo, jestli tím prvním na vrcholu nebyl tehdy v roce 1924 už Mallory. Tehdejší technické i komunikační možnosti oproti těm současným byly ještě v plenkách, ale jak to bylo tehdy v roce 1924 s tím vrcholem už se nikdy nikdo nedoví. To už ví jen George Mallory ... Ještě jsem si vzpomněl na jednu z nejoblíbenějších knížek svého dětství "Himalájští tygři". Byla to sice románová fikce, ale založená na skutečnostech, které autor studoval velice důkladně. Budu si ji muset po letech znovu přečíst, jaké budou mé dojmy z této knihy teď. ()
Horolezecké dokumenty nevyhľadávam, ale keď sa mi dostal do očí tento od Paľa Barabáša, je to celkom iné kafé. On vie aj z témy, ktorá ide mimo mňa, vytiahnuť silné a pútavé gro a svojím prerozprávaním a profi spracovaním doslova prikovať diváka do gauča. Samozrejme, slovenský výstup na strechu sveta, aj keď s tragickým koncom, navyše alpským štýlom a v zlých poveternostných podmiekach, v ktorých by som ani psa nevyhnal von, zasluhuje obdiv. ()
Smutný dokument o slovenských horolezcov , ktorí putovali na najvyšší vrchol sveta. Ivan Fiala mi vyčaroval kvapku slzi v očku. Je takmer nemožné že sa tam niektorý horolezci dostali. No ale Paľko urobil dobrú robotu. Jednoducho fakt fascinujúce. Barabáš porobil taký dobrý dokument že mnohí svetoví dokumentaristi by to nedokázali. ()
Najťažšia cesta a najsmutnejší Barabášov film. Dokázal však natočiť film o 30 rokov starej tragicky končiacej výprave takmer len s pomocou hovoriacich hláv a dvoch priamych účastníkov. Napriek tomu je to napínavé, dramatické a dojímavé. Ivan Fiala možno potreboval tento film viac ako Pavol Barabáš, aby zo seba dostal to, čo ho ťažilo po celý život, a nikdy neprestalo. ()
Krásny, ale tragický dokument o ceste bez návratu. Ako človek, ktorý vyrastal pod Tatrami som žasol nad dychberúcimi zábermi Everestu. Chápem, že je ťažké niekomu vysvetliť, prečo sa niekto dobrovoľne vyberie na najťažšiu cestu najvyššej hory sveta a ešte bez kyslíku a ľudí, ktorí sa pre to dobrovoľne rozhodnú obdivujem. Dokument po mne po dopozeraní zanechal zmes obdivu a beznádeje. Bolo mi ľúto štvorice hlavných hrdinov aj Ivana Fialu a neviem si ani predstaviť, čo musel zažívať po skončení expedície. ()
Galéria (8)
Fotka © K2 studio
Reklama