Dámský gambit

Nikdy by mě nenapadlo, že mě chytne zrovna seriál o šachách, ale ohlasy byly víc než pozitivní a bylo mi to doporučováno ze všech stran. Tempo je fakt rychlé a člověka to hned chytne i díky nízkému počtu dílů. Výkon Anyi Taylor-Joy je vážně strhující a zaslouží si všechna ocenění. Svou postavu zde ztvárnila opravdu skvěle. Vypráví to příběh mladé šachistky, která se ze sirotčince propracuje až ve světovou špičku. Nic ale není zadarmo a každý úspěch střídá strmý pád. Má své osobní problémy a ty jí to zrovna neulehčují. Není pro ni ani jednoduché se prosadit v 60. letech v takto mužské disciplíně. Podaří se jí porazit světového šampiona a dát si život zase dohromady? Sám jsem na to zvědavý. :) "Nechtěla bys zkusit hrát bridž?" (14.03.2021)

Při výhledu na nadcházející seriály jsem Dámského gambita vyškrtnul ze svého radaru a vrátil se k němu, až když tu viselo oněch skvostných 90%. Anya Taylor-Joy je sice moje oblíbenkyně, leč není čas ztrácet čas v takové záplavě seriálů těmi pouze průměrnými nebo dobrými. A ač jsem kdysi chodil do šachového kroužku, moc mě to nezajímalo ani tématicky. Nicméně již od prvního dílu musím suše konstatovat, že je tento seriál vycizelovaným režijním majstrštykem Scotta Franka, který své hodinové díly vyplňuje na 100% zajímavým obsahem a žádnou vatou. A jelikož se jedná o minisérii, zůstane Queen's Gambit legendární navždy a světlým bodem tohoto debilního roku...90% (20.12.2020)

Moc krásně natočené nic. Žádné "from zero to hero", Anya Taylor-Joy je brilantní hero prakticky už od začátku, moc dobře to ví, a všichni kolem ní ji v tom utvrzují a jen se jí klaní. Absolutní Mary Sue. A to je trochu problém, když u sportovního drama postrádám to "drama" a vůbec nikdy nemám pocit že by před hlavní hrdinkou stály nepřekonatelné překážky, že by jí věci nevycházely a že by nebyla vždy nad věcí. Přitom je to natočené ale fakt moc hezky, obzvlášť ty turnaje. Ty sice ze všech zápasů dělají speed chess, ale bez větší dynamiky by to nefungovalo, a že tu dokázali z něčeho na pohled tak nepřehledného a pomalého udělat tak napínavou podívanou je v podstatě zázrak. Jen kvůli nim, a kvůli Anye, která je jednou z nejkrásnějších holek v současném Hollywoodu, to za vidění stojí. I když ve všem ostatním je to zoufale předvídatelné. 6/10 (08.12.2020)

Ačkoliv se mi to ve výsledku docela líbilo (a tak, jako jsem brečela, když našla zeď z výstřižků ve sklepě, jsem už u popkultury nebrečela dlouho), tak mě The Queen's Gambit stejně spíš jenom utvrdil v přesvědčení, že vlastně nemám moc ráda seriály. Bývá v nich tolik místa na věci, které ve výsledku nic neznamenají... A musím se povrchně přiznat, že pokud v nich nehrají moji oblíbení herci, tak mám často problém vůbec udržet pozornost. Tady mě nejvíc zajímal vztah s maminkami a některé to pozlátko kolem na mě docela fungovalo, ale něco tedy vůbec. Byla jsem velmi ráda, že se na konci vrátila kamarádka z dětství, aby dala věcem trochu zdravé ženské perspektivy. Zajímavě mírně netradiční charakter hlavní hrdinky, zda by to mohlo být tím, že knižní předloha je poměrně "stará". Protože ano, děti, knížka z roku 1983 už je dneska skoro čtyřicetiletá. Všechno se mění a pomíjí. I já už mám na hlavě stříbrné vlasy. Copak asi udělám dál. Každopádně Anya Taylor-Joy nalíčená podle Marisky Veres, krása. A ještě péesko, za nejlepšího soupeře jsem považovala toho dětského ruského šachistu. (27.01.2021)