Reklama

Reklama

Helena a její chlapci


Sladké šílenství (E26)

(epizóda)
  • Francúzsko La Folie douce

Recenzie (2)

Kri-kri 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Je to zvláštní, ale tato epizoda mi prvních pár let dost vadila. Nějak jsem nedokázal pobrat tu romantiku, kterou zde Johana vyloženě překypovala, z té přeslazenosti mi bylo šoufl. Když jsem si pouštěl VHSku s díly 20-29, tento jsem častokrát přeskakoval. To trvalo asi tak dva roky, časem jsem si ale i na tuto epizodu zvykl a už mi vůbec nevadí, ba naopak, Johanin zápal pro romantiku a poezii mi dokonce připadá vtipný. "Co je to s Johanou?" Nevím, četla celou noc Jih proti severu a teď je takováhle." "Štěstí, že nečetla vampírku.":) Kristián dokonce souhlasil, že se účastní Thibautova malování aktů. A Johana, vidouc kroužící kolem Kristiána poslušnou múzu Anežku, rázem otočila: "Ano, strašně, hrozně, příšerně žárlím, když vidím, jak se ta holka točí kolem milovanýho kuřátka!":) 100% ()

Ebibrigi 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Může někdo tvrdit, že tato epizoda je špatná? Ne, nemůže. Námět není žádné sci-fi. Ve vztahu si kolikrát kluk může postesknout - Ach jo, kdyby tak ta moje holka byla něžnější, romantičtější. Nebo naopak - Škoda, že ta moje holka není víc troufalejší, odvážnější a aktivnější. Kdyby byla taková a maková, líbila by se mi víc.  To platí i obráceně. I holka si tak někdy řekne - kdyby byl ten můj ke mně víc pozornější, kéž by mi nosil dárky, byl na mě milejší.  A tak i Kristián před Johanou pronesl, že je příliš hrrr a od romantické duše je na hony vzdálená. Tím ji nasadil brouka do hlavy. Celou noc o tom přemýšlela a to by nebyla Johanna Johannou aby něco nevymyslela.  Navíc ani v této epizodě není nouze o dobré hlášky. Pobavila mě debata party v kavárně o zkouškách. Kluci, studující v prváku, si postěžují, jaký je to záhul, že ty otázky snad nemohl vybírat normální kantor. Holky coby druhačky, již znalé studiem, je uklidňují, že si zvyknou a bude to dobré. A Kristian: "Vidíte jaká to je výhoda, chodit se stařenou?" "A vůbec, kde je moje stará?" No již za okamžik mu ta jeho stará ukáže nevídané....Když do kavárny mezi ostatní přichází Johanna, málem KriKrimu vypadly oči z důlků. Šaty, klobouk, paruka....prostě jako madam z bohaté společnosti. Chováním naprosto klidná, vznešená múza. Johanna: "Společně prožijeme tu nejromantičtější lásku." Už neexistuje žádný Kuřátko, Miláček Kri Kri.... odteď už existuje jedině vážený Kristián.  Ten to příliš nechápe: "Křič na mě, že jsi do mě blázen."  Ale právě toto už je jaksi hluboká minulost.  Později si kluci z Kristiána utahují a ptají se, co to je s Johannou.  "Četla celou noc Jih proti Severu a teď je takováhle." Načež Štěpán tomu nasadil korunu - "Štěstí, že nečetla Vampírku." :-D   Johanna jako Vampírka, ještě toho trochu :-D Namluvila Kristiánovi, že ještě neobjevil svoje hluboké JÁ a že jen díky ní se brzy probudí.  Ten výraz Štěpána, když do garáže vejde madam Johanna s kyticí pro Kristiána. Bože můůůj :-D  Předá mu kytici, kterou pro něj natrhala na poli a přidala k ní básničku.  To Johanino přeslazené Bye bye, pa pa pa :-D Večer si Helena s Katkou dělají starosti, že se ještě Johanna nevrátila. A i jim se zdá její proměna poněkud zvláštní. Ta se vrací celá v euforií a vypráví holkám, že byla na přednášce o romantické poezií. U básníka a malíře Tibóta. Ten má zájem namalovat Johannu a Kristiána v rouše Adama a Evy. Překvapením bylo, že se Johanně podařilo Kristiána dostat k malíři. Ostatní taky koukají, že je Kristián tomu nakloněn a nechá si namalovat nahý portrét.  Když odpoledne v tělocvičně ostatní čekají na Johannu a Kristiana, nedočkaví až uvidí jejich portrét, Štěpán pronese: "Chtěl bych být moucha, abych je přitom viděl." :-D Vyvrcholením nakonec bylo, že se Kristián u malíře seznámil s asistentkou Anežkou, kterou opěvuje a považuje za dokonalou múzu.   Když si Katka rýpne do Johanny jestli náhodou na tu múzu trochu nežárlí.... V tu ránu se projeví ta stará Johanna, zlostí zakřičí: "Ano, strašně, příšerně žárlím, když vidím, jak se ta holka točí kolem milovanýho kuřátka!!!" Kristian se potutelně usmívá. Je spokojen.  Inu, musel se zúčastnit té hry aby Johannu jaksi přivedl k sobě.  Následující den do garáže vejdou holky, Johanna tentokráte v kovbojském oděvu. Četla totiž knihu o dobrodruzích, vrhla se na Krikriho a že mu ji musí převyprávět.  Mikuláš: "Měly byste opravdu dohlížet na její četbu."  Sice té nepřirozené Johanny bylo až moc, takovou bych ji nechtěla trvale, tak přesto je pointa vymyšlena dobře a úsměvně. Pravda, že patří mezi epizody, které nevyhledávám. U této nemám tu silnou potřebu zkouknout ji znovu a znovu....Nicméně jsem ráda, že existuje. A všech 5 ***** si zaslouží! () (menej) (viac)

Reklama

Reklama