Země nikoho

„Krajina nikoho” by mohla zaujať najmä tých divákov, ktorým sa súčasne pozdával i seriál Kalifat, ale namiesto švédskych lokácií, som tentokrát priamym účastníkom sýrskych nepokojov v priamom prenose, čiže problematika okolo ISIS ostáva znovu zachovaná, len sa samozrejme menia postavy a prostredie. Vo väčšine z celkovo ôsmich epizód, teda okrem jednej, kde sa vôbec nevyskytla, sledujem jednu z hlavných postáv, Francúza Antoina, mimoriadne výčitkami sužovaného jedinca, pretože si skrátka myslí, je o tom strašne presvedčený, že má na svedomí svoju sestru Annu, ktorá potom údajne zahynula počas teroristického útoku v egyptskej Káhire. Predtým sa odohrala istá, kľúčová udalosť, ktorá následne rozvášnila vzťahy v rodine, vrátane ich úzkostlivých rodičov. Jedného dňa si ale uvedomí, a to na základe videného videa, že by nemusela byť tak celkom mŕtva, ako sa na prvý pohľad môže zdať, a tak opúšťa svoju súčasnú priateľku Lorraine, kedy sa vydáva po nejakých stopách do Sýrie, kde čochvíľa natrafí i na kurdských bojovníkov, medzi ktorými sa nachádza i sympatická Sarja. To je jedna stránka mince. Na tej druhej, totižto naprosto exkluzívnym spôsobom nakuknem do zákulisia samých džihádistov, kde by som našiel aj trojicu kamarátov z Anglicka - Paula, Ijáda, a Nássera, pričom jeden z nich zároveň skrýva i veľké tajomstvo, ktoré sa mu neskoršie asi vymkne z rúk...? Zo začiatku sa ponúkajú aj (do)vysvetľujúce "flashbacky" , aby sme sa o trochu bližšie zoznámili s jednotlivými protagonistami a antagonistami. V podstate sú popretkávané so súčasnou prítomnosťou, kde medzi nimi neustále skáčeme v čase, sem a tam, no našťastie to nemá príliš rušivý charakter, dá sa na to zvyknúť. Zatiaľ, čo už spomínaný Kalifat riešil hrozbu potenciálnych teroristických útokov vo Švédsku, No Man's Land je toho pravým opakom. Zväčša sa rovnako zaoberá medziľudskými vzťahmi, ale i extra k tomu naviac dáva pocítiť na vlastnej koži, aké je to byť vlastne v bode epicentra ? Niektoré scény ma normálne vyviedli z rovnováhy, tak boli realisticky nakrútené, až sa mi pri nich zvieral celý žalúdok ! Nadštandardná úroveň, ktorú si udržal po celý čas, asi aj možno kvôli tomu, že za režisérskym kormidlom stál (sedel) Oded Ruskin, ktorý kráľoval úplne všetkým epizódam. Teším sa na pokračovanie. (19.03.2021)

Země nikoho rozhodně není seriál pro nikoho. Taková jinačí a asi syrovější verze Netflix Chalífatu se ukázala být v mnoha směrech mnohem více efektivnější. Alespoň v rámci toho, že to nevypadá jak za krále klacka. Seriál nám je schopný ukázat lidi, kteří udělali těžké rozhodnutí a nemusí vás z toho trhat prdel. Obecně je i motivace postav, ale hlavně ta logika je alespoň kupodivu trochu logická. Celý seriál je schopný v celku autenticky zaznamenat potřebnou situaci bez nějakého obsrávání. Na samotném konci bohužel nemohu říci, že bych plně soucítil s postavami a byl plně pozorný. I tak jde o něco, co by nemělo zůstat v zapomnění roku 2020. Speciálně v roce 2020. (20.01.2021)

Kurdské ženské jednotky vs. Islámský stát v parádním seriálu, v kterém Antoine přijíždí do Sýrie pátrat po zmizelé sestře, ale nějak se zasekne na bojové linii. Přítomnost se střídá s retrospektivou osudů obou sourozenců, jedné krásné kurdské bojovnice a trojice Angličanů, kteří se připojili k IS. Kdybych měl zmínit malé faily, tak krom nesympatického hlavního hrdiny chovajícího se jako idiot, slabšího prvního dílu a pána, který na potkání vykládá, že je z Mosadu je tohle pro mne vedle Teheránu nejlepší seriál roku 2020, protože 1) naprosto fantasticky ukázán guerillový boj bez high tech zbraní - přepady, obsazení vesnic , sebevražední atentátníci ... 2) strhující story se zvraty a pointami 3) výprava - je vidět, že se do toho nasypalo asi zatím nejvíc jako do projektu s tematikou IS ( možná film Mosul stál víc ) 4) Souheila Yacoub jako bojovnice Sarya s krásnýma očima a prsama, tu kdybych potkal v osmnácti, tak dneska běhám v Sýrii s kalašnikovem. Seriál islámský stát působil uhlazeně televizně, Bojovnice slunce působily komorně až umělecky, Mosul měl jen válečnou atmosféru bez děje a beru, že Chalifát měl propracovanější charaktery postav a jejich jednání, ale Země nikoho má nejlepší bojovou akci podpořenou zajímavou dějovou linkou vyprávěnou strhujícím způsobem. (04.12.2020)

Země nikoho představuje prolnutí tří žánrů - špionážního thrilleru, romance v exotických kulisách Blízkého východu a válečného dramatu. Naivní mladík ze sekulární Evropy odjíždí do Sýrie hledat svou sestru poté, co neuvěřil zprávám o její smrti. Stává se účastníkem brutálně vedeného konfliktu mezi stoupenci Islámského státu a kurdskými milicemi, do kterého vstupují další významní hráči. Na pozadí občanské války a střetu ideologií se odehrává osobní konflikt několika postav z obou stran barikády, které řeší rozpor mezi láskou a přátelstvím na jedné straně a ideály a povinnostmi na straně druhé, kdy se obojí až příliš často staví proti sobě za situací, které vyžadují bolestné morální kompromisy. Scénář vede své hrdiny po komplikovaných nepředvídatelných cestách a považuju ho za silnou stránku projektu. Boduje ale i herecké obsazení se spoustou neokoukaných tváří, zvlášť Mélanii Thierry si musím dát do hledáčku. Současný seriálový a filmový svět se veze na vlně plakátového manifestačního feminismu, který je konjukturální a nedůvěryhodný, často až směšný. Téhle holce ale její sílu a morální pevnost věřím. Charaktery, včetně těch, co mají malý prostor, jsou podané přesvědčivě a bez povrchní zkratky. Kdo si možná se seriálem nesedne, budou popkorňáci. Těm Země nikoho vstříc nevychází. Není polopatistická, vyžaduje určitou znalost reálií a soustředění. Celkový dojem: 90 % s tím, že se těším na druhou sérii, ke které závěr první přímo vybízí. (31.12.2020)

Na osm sotva třičvrtěhodinových dílů je tady toho strašně moc, přičemž z těch několika linií dostává prostor ta nejméně zajímavá a důvěryhodná, což je pátrání hlavního hrdiny po sestře. Svůj díl viny na tom nese i představitel hlavního hrdiny, který na mě působil jako uťáplý trouba. Naopak linky britských džihádistů či krtka uvnitře ISIS, o kterých bych se rád dozvěděl víc, zůstaly upozaděny. Alespoň že se v seriálu objevily obávané kurdské bojovnice, které zůstávají filmaři Bůh ví proč opomíjené. Moc mi nesedělo ani střídání časových linek, které na mě působilo poněkud zmatečně a jen podtrhovalo celkovou nekonzistentnost. Druhou řadu si nechám s klidným srdcem utéct. 35% (15.07.2021)