Que la fête commence...
Let Joy Reign Supreme
Réžia:
Bertrand TavernierKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Filip OrléanskýHrajú:
Philippe Noiret, Jean Rochefort, Jean-Pierre Marielle, Christine Pascal, Michel Beaune, Nicole Garcia, Brigitte Roüan, Michel Blanc, Christian Clavier (viac)Obsahy(1)
Po smrti Ludvíka XIV. přebírá dočasně vládu Francie Filip Orleánský (Philippe Noiret). Požitkářský Filip se ale pramálo stará o politické záležitosti a věnuje se světským radovánkám. Vládnutí přenechává ctižádostivému, bezskrupulóznímu Abbé Duboisovi (Jean Rochefort), který tajně touží po místě arcibiskupa. Ve zbědované Bretagni se v té době připravuje povstání proti koruně... (Galahad)
(viac)Recenzie (18)
Páni, poměrně odvážná záležitost. Že by si Francouzi takhle pěkně zkritizovali jednu významnou etapu svých dějin, to jsem nezažila. Musím říct, že jsem se hodně dobře bavila. Asi to mělo působit spíše tragicky, a druhá půlka taková opravdu byla, ale první část filmu jsem se prostě jen řezala. No a výkony Noireta a Rocheforta bych rozhodně přirovnala k tomu nejlepšímu, co na plátně předvedli. ()
Neviem, do akej miery je príbeh historicky hodnoverný, ale aj keby náhodou bol, tak ma to nechytilo. Postavy sa chovajú až prehnane zhýralo a nekonvečne. K tomu prvoplánová promiskuita, divné dialógy, ukecanosť. Film viackrát skĺza do komédie (kliatie budúceho arcibiskupa v kostole) a nudy. Ako pohľad do histórie neobstojí. ()
Velmi neobvyklé satirické drama. 1) Francouzský humor mám spojený s funesovskou přímočarostí nebo belmondovskou elegancí, ale rozhodně ne s ironií příznačnou spíše pro filmy anglické provenience. A tento snímek ironií přímo sálá. 2) Francouzské drama ve mně evokuje jemnou psychologii a empatickou citlivost. Zde je drama brutálně přímé až naturalistické. 3) Kombinace dramatu s ironickými šlehy je ve francouzském filmu stejně častá jako akční napínavá podívaná ve filmu českém - tedy velmi vzácný jev. A zde nám jej Bernard Tavernier dopřává v rozsáhlém měřítku. 4) Historické filmy mám velmi rád. Toto je navíc první film, kde jsem se dozvěděl i řadu zákulisních historických faktů, o kterých jsem dosud neměl ani potuchy (například chodící WC). 5) Výborné herecké výkony podtrhují příjemný i když poněkud nezvyklý dojem, který ve mně dílo 33letého předního francouzského režiséra Bertranda Taverniera zanechalo. ()
Hra moci, bezbřehé požitkářství a fatální rozhodnutí dělaná s trestuhodnou lehkostí, která nakonec Filipa II. Orleánského téměř dohoní v podobě výčitek svědomí. Vpodstatně nechutné a zavrženíhodné orgie zobrazuje snímek z pohledu jejich strůjců, takže vypadají skoro jen jako nevinné hrátky. Snímek zaujme dialogy, které jsou nezvykle otevřené. /3. 8. 11./ ()
Skvostná záležitost ošperkovaná známými francouzskými herci a představující francouzský historický film v té nejlepší podobě. Ale nebyl by to Tavernier, kdyby mu nešlo o víc než jen ukázat opulentní scény z dějin Francie. Na dramatické události kolem Filipa Orleánského nahlíží jako na politické drama a současně jako morální dilema jeho protagonistů, rámované scénami z velkolepého banketu. ()
Galéria (30)
Fotka © StudioCanal
Zaujímavosti (3)
- Francouzský regent, vévoda Filip Orléanský (1674-1723), měl řadu zájmů z různých oborů, mimo jiné se věnoval hudbě a sám se také pokoušel komponovat. Jeho dílo však nemá žádný zásadní význam a v dějinách hudby je spíše kuriozitou vzhledem k osobnosti autora. V historii kinematografie byly jeho skladby jedinkrát - záměrně a logicky - použity v tomto filmu, kde jeho osoba (hrál ji Philippe Noiret) byla ústřední postavou v ději. (topr harley)
- Francouzský syndikát filmových kritiků udělil snímku statut Nejlepší film roku. (Terva)
- Film získal cenu Césara za režii, nejlepšího herce ve vedlejší roli, nejlepší scénář a nejlepší dising. Nominován byl dále v kategorii Nejlepší film, nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší hudba. (Terva)
Reklama