Divoká planéta

Vidím tu väčšinu vysokých hodnotení, až sa cítim ako sabotér, čo kazí celkový dojem. No za svojím si stojím. Nieje to zlý snímok, má niečo do seba, to je fakt, ale je tak filozoficky zameraný, že som si prestal pomaly užívať aj to čo ma na filme bavilo. A to jeho výtvarnú stránku a skvelý dizajn. Aj tak však klobúk dolu, za to kde a v akej dobe snímok vznikol. (23.10.2010)

Divoká planeta je fantasmagorická podívaná ve francouzsko-československé produkci, takže tu mají otisk naše zlaté české ručičky. Jedná se o trošku zapadlý šperk, který se zřejmě ve své době nemohl zde dočkat ohlasu, zato v Cannes získal cenu. Vypravuje alegorický příběh z dalekého kosmu o rase Draagů, kteří si lidi chovají jako domácí zvířátka. Disponují mnohem vyspělejší technologií a při porovnání ve fyzické velikosti jsou to obři, co nás dokáží cvrnkat prsty jakoby se nechumelilo. Animace a vůbec veškeré nápady jsou velmi bizarního charakteru stimulující naši fantazii. Hudba je pochopitelně na svá léta v jakémsi "funky" nádechu, který dle mě ne tolik k příběhu sedí, ale dá se to zkousnout. Po celou dobu jsem měl k filmu jen jednu zvláštní výhradu, které jsem se nemohl zbavit. Možná je to dáno rokem, ale působí scénářem, narací a celkovým plynutím tak nějak nedotaženě, nekonzistentně. Nebyl jsem si celou dobu jistý jestli sleduji film s regulérním příběhem nebo dokumentární cyklus ala Byl jednou jeden... člověk. Přišlo mi, že se to tak nějak mezi sebou střídalo, což mohl být i záměr, ale tahle věc mi trochu vadila. Za smrknutí Divoká planeta určitě stojí a potěší hlavně ty, které otravuje současná hollywoodská animovaná produkce. Ovšem pozor, neřekl bych, že se jedná úplně o animák pro nejmenší! (08.11.2015)

Jeden z filozoficky nejhlubších a vizuálně nejextatičtějších zážitků co jsem v životě viděl. Velké překvapení že jsme se na tom podíleli. [9/10] (Československý Filmexport, Krátký film Praha, Les Films Armorial) (Eastmancolor /// Produkce: Roger Corman, S. Damiani, Anatole Dauman, A. Valio-Cavaglione /// Scénář: Steve Hayes, René Laloux, Roland Topor podle románu Oms En Serie Stefana Wula /// Kamera: Boris Baromykin, Lubomír Rejthar /// Hudba: Alain Goraguer /// MFF v Cannes: René Laloux (Zvláštní cena)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (10.03.2010)

Proč jsem si zamilovala tento film? Například pro jeho surrealistickou kresbu. Zvířáta a krajinu. Pro oslavu potřeby divokosti a tělesnosti. Kvůli staré náčelnici. Kvůli nápadům, které vypadají, jakoby vyvěraly z dětské fantazie (například originální zhotovování oděvů - Krteček by se divil!). Protože Draagové jsou vznešení a mají vskutku podivné zvyky. Protože film vypovídá cosi o tom, že když se jednu z doplňujících se částí celku snažíme eliminovat, nemusí se to vyplatit. (Do hlavy se mi vtírá srovnání s Avatarem, ale k tomu dodám jen toto: Camerone, naser si.) (21.08.2010)

Příběh originální, ale animace a hudba je pro dnešní generaci zastaralá a neuvěřitelně deprimující. Krátká stopáž a stejně jsem se každou chvíli nudil. Rád bych uvítal, kdyby se někdo chopil remaku do digitální podoby, to by mohlo být hodně zajimavý, určitě bych na to šel, protože by to mohla být pecka :-) (17.05.2012)