Něco z Alenky
Alice
Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrajú:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (190)
Skvelé....... úchvatné......... neopakovateľné........ perfektné........ a mohol by som v superlatívoch pokračovať do zabudnutia, pretože tento fantastický kúsok od môjho najobľúbenejšieho Československého filmového tvorcu, Jana Švankmajera, si to zaručene zaslúži. Ide o dokonalé, a nevinne, tak správne, zachytené myšlienkové pochody detskej fantázie. Síce by som si nebol úplne istý, či ide o hranú rozprávku určenú vyslovene pre deti, skôr nie ako áno, ale je to svojim bizarným spôsobom náhľad do nekonečnej detskej predstavivosti, ktorej sa medze nekladú a človek vekom naň zabúda a vytráca sa s jeho podvedomia. Nebudem tu opisovať scénky, je to zbytočné, to treba vidieť iba by som chcel podotknúť, že režisér Jan Švankmajer má aj tuto svoj rukolapný podpis. Či už nakrúca surrealistické horory alebo takéto rozprávky, je stále vidieť, že je to jeho práca. Celosvetovo uznávaný umelec pracuje s takou svojskou technikou stop-motion a clay-motion (plastelínou) čo vytvára neskutočný vizuálny zážitok. Nieje to vyslovene pre každého ale je to neskutočne zaujímavé a pútavé. Pútavé..... minimálne ako toto dielo. Něco z Alenky, ako už napovedá sám názov, sú iba útržky a zopár myšlienok z knihy Lewisa Carrola, Alica v krajine zázrakov. Ináč to je celé nakrútené podľa neskutočnej fantázie Švankmajera. Alica, hlavná postava, sa hrá vo svojej detskej izbe, kde má plno hračiek a tak troška bordel, v tom si zrazu všimne, že sa vedľa nej začne hýbať vypchatý králik. Hlodavec sa oblečie a proste odíde zo sklenenej dózy, kde bol zapečatený . Ona ako zvedavé dieťa, uteká hneď za ním. Ďalej už iba vidíme vizuálnu fantáziu dieťaťa ako si všetko predstavuje, hoci sa to odohráva čisto iba v ich rodinnom dome. Dostane sa do pivnice, na povalu, proste všade ale pritom si stále predstavuje svoj príbeh. Všetky postavičky sú narozprávané jej hlasom a takmer vždy je zachytený ten konkrétny rozhovor prostredníctvom záberu na jej pery. Koniec je úchvatný a nádherný. Alica sa preberie v jej izbe, pri hračkách, ktoré zohrávali dôležitú úlohu v celom dejstve. Tak či onak, ide však o mindfuck zo všetkým čo k tomu patrí. Pozrieť si to pod vplyvom nejakých omamných látok, asi by mi explodovala hlava. ()
Esenciální surrealismus v podobě zpracování Alenky v říši divů. Jednoznačně nejlepší Švankmajerův celovečerák, u nás prakticky nedoceněný, což je veliká škoda. Po prvním zhlédnutí jsem nestačil žasnout nad tvůrcovou imaginací, tak neskutečně hravou, tak moc přibližující nám právě tu dětskou fantazii, které jsme bohužel (nebo snad bohudík) už odrostli. Dechberoucí...100%. Jsem moc zvědavý s čím přijde Tim Burton a jeho Alenka... ()
"Uvidíte film... Pro děti... Možná..." Alenka v říši Švankmajera. Kde maj místo Housenek ponožky se zubama. Pokud vám klasika od Carrola (nebo kterékoli z dosavadních filmových zpracování) přišla tak trochu jako špatnej trip, ještě jste nic neviděli. Pravdou fakt je, že na to, jak krátké to bylo, to působilo celkem dlouze. Oblíbená postava: Vaněk. 8/10 ()
Naprosto nespoutatelný film, absolutně geniální umělecký výtvor a atomový hřib nápadu, poetiky, krásy a věčné symboliky. Snažil bych se třeba celý život něco filmu vytknout, stejně by se mi vždy vysmekl a vysmál se mi za mou krátkozrakost a úzkoprsost. Cožpak ale chci něco vytýkat tak neskutečně brilatní pokladnici fantasie? Vždyť tohle už není film, to je ten sen samotný, sen, který hledáme a pronásledujeme a sen, který nikdy nedostihneme. Tenhle film, obraz, tenhle kus emotivní psychiky je tak excelentní sondou do duše člověka, do snu dítěte a do "reality" dospělého, do "výtahu" podvědomí či do neotevřitelné zásuvky naší představivosti. Vlastně ani nevím zda se mi to celé jenom nezdálo, ale nemělo by to právě pak ten správný smysl? Nezbývá nám tedy než zavřít navždy oči, abychom alespoň kousek skutečné reality mohli poznat a plnohodnotné procítit. ()
Filmy Jana Švankmajera vynikají originální animací podivných tvorů a předmětů asi především proto, že limity metody stop-motion, tedy určitou trhanost pohybu loutek, se pod jeho režií stávají prostředkem, který ještě umocňuje fantastično jeho světa. Společně s estetikou předmětů ze zaprášených půd, sklepů a starožitnitctví tak vznikl tento geniální autorský film, který se určitě řadí mezi nejlepší adaptace Alenky vůbec. Byť se jedná jen o volnou adaptaci, Švankmajerovi tvorové (jejichž účinek by byl poloviční bez působivých a stejně originálních zvukových efektů), ale i jím vytvořené prostředí dodávají filmu velkou přidanou hodnotu, spočívající v bezbřehé imaginaci autora. Film jsem si dopřál na blu-ray (anglické vydání) a jedná se o velice povedený obrazový přepis navíc s bohatou bonusovou výbavou. Doporučuji všem fandům. Škoda, že z podobné klenoty si v ČR nevydáváme sami. ()
Galéria (69)
Zaujímavosti (24)
- Postavu zajíce březňáka vytvořila Eva Švankmajerová podle rozbité hračky svého syna. (Facillitant)
- Film je zcela bez hudby, která je podle Jana Švankmajera „uměním, které ubírá na reálnosti“. (Facillitant)
- Kloboučník z knihy „Alenka v říši divů“ Lewise Carrolla je bláznivý, protože v době jejího vzniku kloboučníci pracovali s plstí, z níž se uvolňovaly páry rtuti, a otrava rtutí se projevuje „bláznovstvím“. I proto v angličtině existuje idiom „mad as a hatter“, tedy „šílený jako kloboučník“, a také „mad as a march hare“, tedy „šílený jako zajíc březňák“, což odkazuje na „bláznivost“ zajíců v říji. (Facillitant)
Súvisiace novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (viac)
Reklama