J.S. Bach - Fantasia G-moll

Prvé čo ma na druhej krátkometrážnej snímke Jana Švankmajera prekvapilo bola tá širokouhlá CinemaScope 2:35 kamera. Všetky jeho prvotiny sú v štandarde 4:3. V snímke hrá Bachova hudba ktorá doprevádza surrealistický obraz. Experimentovania, na tohoto tvorcu saozrejme, je tu pomenej ale zrúcaniny a zábery na staré zničené steny sa k tejto organovej vyslovene pohrebnej hudbe hodili. Mne sa to páčilo, (19.11.2015)

Bachovo hudba je ve varhaním podání dokonalá, jak jinak, jenže přidružené záběry a animace se bohužel moc nepovedli. Ne že by vypadali úplně blbě, ale když už mají mít přímou spojitost s hudbou, bylo by vhodné, aby bylo obé seřazeno do jednotného tempa, jenže bohužel polovina je zcela mimo, byť by jinak ony záběry mohli být zábavné a náležitě potemnělé. (02.07.2014)

Je to právě ta jedna věc, která dnešním filmařům chybí ze všeho nejvíc. Fantasie! Kdo však mocný sugestivní účinek obrazu využít dovede, vytvoří i jakousi novou realitu se svou vlastní osobitou logikou, změť všeříkajících obrazů působících milionkrát intensivněji než prázdná slova a fráze. Takovýchto skvostů by mohlo vznikat daleko víc, nedostatek fantasie žel postihuje i diváky samotné a tak se to nakonec nikomu nevyplácí. Občas prostě ale film není ani tak o příběhu jako o pocitech. Je velká škoda, že potřebujeme všechno neustále podřizovat své úzkoprsé formální logice a tím se okrádáme o podstatu mystiky a emocí samotných. Vždyť o co lepší je taková surrealistická a nikdy neuchopitelná vize zarivši se hluboko do podvědomí divákova, než vysoce srozumitelný, leč prachobyčejný film, na který si po týdnu nevzpomeneme? V mých představách tento film dokonale naplnil úlohu filmu jakožto uměleckého média pro nové tisíciletí, zde kupříkladu vysoce působivé propojení geniální Bachovy hudby a její možné obrazové interpretace. Opravdový skvost (08.01.2006)

Autor sám označuje tento svůj první hraný film jako "hru na existenciální téma". Varhanní koncert, roztodivné záběry (nebo spíše "záblesky") na roztodivné předměty a místa, zeď, animované praskliny na zdi, které vznikají a zase zanikají. Díky specifickému záběru a střihu tak vzniká jakási "fotografická koláž". Hloupost? Nikoliv - je to fantazie, krása, surrealismus... je to Švankmajer. A mimoto pocta strukturalistické fotografce Emily Medkové. K zhlédnutí a k vlastnímu posouzení zde: http://www.youtube.com/watch?v=cndp2hjAGys&feature=PlayList&p=5E2E348FE2BE5925&playnext=1&index=30 (03.03.2009)

Zdravím vás, jeden z prvních Švankmajerových počinů, Fantasia G-moll, je velmi podmanivý. Atmosféra dýchá na diváka/posluchače, černobílý obraz se krásně váže na hudbu, vrata, zámky a oprýskané zdi staré Prahy dávají nahlédnout zpět do historie. První krůčky světem animace režiséra, který dobře věděl jakou cestou chce jít.. Mistr ctí mistra, využívá dramatický průběh skladby a tím vzniká jeden z nejlepších hudebních klipů, které jsem kdy viděl! :-) Mějte se filmově, Woo. (17.01.2012)