Kluk za dvě pětky

Film, ktery jsem dnes videl poprve a ani jsem netusil, ze existuje. Kazdopadne je zajimave videt Langmajera ve sve prvni filmove roli. Jednoduchy pribeh o jednom zednickem ucni, ktery zaziva sve prvni lasky, melouchy, problemy v rodine i na ucilisti. Myslim, ze velmi povedeny a verohodny pohled do nedaleke minulosti. Potesila i mlada Vavrova. (30.09.2011)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)

Úvodní scéna zednického učně Langmajera ve vlaku prorocky předjímá legendární Proč. A Leontýnce narostla prsa i obrvení, což je fajn. Stejně jako na rodném Brtníku je i zde dcerkou z lepší rodiny, na jejíž residenci miláček provádí zednické práce. („Eliško, uznej, Eda přece není kluk pro tebe. Jistě, je šikovnej, ale přece jen… jinak zaměřenej.“ ) Příběh tvoří celkem pěkná ve vzduchu visící (byť několika nitkami se zemí spojená) vychovatelská konstrukce s překvapivě solidním (ne)vyústěním, na jehož zdařilosti má podíl i už tehdy umějící Langmajer. Mezi učni se na pár vteřin objeví nepřehlédnutelný můj patron z Návštěvníků (a tváří se naprosto autenticky bernauovsky). Překvapilo „nemakačenko“ jako normalizačně košer slovo, jakož i televizní prezentace nejrychlejšího vlaku Evropy mezi Paříží a Lyonem. Zaujaly plakáty Moskvy a Josefa Laufra v kanceláři vychovatelky. Zpívá Jana Kratochvílová, čte se Svět motorů, hraje živý dr. Janeček i se svým hlavním koněm. Cenné jsou ty dva nebo tři záběry postarších hospodských budov zvenku, zátiší, jaká pamatuji už jen z dětství. Nikoli nezajímavým pokusem o "cosi" jsou vizualizace hrdinových erotických snů. (25.11.2012)

V socialistickém zřízení si hubu mohl otvírat kdejaký zednický učeň v podání začínajícího Jiřího Langmajera. Jenže film neví, co pořádně chce. Jsou zde náznaky kritiky tehdejší společnosti, ale s ohledem na tvrdý postih, se ten provokativní obsah vždycky tak nějak rozmělnil a ututlal. Film se raději ubírá cestou, kdy mladého, šikovného klučinu sledujeme při stavbě rodinného domku, a tohle vlastně zabírá většinu stopáže. Samozřejmě nesmí chybět nějaké to nesmělé mladistvé milostné sblížení s dcerou majitelů rozestavěného domu. Ve svém režijním rukopisu, respektive sdělení, film zůstal kdesi na půl cesty. Stále otálel, jestli má vystoupit proti nevalným socialistkým poměrům, anebo raději z toho udělat bezvýrazný film určený (snad) pro mládež. Přikláním se k tomu, že z toho vzešla druhá varianta. K dobru lze připočíst to, že film nesklouznul k podbízivosti a socialistické líbivosti, která u snímků z té doby často a povinně panovala. A samozřejmě dalším plusem je talentovaný Langmajer. Jinak toho film mnoho nenabídl. 40% (21.04.2013)

Musím přiznat, že i když jsem film kdysi dávno viděl a letos si jej připomněl, byl jsem mile překvapený. Příběh je příjemně civilní, postavy sympatické a to jak pubertální "ucho" Jiří Langmajer, tak ta "pidlovoká, poďobaná" Dana Vávrová. Protagonisté se chovají racionálně, včetně zedníků na stavbě (válení, chlastání, zašívání - hlavně, že se nakonec plán splnil) a konečné rozuzlení příběhu má svou logiku a je takové opravdové. Jen nechápu, jak může distributor nazývat stísněný domek, který tatínek hlavní hrdinky rozšiřuje s pomocí fušek, honosnou vilou. (26.12.2014)