Schindlerov zoznam

Když Spielberg vedle názorů a přesvědčení předloží i své nejzásadnější duševní dilema, nemůže vzniknout nic než ta nejsilnější a extra chutná filmová káva a jeho duševní vrchol. Při Schindlerově přerodu z běžného občana na nezastavitelného zastánce všech bližních sice získává na intenzitě možná až příliš nenápadně, ale při velkolepých scénách a dokonale věrohodných myšlenkových vodopádech z úst hlavních postav o to důrazněji. Svého druhu opravdu jedinečné a ve všech směrech neopakovatelné dílo. (31.12.2005)

Pánové Spielberg, Neeson, Kingsley a hlavně Fiennes, který stvořil jednoho z nejlepších filmových hajzlů co jsem kdy měl možnost vidět. Skvělý syrový film. Asi nejlepší co jsem od Spelberga viděl. Zvlášť se mi tam líbily různé režijní vychytávky jako mistrně sestříhaná scéna s oslavou u Schindlera a mezitim Fieness mlátí tu svoji služku, a nebo skvělej nápad s holčičkou v červenejch šatech, takovéhle kombinování barev jsem od té doby viděl až v Sin City. (31.12.2005)

...když zloba zbývá bez lásky, pak Židům krade oblázky a hlásá toleranci, a intelekt když bez duše, pak podoben je ropuše či slepci s mečem v tanci...Karel Kryl. Silný příběh o hodnotě lidského života, o hrůzách války, fašistických zvěrstvech a jednom muži, který svojí nezkonalou statečností a pílí zachránil život mnoha tisíců Židů. Oskar Schindler. Muž, který i když počítal se strátami a neúspěchem šel do všeho tvrdě prsama a zvítězil. Schindlerův seznam zobrazuje velice dopodrobna pomocí syrových a krutých (vyklízení Krakovského ghetta), silných (Schindler líbá Židovskou dívku) a dojemných scén (holčička v červeném) válku, skutečnou válku bez skrupulí a natvrdo tak, jaká skutečně válka byla. Vynikající Liam Neeson v úloze Oskara Schindlera. V neposlední řadě také vynikající výkony obětavého Izáka Sterna v podobě Bena Kingleyho a bestie v lidské podobě Amona Götha ve skvostném podání Ralpha Fiennese. Steven Spielberg tak postavil důstojný pomník nejen Oskaru Schindlerovi, ale (především) všem Židům, kteří zemřeli za druhé světové války. Ale, ruku na srdce, film je přeci jen zromantizovaný a závěr, ač se to v tomto případě těžko říká, je nátlakem na divákovy city, až to bolí. 85%. (19.07.2005)

"Můj otec vždycky říkal, že pro život potřebujete tři lidi. Dobrého doktora, chápavého kněze a mazaného účetního."        Jakmile se o nějakém filmu mluví a píše v superlativech, mám tak trochu problém. V hlavě naskočí červená kontrolka. Zcela ponechám stranou, nakolik si scénárista a režisér zahrál na city diváků. Při zpracování tak závažných témat jako je holocaust, se vždycky někdo najde, kdo se bude ohánět nadbytečným dojetím a klišé. Téma bylo vybráno dobře. Pan Schindler byl pěkný ptáček, patrně mnohem větší, než z filmu vyplývá. A zůstal stejný i po válce - problémy s alkoholem, neúspěchy v podnikání, od "svých" židů se nechával vydržovat. Tedy žádný ukázkový hrdina. Na samém počátku příběhu máme prospěcháře, který chce vydělat. Díky bohatým židům si vystaví svou živnost a žije si dobře. Mezi vyděláváním peněz a popíjením občas někomu pomůže, ale s velkou pravděpodobností se také na mnohé vykašle. Nebudu tu mluvit do svědomí scénáristovi, odvedl dobrou práci. Film potřebuje zjednodušení, dynamiku a jasnou linii. Musí ukázat násilí, ale nesmí ho být zase moc, musí mít i světlé chvilky. Něco se povedlo, něco zas ne tolik.                                                            Příběh má silné mužské role a to hned několik. Kromě vypečeného prospěcháře Oskara tu máme náladového potměšilce a násilníka Amona a především skvělého židáčka s ustaraným výrazem - Izáka Sterna. Co je tak trochu skryté v pozadí jsou ženy. Na počet je jich dost, ale chybí výrazná ženské role, která by prostupovala celým dějem. Mohla to být paní Schindlerová, zůstává spíše v pozadí. Je tu partnerka Amona,, jejich rozhovory či rozpory mohly příběh zpestřit. Či krásná židovka Helena, zde bylo dobře rozehráno na zajímavý příběh, jak ve vztahu k Amonovi, tak i k Schindlerovi, ale ta se ke konci zcela vytrácí. Našlápnuto bylo dobře, ale bohužel šlo o promarněné šance. Dobře to mohlo fungovat i mezi samotnými seznamníky - šlo o celé rodiny, prostor na rozehrávku tu byl.                                                                                             Židovské písně zaznívají spíše sporadicky, nuž co, do zpěvu jim asi moc nebylo. I když jde o film vážný, dalo se jistě propašovat do filmu i trochu pověstného židovského humoru. Ať už mezi Schindlerem a Sternem nebo mezi židy navzájem. Možná byl film mnohem víc Schindlerův než těch na seznamu ... Ale i tak zanechal nesmazatelnou stopu, učitě stojí za vidění.                                                                                                                                                                                            Zajímavé komentáře: Sarkastic, Shadwell, Madison, sinp (20.03.2014)

Schindlerův seznam. Z jedné části inspirovaný skutečnou událostí a z té druhé zkreslený, jako většina hollywoodských filmů. Tento film je nejlepší podívanou, kterou jsem v životě viděl a to říkám se stoprocentní vážností. Poprve jsem ho sledoval, když mi bylo čtrnáct let a to jsem měl filmový vkus někde úplně jinde. Přesto jsem z tohoto filmu byl tak vyplácaný, že jsem nad ním přemýšlel další rok a s mutujícím hlasem sám sobě říkal "to nemělo chybu". Steven Spielberg je mág, neumím si představit kdo jiný, než on, by vytvořil tak bezchybné a chytlavé dílo. Další projekci tohoto skvostu jsem si uspořádal v mých devatenácti a musím se přiznat, že na druhý pokus už to nebylo to, co poprve. Vytratila se vykulenost z každého nového záběru, každý dým z cigaret už nevypadal tak "umělecky", každá vražda nebyla tak šokující a závěrečný pochod k hrobu, tak dojemný. Filmy se ale hodnotí podle toho, jak dokážou zaujmout na první pokus, protože na ten druhý jsou vždy trochu méně působivé neboť každý ví, co od nich čekat. Poprve to bylo naprosto dokonalé a byl to nejsilnější filmový příběh, který jsem měl možnost za mých dvacet let života vidět. Tenhle film se prostě nedá pouštěť každý rok při chřipce na staré VHS kazetě ve videopřehrávači. Toto skoro umělecké dílo se musí pustit jednou za deset let. To je totiž dostatečná doba k tomu, aby se divák vymanil z občasného přemítání scén v hlavě z předchozího promítání. 100% můj TOP 10 (03.11.2007)