Nightmares

Tak bohužel, Stage Fright (neplést si se stejnojmenným snímkem od Soaviho) je sice takovou "žlutou vyvražďovačkou" z Austrálie, ale sotva průměrnou. Hlavně po technické stránce je to bída. Snad každá vražda se podobá té minulé a vlastně i další předchozí, což je u slasheru faktor nežádoucí. Většina z nich proběhne velkým střepem a za tmy, navíc s použitím zbrklých střihů. Neštastně sestříhané jsou i flashbacky, mnohdy jakoby násilně vložené. Jednotlivé záběry pak díky tomu na sebe vůbec nenavazují. A to samé vlastně můžeme tvrdit i o poslední třetině, která by strašně ráda gradovala, díky šíleně monotónní hudbě však nemá šanci. Takže slabota, jíž do lepších čísel neposune ani ta spousta nahých mrtvol. (15.06.2013)

Ale jo, v pohodě horor. Místy skvělá atmosféra, i když bylo by dobrý, kdyby tu bylo víc lekaček. Odhalení toho, kdo vraždí je neskutečně jednoduchý. To by uhád i dement. Ale cením snahu navázat na, v době natočení tohodle filmu, polomrtvý žánr giallo. Velkým minusem je taky to, že všechny vraždy vypadaj úplně stejně. A taky že to má dost nudnejch pasáží. Humor je tu zcela trapnej. Hlavní hrdinka silně nesympatická. Flipnic: Já bych se rozhodně nevsadil, že jde o Itálii. Italové mají úplně jinej styl. A je to spíš slasher než giallo. Ale prvky gialla tam rozhodně jsou. A rozhodně to není "zvrácený krutý horor"!! (24.08.2020)

Vrah uplatňuje stále ten istý scenár, ktorý mu pripomína jednu tragickú nehodu. Prepadáva milencov v momentoch vášne. Jeho postup sa po čase zautomatizuje a nudil by, nebyť výbornej atmosféry a prívalu novej nahoty. Ako vražedný nástroj zabiják používa úlomok skla, ktorý má tiež miesto v jeho spomienkach. O účinnosti tohto úlomku skla, ako je prezentovaná vo filme, si však dovolím zapochybovať. Takisto pochybujem o náhodnej podobnosti Nightmares so Soaviho hororom Stage Fright (1987), ktorý obsahuje prvky gialla. Súvislosti som neskúmal, ale myslím si, že podobnosť v tomto prípade nie je čisto náhodná. (29.01.2012)

"Australské giallo? Proč ne?!" ... Zřejmě hodně zapomenutý a dodnes uschovaný horrorový flick, který ač je naprostým B-éčkem, se mi velmi zamlouval. Zejména vezmu-li v úvahu rok vzniku, kdy cenzorské nůžky neměly slitování ... Film okamžitě naběhne na diváka děsivou a odpudivou "sleazy" atmosférou, trauma malé holčičky z dětství ... Později jako mladá dívka učinkuje v divadelní hře a divadle, kde tajemný vrah střepem rozřezává oběti. Vrahova identita není znát a je zde použito hodně záběrů z jeho pohledu, takže film je spíš giallem než typickým slasherem, ale jde spíš o takový "cross" ... Každopádně film má od začátku do konce úžasnou, děsivou atmosféru, značné množství nahoty, sleazy-sexuálních scén a nechybí kruté krvavé vraždy. Kamera nikam neuhýbá, oběti umírají opravdu bolestivě ... Celkově se film nese v docela děsivém "sleazy" stylu, některé kamerové záběry jsou opravdu výtečné. Film hodně připomíná italskou "oldschoolovou gore-školu" a kdybych nevěděl, že jde o australský flick, rozhodně bych se vsadil, že jde o Itálii. Velkým mínusem je bohužel identita zabijáka ... takže kdo hledá to pravé giallo, ať raději koukne po více "krimi-bratřčcích", od tohoto raději čekejte drsný a docela zvrácený krutý horror ... (03.12.2009)