Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film jednoho z otců italské komedie Dino Risiho zobrazuje historii vzniku fašismu v Itálii v letech 1919 až 1922 očima Umberta (Ugo Tognazzi) a Domenica (Vittorio Gassman). Domenico, prohnaný Říman, zůstal po válce bez práce a žebrá v ulicích Milána. Umberto je Domenicův přítel, který je nyní také nezaměstnaný, je to prostý a naivní hlupák, kterého vyhnal z domu jeho švagr. Umberto a Domenico se přidali k fašistickému hnutí. Jsou odsouzeni za napadení člena královské gardy na rok a osm měsíců do vězení. Postupně se jejich ideály vytrácí, zjišťují, že fašismus znamená něco jiného, než co si představovali. Umberto je zhnusen a rozčarován hrůzami a brutalitou i nesmyslným zabíjením nevinných lidí. Oba proto opouští fašistické hnutí. Bohužel, zrovna ve chvíli, kdy se k moci dostal Mussolini. (Snorlax)

(viac)

Recenzie (18)

classic 

všetky recenzie používateľa

...To, čo prosím pekne väčšinou predvádzali, prípadne vyvádzali; dvaja ústrední, talianski protagonisti: Domenico Rocchetti & Umberto Gavazza v podaní 2. vizionárskych predstaviteľov: Vittoria Gassmana & Uga Tognazziho, tak presne tomu sa bezprostredne snáď hovorí len: „Herecký koncert - par excellence.” • Totižto, práveže stelesnili dvoch mládencov, resp. začínajúcich zmagorených, fanatických členov: Národnej fašistickej strany Benita "Duceho" Mussoliniho, so štandardnými rovnošatami v podobe „čiernych košieľ”, ako hlavným znakom pomaly sa blížiaceho skazeného impéria, ktoré ako skupina postupne nadobudla priam astronomických výšin (vedľa podobne rozpínajúceho sa nacizmu). • Vari by som ešte i podotkol, že už medzitým trochu zmieňované charaktery, boli predtým iba rádovými vojakmi; tentoraz z naprosto rovnakého, tretieho práporu, druhej roty a štvrtej čaty, čiže ich výhoda spočívala v tom, že sa poznali, i keď sa povedzme tentokrát znovu stretávajú, ale za úplne iných okolností s akousi zo začiatku pomerne dosť zvláštnou reakciou... • Po menších, predchádzajúcich sklamaniach v podobách Risiho, konkrétne z môjho uhla pohľadu; "priemerných" titulov: Il sorpasso a Profumo di donna, kde si mimochodom rovnako zahral i môj veľký obľúbenec "Il mattatore", si konečne tento taliansky režisér výrazným spôsobom vylepšil svoje renomé, a pritom už mám v hľadáčiku i jeho ďalšie tituly, ktoré by mohli dokonca i predčiť moje celkové očakávania, kedy je možno napokon len otázkou času, že bude patriť medzi mojich obdivovaných tvorcov, aj keď nemusí hneď figurovať v TOP 10. • Popri hereckých prejavov, ma taktiež mimoriadne oslovila i celková „neverbálna komunikácia”; na mysli nemám nič iné, ako mimiku & gestá zo strany Domenica Rocchettiho, vrátane poňatia celkového scenára, ktorý sa vyznačoval najmä tým, že si vôbec nekládol servítku pred ústa; skrátka, zrejme si dovolil ešte viac, než bola pôvodne stanovená norma, ktorú prevyšoval. • Váhal som za maximálny počet *, ale od svojho konania som musel následne upustiť, proste mi to nedovoľovalo svedomie, i keď film ako celok, podľa mňa, nábeh na to určite má...! ()

eLeR 

všetky recenzie používateľa

Pekný výsmech nadelil Risi tomu ich fašistickému pochodu na Rím. Aj ľuďom, ktorí sú ako Umberto a Domenico. Ako celok ten film nie je nič extra, ale v jednotlivých maličkostiach je super. Pobavil ma. Najlepšia časť jednoznačne u starého sudcu, ten to dal s ohromnou gráciou ... hlavne ako ich vyprevádzal z bytu. ()

Reklama

Flego 

všetky recenzie používateľa

Keď sa pri nejakom projekte stretnú Risi, Gassman a Tognazzi, divák si môže byť istý, že sa nudiť nebude. Tentokrát sa vrátime do dôb nástupu fašistického hnutia v krajine a sledujeme nemilosrdnú kritiku fašizmu, samozrejme cez humor. Dvaja lúzri sa nechajú zlákať k fašistom a každý z nich hľadá výhody pre seba. Tento aspekt je tak pravdivý, až to mrazí. Perfektné dialógy, vtipné scény a nabitý dej ilustrujú myšlienkové pochody obyčajných ľudí, ktorí uverili myšlienke, ale nedomysleli ju. Šieste hodnotenie a tretia recenzia. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Komedie o nadšených fašistech a vzestupu fašismu v Itálii? Po čase zase případ, kdy jsem nejednou sváděl s filmem i se sebou ideologický boj a chvíli skoro nemohl uvěřit, jak pojatý film na ono téma vidím. Tipoval bych, že v době vzniku muselo jít o značně kontroverzní záležitost, už jen proto, jak sympaticky a odlehčeně jsou hlavní protagonisti nadšení pro fašistické hnutí vykřesleny. U nejedné scény jsem se sice bavil doslova nahlas, ale zároveň pravidelně trnul, jaké z toho vzejde poselství a kam svou další neotřelou komedii Dino Risi v závěru vygraduje, což mi neumožňovalo si to užívat nepřerušeně úplně po celou dobu. Ale když jsem se během první třetiny úspěšně naladil na humor podaný režisérovými dvorními herci Gassmanem a Tognazzim, mnohem více jsem se bavil a méně uvažoval. Pokud vemu Pochod na Římě jako kritickou satiru, ukazující nekritické pobláznění a pomýlení zvrácenou ideologií u vybraných jedinců, jejichž nadšení ve výsledku během naplnění oněch plánů vystřídává pocit hrůzy nad vyústěním celého procesu, a která současně rozehrává kus meziválečných italských (potažmo evropských) dějin, mohu udělit 4 hvězdičky. Vyústění je naštěstí značně deziluzivní, že i divák, který by to nadšení z fašismu spolu s hlavními hrdiny náhodou nedejbože zcela sdílel, měl by v závěru současně sdílet i ono trpké vystřízlivení u pohledu na děsivé následky. Osobitě bych vyzdvihl Rogera Hanina v lehce groteskně pojaté záporní roli fanatického kapitána. [75%] ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Risiho tragikomedie "Pochod na Řím" se spíše blíží frašce. Vyzdvihla bych především výkon Rogera Hanina v roli fanatického fašisty, kapitána Paolinelliho. A rozhodně bych tenhle film doporučila všem, kteří mají potřebu vykládat, jaký jsme špatný národ, kterému není v tomto rovno. Italové házeli po fašistech kamením, opovrhovali jimi. Ale jen do doby, než se dostal Mussolini k moci. ()

Galéria (2)

Reklama

Reklama