Vzhůru nohama

I já milovník pamětnických filmů musím přiznat, že tento není z nejzdařilejších. Navzdory slušnému obsazení by patřila tato komedie hereckými výkony, groteskovým humorem a nedokonalou studiovou výpravou spíše na divadelní prkna. Na výsledném dojmu se podepsala i současná velmi špatná technická kvalita snímku. (11.05.2013)

Aktualizovat typické nerudovské příběhy a jejich protagonisty do tehdejší současnosti nebyl dobrý nápad. Film je to nemotorný a poměrně nudný, v němž zaujme jen několik zdařilých vedlejších figurek v čele s nervózním domácím (Václav Trégl), záhadným bláznem (Jindřich Plachta) a zkrachovalým malířem (Ludvík Veverka). Lze vynechat. (18.10.2008)

Občas jsem se i příjemně pobavil a místy zasmál. Filmu musím vytknout (možná to bylo způsobené vysíláním ČT1, netuším), že dost často přeskakovaly scény a některé dialogy byly tímto způsobem useknuté. Každopádně v dnešní době už to je jen snímek, který současnému člověku nic neřekne a nemá žádný přínos, ale na zabití volné chvíle je určitě vhodný a na odpočinek po obědě můžu vřele doporučit. 55% (viděno v TV česky). (11.05.2013)

Bláznivá situační komedie (podle předlohy z Nerudovských Povídek Malostranských), s tehdy trochu netypickým škodičem a pisatelem zlých anonymů Jindřichem Plachtou v roli blázna a vynálezce Provazníka. Po delší době taková trochu zápornější role, i když u něho by se dali ty záporné lehce spočítat na prstech jedné ruky že? Možná..? Jak ale tento film už dlouho nikde neopakovali, tehdy jsem se docela pěkně nasmál, nejen Plachtovi, který mi chvilkama připadal jako Čáryfuk z oblíbeného Anglického televizního seriálu ze sedmdesátých let. A to sice svým neustálým hopsáním a nehopsáním, mluvením, chvílemi jen nějakým huhláním a s gesty za které by se nemusel stydět ani Mr. Bean. Kouzelný ale nebyl jen Jindra Plachta ale i pan domácí Václav Trégl a jeho opět originální figurka, jeho vnučka Otýlie (Hana Vítová), nebo vrchní Ignác (Ferenc Futurista), ti všichni mě výrazněji utkvěli v mé tak trochu pošramocené paměti. Navíc už si bohužel nevzpomenu.. Dobrý film z dobrým koncem v podobě lidského usmíření a vysvětlení, po trochu chaotickém ději v druhé půli. Jiří Slavíček ale uměl i lepší filmy v podobě zdařilých komedií typu Kluci na řece nebo Pantáta Bezoušek. Ale i tak lepší průměr 2,5/5*. (13.01.2007)

Soudobý trend transponovat adaptace oblíbených románů do tehdejší současnosti měl svá úskalí. Své lepší i horší chvilky. Nikdy jsem třeba plně neakceptovala Ignáta Herrmanna v moderních kulisách, ale téma Figurek z Povídek malostranských je přesně na pomezí prvorepublikového bezčasí, ve kterém bylo stále ještě poměrně běžné býti studentem na bytě u fešácké paní bytné. Pravda, Neruda vrcholí soubojem, což už by poněkud v roce 1938 nešlo, ale tlachy, figurkaření, tu a tam sentiment či mladá láska, to je stále stejné a bude tomu tak i zítra. Pro milovníky dobově věrného Nerudy doporučuju sice Krejčíkovu Povídku malostranskou (1981), ale my, co si rádi požnem cosi pikant v hlavní roli s Helenou Bušovou, si dáme Vzhůru nohama. (22.09.2015)