Recenzie (3)
Nu är det jul igen. Och nu är det jul igen. Och julen varar väl till påska! Střetnutí dvou světů. Ten jeden je veselý jako Gustáv, opatrující jako Oskar, hřejivý jako Helena, a tak plný a zaplněný jako divadlo s diváky v něm. Ten druhý je zlý jako Eduard, žalostný jako Henrieta, studený jako Blenda, a temný a tísnivý jako filmový sál. Fanny a Alexander propojují tyto dva naprosto rozdílné světy a vytváří mezi nimi nepřirozenou symbiózu, která je stejně tak celistvá jako se rozpadající. Je věčná a přesto trvá jen sekundu. Fanny a Alexander je poklonou divadlu a filmu, spojitosti i samotě, přátelství, lásce a nenávisti, a všem těm lidem, věcem, místům a událostem, které se nemůžou vystát, ale bez sebe navzájem taky už žít nedokáží. Velký dík patří nejen všem před kamerou a na jevišti, ale i za kamerou, za šálami a portálem. Všem viditelným i neviditelným. Revoluce přišla, odvála prach minulosti a přinesla světlé dny zítřejší. Umění je mrtvo, ať žije umění! ()
Vynikajúce multimediálne predstavenie podľa Ingmara Bergmana. Občas som mal pocit, že po rokoch sledujem novú televíznu inscenáciu podľa svetovej predlohy (predstavenie bolo občas uzavreté do kulís, do klietky a čo sa deje bolo vidieť prostredníctvom kamier). Škoda, že Slovenská televízia (RTVS) na tv inscenácie niekedy v 90. rokoch rezignovala. Veľmi dobre bol stvárnený "veselý" svet - dom Ekdalovcov (Vašáryová, Heriban-Vajdová, Ondrík-Dzuríková-Kavaschová, Bystriansky-Mórová...) a kontrastne pochmúrny dom - klietka rodiny biskupa (výborný Stanke, Timková, Maľová, Kocúriková). Celý príbeh rozprávajú deti Fanny a Alexander (Pauhofová, Fischer). ()
Multimediální inscenace, v níž se často hraje na třech jevištích a k tomu promítají černobílé filmy musí na scéně ohromovat. Projekce z počítače vyznívá skromněji, ale i tak je to zážitek, byť příliš dlouhý.(70%) ()