Kurča na octe

ocenenia : MFF Cannes 1985 - Nominácia na 1. cenu (13.02.2013)

Louis Cuno (Lucas Belvaux), dvacetiletý pošťáček v provinčním městečku dobře ví, jak využít svého postavení. Doma otvírá korespondenci pozemkových spekulantů, kteří si předsevzali vyhnat jeho matku z domu, aby ho mohli strhnout. Povedené trio :lékař Philippe Morasseau (Jean Topart) notář Hubert Lavoisier (Michel Bouquet) a řezník Gérard Filiol (Jean-Claude Bouillaud) má v plánu prestižní stavební projekt, jemuž stojí v cestě obydlí Louise i jeho, na vozíček upoutané, matky. Když zahyne jeden z této trojice při automobilové nehodě poté, co mu Louis nasypal do nádrže cukr, nastává čas, aby zakročil inspektor Lavardin (Jean Poiret), který začne pomalu rozplétat rafinovaný komplot. Nezůstane však při jednom úmrtí... Výjimečné kriminální drama s Jeanem Poiretem jako vyšetřovatelem s drsnými metodami. (10.03.2005)

Film Polda na octě (Poulet je též slangový výraz pro policajta) je Chabrolovým posunem kriminálního thrilleru od niternosti k osobité stylizaci žánru. Spoluautor scénáře Dominique Roulet byl autorem románové předlohy, sám Claude Chabrol tady zůstal stejně neúprosný v útoku na morálku vyšší střední třídy a jeho náklonnost k černému humoru se vyzbrojila pro své potřeby při potvrzování světské spravedlnosti brutalitou tělesného zastrašování. Útočí na třídní nerovnost, v níž tak lehce dochází ke zneužívání výsostného ekonomického postavení ve společnosti. Ke zločinům kriminálním se připojují zločiny z vášně a žárlivosti, zametání stop i tragické nehody z prchlivého strachu nespravedlivého běhu života. Žánrová zábava si udržuje stylový odstup v drsné mužnosti i v konfliktních střetech osamělých vnitřních světů. Hrdinou toho osobitě tísnivého kriminálního thrilleru je Jean Lavardin (pozoruhodný Jean Poiret), policejní inspektor. S postupujícím průnikem pod povrch obecných věcí odkládá zbytečné servítky u podezřelých. Sadismus celý proces pragmaticky urychluje. Důležitou postavou je Louis Cuno (zajímavý Lucas Belvaux), mladý poštovní doručovatel. Jeho ochrana před mocenskou zlovůlí je skryta ve výhodách jeho povolání, ale i v prvcích chuligánské revolty. Hlavní ženskou postavou je tu paní Cuno (zajímavá Stéphane Audran), Louisova matka, upoutaná k invalidnímu vozíku. Odpor proti místní mocenské elitě je pro ni životním posláním s ideologickou podstatou. Významnou postavou je Hubert Lavoisier (velmi zajímavý Michel Bouquet), místní notář s jasným podnikatelským záměrem se zdařile nekompromisní organizací. Plánu nesmí stát v cestě ani ty sebemenší intimní slabosti jedinců. Výraznější postavičkou je Henriette (příjemná Pauline Lafont), mladičká a bezelstně nadržená poštovní úřednice. Provokování to smyslností. A k výraznějším patří též Anna Foscarie (elegantní Caroline Cellier), posmutnělá Lavoisierova milenka, které nedá spát ta nepřítomnost její nejlepší kamarádky. Z dalších rolí: místní lékař a Lavoisierův nevyzpytatelně vznětlivý obchodní partner Philippe Morasseau (Jean Topart), další Lavoisierův obchodní partner a místní řezník s pudem násilnického chování Gérard Filiol (Jean-Claude Bouillaud). spolehlivá Morasseauova hospodyně Marthe (Andrée Tainsy), či lékařova náhle nepřítomná manželka Delphine Morasseau (Josephine Chaplin). Film Polda na octě je osobitě stylovou Chabrolovou prací ze žánru kriminálního thrilleru. Neschází nánosy mravního bahna, úkladná nebezpečenství, svérázné policejní metody, osobité obrazové kompozice niterných výlevů, lehčí smyslnost, stylový hrdina, ani napětí, kapky naděje. Příjemná žánrová zábava. (25.08.2020)

Zlatá Palma - výběr (23.12.2005)

V této neobvykle pomalé a značně psychologické kriminálce s důrazem na složitý vztahový propletenec a sociální rovinu to pravidelně probleskuje různými podivnými až bizarními výjevy a příhody... vraždy a záhadné události narůstají a pachatel rozhodně nikoliv jeden. :o) Silně mysteriózní atmosféra tu není bůhvíjak temná, spíše jen dostatečně zneklidňuje, ale přestože jsem měl asi ve dvou scénách pocit, že se vyprávění trochu vleče na místě a navazující film Inspektor Lavardin (který jsem viděl paradoxně dřív) mě loni nadchl o cosi víc, i tak to byl rozhodně zážitek. Jean Poiret přichází jako inspektor na scénu až s výrazným opožděním, ale se svými násilnými metody dobře zapadne do celého bizarního panoptika a na jeho nepředvídatelné počínání okořeněné bodrou ironií je většinou radost se dívat. Scény z restaurace mají v sobě i vtip i kousek ikoničnosti ve vztahu k gurmánským choutkům pana inspektora. Scéna v hotelovém pokoji s umyvadlem je možná nečekaně drsná, ale zase v ní dochází na vrcholný střet dvou hereckých tahounů celého dílka, Poireta a Bouqueta. [75%] (21.11.2022)