Jajoi, sangacu: Kimi o ai šita 30 nen

Je sice pěkné, že vidíme 30 let ze života dvou postav, jak se vyvíjejí, chřadnou či znovu rozkvétají, jenomže ty výňatky vás úplně nedonutí mít postavy rád a chápat je. Možná ne chápat, více s nimi soucítit. V podstatě mě celý film nechal chladný kromě okamžiku, kdy kamera zajela na budík, na kterém byl vidět i datum – 11. 3. 2011. To ve mně úplně krklo, ale pak si film jel dál svoje. Nerozvíjí se jeden ucelený příběh, ale zvláštně se slepují střípky. Chápu proč, je to jasné, přece jenom koukáme na třicet let jejich života, ale úplně mi to nevyhovovalo. Mělo to spoustu zajímavých nápadů, které by byly lepší, kdyby se probraly víc do hloubky, než aby se takhle odbyly. Herecky je to naprosto v pořádku, hlavní postavy byly líbivé, režie i scénář zvládnuty. Ale prostě nic to ve mně nezanechalo a za čtrnáct dní už ani nebudu vědět, že jsem to viděla. (03.01.2021)