Obří spár

„The Giant Claw“ jednoznačně sází na to, že obrovské monstrum je tím největším tahákem. To je sice pravda, ale k tomu je potřeba udělat dobré efekty. Ty bohužel chybí a po trikové stránce je to až moc jednoduché. Místo toho se do popředí dostávají patetické proslovy a dialogy, které jednoduše nudí. Je to škoda, ale holt akci v té době dělají hlavně vojenské promluvy, nikoli sama akce. Trikově je film až příliš zjednodušovaný, a to je velká škoda. Ani v konkurenci svých účastníků tak nemůže uspět. (16.02.2014)

Celý film stojí za jedno velké pousmání, nic víc. Není totiž tak blbý, až je legrační, je jenom blbý - kromě několika úžasných momentů. V první řadě je to samozřejmě monstrum, které mi tolik připomínalo nejen animací, ale pohyby a chováním draka Mraka z jedné roztomile pitomoučké české pohádky (akorát tu chybí sexy mladá Andrlová, kterou by zprznil nejdřív drak a pak princ... nebo opačně? Už nevím, ale na pořadí nesejde). Pak tu jsou neskutečné pseudovědecké rozhovory, opakující se záběry (filmaři chtěli ušetřit) a několik ukradených záběrů z jiných filmů (ano, filmaři chtěli hodně ušetřit). Smůla je, že jak ty filmy z 50´ sleduju chronologicky, leckterý záběr jsem v posledních dnech už viděl. Kdyby se to alespoň nebralo tak smrtelně vážně, pobíhalo tam víc herců nebo statistů (všechno řeší dvojice hlavních hrdinů, přicmrndávající vědec a dva generálové, toť vše)... ale výjev, jak si na Empire State Building sedne velkej sup s čírem, tváří se jako bůh pomsty a následně budovu zničí, dlouho nezapomenu. Jen nevím, zda mám říct bohudík, nebo bohužel. (06.04.2014)

Odštartoval to King Kong v roku 1933 a možno ani netušil, koľko bude mať za sebou nástupcov - béčkových monster filmov. ,,Obrovský pazúr" je béčko snáď ešte väčšie ako jeho hlavný predstaviteľ, ktorý kľudne môže dostať meno podľa Limu - Dodo. Scenár je neuveriteľne hlúpy a naivný (nechýba úvod v akej zázračnej dobe vyspelej techniky sa nachádzame), herci a režíjná stránka filmu sú rovnako dobré. Toto všetko by sa však dalo filmu odpustiť nakoľko sa nijak vážne netvári, vlastne má fungovať čiste pre zábavu no jeho problémom je hlavne samotný protagonista. Jeho spracovanie je vskutku smiešne, toto by sa však tvorcom vyčítať nemalo pretože ak by sa špeciálnych efektov chopil napr. Ray Harryhausen, ktorý v ten rok vytvoril ,,20 miliónov míl do zeme" výsledok by bol síce pôsobivejší, zaroveň by to však snímku degradovalo. Horšie je to, že samotný Dodo sa vo filme prvý krát objaví po takmer 30 minútach a v celom filme ho je vidieť asi nie na viac než 5 minút, čo kvôli množstvu únavných dialógov spôsobuje, že film pôsobí miestami nehorázne nudným dojmom. Ako tak sa to vynahrádza Dodovými akciami ktoré poväčšine stoja za to, či už hneď tá prvá, tak aj keď len-tak napadne vlak a celý ho vznesie do vzduchu a v závere scéna v New Yorku, pričom v záberoch je vidieť že sa nakrúcala v San Franciscu (vidieť Golden Gate - samotných filmových chýb je vo filme množstvo, častokrát sa zamieňajú hlavne typy štíhačiek či helikoptér). V zásade teda musím povedať, že tej zábavy som očakával viacej. (21.06.2008)

Vojsko testuje radar a jeden pilót zbadá niečo ako tieň.Ohlási to ako UFO,vyhlásia poplach.Vyšlu stíhačky,ale jeden zmizne.Ale keďže radar nič nezachytil,pilotovi nechcú uveriť.Vtom ohlásia stratu väčšieho lietadla a tak mu potom uveria.Zistia,že sa jedná o obrovského vtáka,veľkého ako vojnová loď.Nič nepomáha,ani rakety,ani guľomety,proste nič.Ale nakoniec ho samozrejme dostanú.Neviem čo to bolo za vtáka,niečo medzi supom a moriakom.Totálne smiešny film.Ale keďže ja sa pozerám na tento film inými očami,tak je to za tri.Ale hlúposť je to teda poriadna.. (13.11.2009)

Já tyhle starý monstrfilmy miluju, neopovrhuji jimi jako někteří, naopak, jejich snaha o to, aby se tvářili co nejvážněji zbožňuji, dodává to tomu ten správný lesk. Všechny ty bizardní teorie pronášené superdramatickými tvářemi, záchrany na poslední chvíli, obluda sestavená z nefunkční ledničky (jakpak se asi budou naši vnuci tvářit na naše filmy), to buď musíte milovat, nebo nenávidět. Navíc mám rád starou, poctivovou symfonickou hororovou hudbu, často ji dělali opravdoví mistři a Mischa Bakaleinikoff byl jedním z nich. (13.04.2010)