Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Robert GetchellKamera:
Kent L. WakefordHrajú:
Ellen Burstyn, Alfred Lutter III, Kris Kristofferson, Harvey Keitel, Diane Ladd, Billy Green Bush, Vic Tayback, Jodie Foster, Lelia Goldoni, Laura Dern (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Alice žije s manželom a dospievajúcim synom. Jej manželstvo nie je práve ideálne, už nie je najmladšia a za celé roky strávené v domácnosti akosi zabudla na sny z mladosti, kedy chcela byť speváčkou. Keď jej manžel náhle pri autonehode zomrie, Alice musí čeliť osudu sama. Je bez peňazí a nevie, ako sa postarať o syna Tommyho. Jej jedinou zbraňou je odvaha a viera, že sa raz vráti do rodného Monterey v Kalifornii. Predá dom i skromný majetok a spolu s Tommym sa vydajú na cestu. Ich prvou zástavkou je Phoenix, kde si Alice nájde miesto speváčky. Hoci nový život nie je bezproblémový, konečne Alice robí to, po čom celý život túžila. Spieva v bare a publikum ju má rado. Zapletie sa však s mladíkom, z ktorého sa po krátkom čase vykľuje násilník. Zo strachu Alice s Tommym utečie z mesta a na ďalšej zastávke sa zamestná v Tuscone ako čašníčka. Tu spoznáva majiteľa neďalekého ranču Davida. Hoci David sa Alice vytrvalo dvorí, ona už nemá najmenšiu chuť na ďalšie problémy... Režisér Martin Scorsese využil melodramatický námet na vyrozprávanie príbehu o neprikrášlenej realite amerického sna. Jeho Alice Hyattová (v podaní Oscarom ocenenej Ellen Burstynovej) je na ceste za svojim snom občas hysterická, inokedy veselá, je naivná i prezieravá, miestami prepadá zúfalstvu a opätovne nachádza vieru a nádej, aby na konci pochopila, že sen, za ktorým sa naháňala, má vlastne na dosah ruky. (RTVS)
(viac)Recenzie (98)
Pátý celovečerní snímek Martina Scorceseho je příjemná i vážná roadmovie o nesmírně houževnaté ženě, která je až po tragickém konci jejího nenaplňujícího manželství nucena postavit se na vlastní nohy, zabezpečit milovaného, ale docela náročného syna, odstěhovat se do jiného státu, najít si první práci, dokázat se vypořádat s nenaplněnými ambicemi stát se zpěvačkou a snad i najít si muže svého srdce tak, aby neublížila dítěti. Osobně velmi inspirativní. Slušné nakouknutí do Ameriky, tak jak si ji představuji spíš než typicky režisérův New York – skromné bungalovy, nekonečné silnice, bary, motely, bistro… A jak je pro pana režiséra typické: kvalitní výběr doprovodných písní. Filmu vévodí Ellen Burstyn (zasloužený Oscar), skvělou roli opět dostal Harvey Keitel, ale nyní, po více než 10 letech, opětovně shlédnuto jako vzpomínka na Krise Kristoffersona a jeho plnovous. "Co chceš?" "Kdybych to věděla, nebrečela bych na záchodě." ()
Je zvláštní, že film o ženě hledající místo k šťastnému žití se mi líbil už v době, kdy jsem ještě netušila, o čem to vlastně je. Hltala jsem Ellen Burstyn - Alici tak sympatickou a uvěřitelnou. Přestože se zdá, že její příběh plyne docela klidně a obyčejně, o prekérní situace není nouze - z utlačované manželky se stane truchlící vdovou, matkou tygřicí, řidičkou, barovou zpěvačkou, servírkou ..... sebe i syna chce ukotvit a mít "už trochu klidu", ale na otázku, co přesně to znamená, odpoví "nevím", protože definovat štěstí není snadné. Velkou pochvalu zaslouží scénář, který nabízí mnoho moudrých myšlenek v úsměvném a hřejivě lidském balení. ()
Oscar 1 : Herečka HR - Ellen Burstyn + 2 nominace: Herečka VR - Diane Ladd, Scénář. . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Do smrti si budu pamatovat toho nevychovaného Aliciina spratka. Tak tohle je ten americký způsob výchovy. Ale pokud mám hodnotit toho kluka jako herce - klobouk dolů. Nebo to snad nebylo hrané ? :) ()
║Rozpočet $1,8milióna║Tržby USA $18,600,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Trochu netradicne umirneny film Martina Scorsese, ale jako vzdy vyborna rezie a herecke vykony. ()
V první řadě si je třeba uvědomit, že tohle je naprosto atypický Scorsese. Svým způsobem natočený na zakázku. Ženské osudy nikdy nebyly tím primárním v Scorseseho hledáčku, ovšem nějakou představu o tom Martin samozřejmě má. Proto se ve snímku vlastně jedná o cestu Ellen Burstyn, která se postupně střetává s několika typickými Scorseseho mužskými charaktery - manželem počínaje, Keitelovým cholerikem pokračuje a kovbojem Krise Kristoffersona konče. Z hudební i režijní stránky tu ovšem většina typických Scorseseho ingrediencí nechybí. ()
Ja fakt nevim, proste jak se mi muze libit film, kde se situace opakujou neustale dokola, neustale se nekdo chova jak kreten a nekdo neustale rve. Jasne, je to Scorsese, takze to je natoceny solidne, i kdyz to misty vypada celkem lacine a hudba je nad ocekavani fajnova, herci jsou taky dobry - mladicka Jodie Foster, u ktery jsem pulku filmu premejslel, jestli ma bejt jeji postava kluk nebo holka, na prvni pohled odlisna role Keitela, kterej se nejdriv chova jak zamilovanej pubertak, ale za chvily uz se zacne projevovat svym obvyklym zpusobem, solidni Kristofferson, kteryho jsem vzdycky povazoval spis za takovyho beckare a tady pritom hraje solidne, no a vsemu vevodi paradni Burstyn, nerek bych vylozene oskarova, ale perfektni. Ale co je to vsechno platny, kdyz je to furt dokola o tom, jak je Alice nestastna, vzdy si najde nejakyho kretena chlapka, neustale pak buli, chova se jak krava, vsichni na sebe rvou a do toho super ultra urvanej a otravnej synacek, kteryho jsem mel chut poradne nakopat. Lepsi 3*. ()
V podstatě velmi pěkný příběh o matce samoživitelce, která si hledá způsob, jak se uchytit či alespoň přežít. Její charakter je dobře vykreslen, rezonuje v něm cosi společného pro všechny ženy, které se v 70. letech rozhodly opustit muže (i když u Alice to poprvé bylo vlastně nedobrovolně). Co si zaslouží pozornost je nenápadné vykreslení situace malého Tommyho. Scorsese ukazuje, že právě nestabilní rodina je základní příčinou vzniku ostrých kluků z ulice, zlodějíčků a rádoby gangsterů, kterým se věnoval v Mean Streets. V podstatě nemám nic velkého, co vytknout, jen mě tenhle typ částečných road-movie s atmosférou 70. let moc neberou... 6/10 ()
Poslední, koho bych čekal, že Scorsese přizve do road movie, bude malý děcko. Ale veškerá nedůvěra je v tahu. Scorsese se potvrdil jako vynikající režisér a Burstyn jako skvělá herečka (škoda, že nemá štěstí na velké role). Tenhle příjemný, zábavný, vtipný a zcela nenucený film si mě ihned získal. ()
Takový jednoduchý film, jednoduchý příběh o jednoduchých lidech, jednoduchý ale duchaplný - a vlastně krásný film... Alice už do Monterey nedojede, ale do cíle nakonec ano, protože potkala svou Lásku. A vůbec to nebylo ani trošku banální... Tohle je fakt moc příjemný film, byť ty věci lidské v něm jsou někdy těžké a přebolestné. A přesto nakonec příběh se šťastným koncem, co nemusí být nutně hollywoodský happyend. Docela vtipný je pohled na poutač baru "Monterey" v posledním záběru filmu, vlastně je to takový symbol toho, že vše nakonec je jak mělo být... A mudrlantům, pindajícím o žánrovém blablablabla... něco moudra nakonec: Je to >jen< příběh... ;-) ()
Námětově trochu odlišný, stylisticky ale stále ten "stejný" Scorsese. Již úvodními titulky a první scénou ukazuje svou režijní brilantnost, kdy krátkou zmínkou dětství hlavní hrdinky Alice upomíná na klasická 40. léta a jejich uzavřenou formu (formát 4:3), aby pak skokem do 70. let a kamerovou jízdou na domy v Socorru za zvuku All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE připomněl totální obrat do formy otevřené. Jako v předešlých Scorseseho filmech i zde hraje dominantní roli právě hudební soundtrack, což je ještě umocněno tím, že pro hlavní hrdinku je muzika téměř jediným možným živobytím. Scorsese využívá hudebního podkladu jako důležitého charakteristického prvku oné doby. A tak můžete po několika letech od zhlédnutí zapomenout na dokonalost jednotlivých technických parametrů, stylistickou opojnost či obsahovou mnohovrstevnatost, v hlavě vám ale budou stále znít songy jako The Plea od CHANTELES (Kdo to klepe na moje dveře), Jumpin' Jack Flash od ROLLING STONES (Špinavé ulice) nebo již zmíněný All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE. ()
Americké tragicky rozbité rodiny, teror na ženách s deťmi, ich nenapraviteľne nepodarené vzťahy s pochybnými mužmi, to všetko sú vďačné témy mnohých drám, tejto nevynímajúc. Pre Ellen úplne zaslúžená soška, síce to bolo trošku viac preplakané, ale budiš. Kristofferson a Keitel svoje postavy zvládli tiež dokonale, respektíve ich postavy boli dokonale zakomponované do príbehu. A potlesk si zaslúži aj ten chlapec v úlohe Aliciinho syna. Ale aj tak by to celé chcelo ešte trošku prihodiť dreva do ohňa. 75%. ()
Na Scorseseho prekvapivo feel good zalezitost. A velmi dobra, aj ked v podobnych latkach nie je uplne doma. 8/10 ()
U Scorseseho filmů už jsem si zvykl na hudbu u které si věčně podupávám nohama. Jenže u Alice mi lítali nohy v jednom kuse. Zvlášťě ta úvodní, kdy se kamera pomalu dostává do baráčku rodiny Hyattů, ta byla skvostná. A pokud mám mluvit o filmu jako celku, tak nemohu jinak než pochválit zmiňovaného režiséra za obrovsky riskantní plán, který ovšem Martinovi vyšel jak jinak než báječně. Ellen Burstyn už si konečně nebudu pamatovat jen jako nebohou stařenu, která fetišisticky přilnula k reklamám ve filmu Rekviem za sen. Ale od teď bude v mé hlavě zakotvená jako milující, razantní servírka-zpěvačka, která má vyjimečný smysl pro humor. A ten scénář......lahoda! 85% ()
V pořadí 4. Scorsese není nikterak vyjímečný a pan režisér si po Špinavých ulicích dopřál takový menší odpočinek. Hodně mě pobavila rolička Harveyho Keitela, který to dokázal v DeNirovském stylu rozsvítit. Bohužel chvilek ve kterých se něco děje není mnoho. Hodnocení 77% určitě neodpovídá, je způsobeno do značné míry faktem, že film hodně diváků vynechává. Popravdě se jim ani nedivím, romantický Road movie není zrovna můj oblíbený žánr. ()
Scorsese s príšerne pomalým tempom a ešte aj o životných peripetiách a rozhodnutiach ženskej duše...Tento film mi až tak nesadol, aj keď jeho úmysel bol viacmenej úderný, scenár chválihodne vypointovaný aj herci boli O.K..Vo filme dominuje jednoduchosť, tá však môže miestami aj nudiť, ako sa stalo aj v mojom prípade, dokonca ani z Ellen Burstyn nie som extra nadšená - hystéria jej vyšla, no ostatné emócie som mala problém rozoznať, chvíľami som nevedela, či sa smeje alebo plače. Nie je to žiadna psychologická sonda do ženskej duše, skôr priemerne popisujúci snímok z dielne Martina Scorseseho. ()
Sice značně citlivější a úsměvný, ale přesně v duchu rozmáchlejších Scorseseho kousků odvyprávěný příběh o matce hledající lepší zítřky, který zdánlivě přešlapuje na místě, aby vždy v pravou chvíli uskočil a překvapil dojemným, vtipným a mistrně zrežírovaným momentem. Diváka od prvních vteřin vtáhnou dlouhé kamerové jízdy a přesvědčivý herecký výkon Ellen Burstyn, jejíž vývoj od uťáplé naivky k silné sarkastické matce působí uvěřitelně. A vzhledem k přítomnosti rozmachaného malého vykuka to celé pro ženy vyznívá jako reklama na antikoncepci, i když to asi nebylo žádoucím efektem.. 80% ()
Scorseseho film o ženě, se kterou si osud nepěkně pohrává, je rozhodně z režisérského hlediska velice dobře zpracován, herecké výkony jsou také velmi dobré - představitelka hlavní role Ellen Burstyn je výborná, v menších rolích mě pobavil magor Harvey Keitel a mladičká gaunerka Jodie Foster. Ovšem co je to všechno platné, když na mě tento příběh nijak zvlášť nezapůsobil. Přispělo k tomu asi několik věcí, které mi ve filmu vadily - neustálé opakování chyb hlavní hrdinky (zřejmě nezná přísloví "nevstoupíš dvakrát do jedné řeky") a taky ten její spratek - hned bych mu dal tečku! Závěrem musím rozhodně ocenit skvělý výběr hudby - ta do filmu výborně zapadla! ()
Milé drama o tom, jak se ženě po třicítce už těžko shání životní partner, note bene s malým klukem. Pro mne nejzajímavější byla rovina netradičního vztahu matky a syna, kdy oba jsou chvílemi nad věcí a chvlíemi se topí v nezládnutelné bezvýchodnosti. ()
Reklama