Last and First Men

Kdyby tento film měl být způsob, jak nás zkontaktovali poslední lidé z budoucnosti, tak by to asi moc nefungovalo. Většina lidí by u toho asi usnula. Je to takovej ten typ filmu, u kterýho se dá dělat i něco jinýho. A to jsem taky dělal, protože koukat na to byl trochu ztracený čas - černobílé obrazy betonových geometrických objektů a ponuré krajiny se po chvíli okoukají a vizuální stránka mi přišla úplně zbytečná. Ale může to klidně dobře posloužit jako uklidňující relaxační hudba, klidně i s tím komentářem. A ten je hodně sci-fi, obdivovat se dá představivost Olafa Stapledona, který už v toce 1930 měl takhle rozvinuté fantastické myšlenky. Hlas a přízvuk Tildy Swinton zní taky docela futuristicky, hlavně v kombinaci s dost složitým anglickým jazykem, se slovy, která se často nevyskytují. A pak je tu Jóhannssonova hudba, která jediná mě úplně odvařila. Né že bych byl nějakej fanda ambientu, ale jako podkres k čemukoliv je to sen. K čemu ale pak obraz, když by mi stačil zvuk? Jako filmové dílo proto hodnotím takhle nízko, protože mít super audio a zbytečné video, to je špatnej mix. (03.03.2022)

Umělecká pozéřina ideální na nabalování nerdy holek z FAMU, Vávrův brutalistický zlý sen, neotřelá experimentální hříčka nebo hloubavý transcendentní zážitek? Záleží na divákovi. Last and First Men je silně autorská artová záležitost, která se strašně těžko hodnotí. Že filmový svět předčasně ztratil jednoho z největších hudebních talentů jsem věděl dlouho, ale je zřejmé, že mohl Jóhann Jóhannsson ukázat skutečně velké věci i jako filmový režisér. Velká škoda. Jsem ale alespoň rád, že mě ještě před smrtí stihl vzít na tuhle povznášející cestu časem a prostorem za evolucí, vrcholem i pádem lidského druhu. Díky uhrančivé a imaginativní atmosféře tvořené hudbou a obrazem a tesknému monologu Tildy Swinton to stálo za to. (06.01.2022)

Konceptuální esej, která nedávno běžela v našich kinech- Johansson je vyhledávaný skladatel hollywoodských filmů a pohybuje se na hraně mezi zvukem, hudbou, filmem. Zde jeho hudba krásně souzní s emocemi a s obrazy. Co si pamatuji s přednášek čtyř předmětů sci-fi na Karlovce, autor sci-fi Stapleton ovlivnil mnoho sci-fi spisovatelů jako Aldisse, Lovecrafta, A.C.Clarka aj. Dokument evokuje různé představy, třeba tipovačku, jestli poslední lidé budou žít ve změněném klimatu a přemnožením, nebo zapracuje náš predátor, lidově nazvaný mikroby. (01.01.2022)

I když Fuka ve své recenzi tvrdí, že ve filmu se neobjeví žádný člověk a zvíře, jednou filmem (?) proletí hejno ptáků. Možná je tam proto, aby bylo zřejmé, že se jedná sice o statické záběry, ale přesto záběry kamery, nikoliv fotoaparátu. Vizuálně mě tato rozhlasová hra minula. Poselství, které podmanivě čte Tilda, nikoliv. Jako film to stojí za pendrek, protože to film vlastně vůbec není. To zajímavé jsou Stapledonovy myšlenky. Pokud budu hodnotit audioknihu, je to na plný počet, pokud film, bude to žalostné, vizuální nuda, hudebně rozhodně žádný zázrak. (15.04.2022)

Po hlášce, že jsme se museli vydat na pláně Neptunu, jsem to musel přestat brát vážně. Aneb umělci dělaj sci-fi, takhle to dopadne vždycky. Byl by to úžasný videoklip, kdyby trval deset minut. Ta děsivá jistota, že první minuta bude vypadat úplně stejně jako ta poslední, se samozřejmě naplnila. Nejvíc mi na tom vadily ty kecy vypravěčky. S obrazem absolutně nesouvisející, rádoby chytré, ale v jádru jen neskutečné bláboly beze smyslu, které nikam nevedou a nic neznamenají. Ty obrazy samotné jsou úchvatné, ale pořád stejné, není tam žádný vývoj. Střihač to mohl poskládat naprosto jakkoliv. Hudba je pochopitelně dobrá, však taky podobný film je na to jak dělaný a samostatně by na mě působila daleko lépe. Stejně jako ty jednotlivé obrazy. Když to mám ale hodnotit jako celek, tak jdou vlastně všechny tyto klady proti sobě a navzájem se vylučují. Navíc je úplně jasné, jakým způsobem to udělali. Našli pár monumentů, pár jich možná vytvořili ve zmenšené podobě, natočili to ze zajímavých úhlů a stran, hodili to do černobíla, aby to vypadalo dobře....a je to. Je to v podstatě sympaticky amatérská záležitost (krom hudby), kdyby si to nehrálo na něco víc. Nerozumím vůbec tomu, proč by tyto obrazy ukazující beton různých tvarů měly vzbuzovat pocity, že jsem v super vzdálené budoucnosti (jakože prý 2 miliardy let). (04.09.2022)