Réžia:
Vladimír MorávekKamera:
Petr PříkaskýHudba:
Miloš ŠtědroňHrajú:
Jan Zadražil, Tereza Marečková, Martin Huba, Norbert Lichý, Eva Vrbková, Attila Mokos, Dominik Teleky, Peter Oszlík, Anna Čonková, Mark Kristián HochmanVOD (2)
Obsahy(1)
Vyhoretá skupina brnianskych intelektuálov sa rozhodne odísť do Koločavy na Ukrajine a odohrať tam predstavenie, no nepodarí sa im takmer nič. Prídu neskoro, Ukrajinci očakávajú niečo iné a Juhočeská filharmónia sa stratí niekde na Podkarpatskej Rusi. Romantizujúci príbeh o zbojníkovi Nikolovi Šuhajovi sa v rukách originálneho režiséra mení na poéziu, ktorá nežije tam a vtedy, ale presne tu a teraz. (Filmtopia)
(viac)Videá (1)
Recenzie (12)
Tak tento film ma na vzdialené míle minul a absolútne ma nebavil. Pre milovníkov alternatívnych snímkov možno fajn, ale poslať toto do kina by malo byť klasifikované ako úmyselný trestný čin hanobenia kultúry. No proste zmes nezmyselných poviedok, z ktorých ani jedna nedávala zmysel a ako celok to nefungovalo ani náhodou. Proste artová katastrofa. 20 % ()
Miluju původní Baladu pro banditu a písničky z tohoto filmového muzikálu. Ale tohle, tohle sem nějak nepobral. Záběry poskládané tak, že to dává smysl jen režisérovi a asi tak třem lidem v Brně. Ansámbl (v tomto případě autobus a helikoptéra) plný hvězd i mladých talentů ale je to úplně jedno, páč ty 5 sekundový štěky co každý má, padají z obrazovky náhodně bez ladu a skladu... Tohle slavné představení by si zasloužilo lepší vzdání pocty. Poprvé nechám film bez hodnocení, protože tady jsem v koncích... ()
Nejdříve jsem uvažoval o nějakých hvězdičkách za originalitu. Ale nakonec jsem usoudil, že jde spíš o diletantství. Bůhvíproč změněná jména, metoda náhodného střihu, mnohojazyčné matoucí titulky, hrané scény tvářící se jako dokument a úvodní titulky coby návod k použití (který u mne stejně nefungoval). Pohled na hodinky sice ukázal, že toto dílo bylo o několik hodin kratší, než se zdálo, ale ani to na hvězdičku není. Podivný patvar. ()
Láska je všudypřítomná a zachvátit může kohokoli a kdykoli, ale jelikož jsme všichni smrtelní, nemůže mít happy end. Svoboda je zase to, po čem (asi) všichni toužíme, jenže když se dostaneme do té absolutní, můžou z toho vzejít zlé následky a někdo třeba přijde o život. Co nám pak zbývá, usilovat o stav naprosté svobody, nebo přijmout věci tak, jak jsou (a hledat si momenty svobody v tom, ale to už zde není, to jsem si doplnil sám)? Bandité pro Baladu jsou o snaze Husy na provázku zahrát na Zakarpatské Ukrajině svoji verzi Nikoly Šuhaje, avšak přijeli s ansámblem do oblasti, kde si vše žije vlastním životem a nehledě na to se cesty herců sem začnou všemožně kazit, až z původního představení zbyde jedno procento a místo toho se děje volná zábava (a ohňostroj), kterou místní obyvatelé uvítají víc, jelikož jim tahle nepředpřipravenost vyhovuje. Z původního, předem nalajnovaného plánu, je nakonec velká punková svobodomyslnost, kde si každý dělá svoje. A o tom to tak nějak je. Teď jsem to sice skrze svoji interpretaci kompletně vyspoileroval, ale tohle je takový zmatek, že se to snad ani jako spoiler nedá brát. Co ale z toho? Některé filmařské nápady jsou sice zajímavé, avšak film je to natolik punkový, že příliš přesáhne svoje hranice a stává se zmatkem pochopitelným jen pro štáb a zasvěcené, kteří se budou chytat úplně u všech záběrů a budou na stejné vlně jako Morávek. Což je u Morávka jasné, on si vždycky točil spíš pro sebe, jen tentokrát to natočil až moc pro sebe a diváci ať se s tím popasují sami. Dle zdejšího hodnocení moc nepopasovali, já nějak jo, ale pořád to nevnímám jako povedený film. Ona něco je neřízená punkovost jako tady a něco zase punkovost propracovaná ve stylu Legendy o Kašparu Hauserovi, kde není jediný normální záběr, ale k něčemu hmatatelnému to celé vede. Tohle už je na úrovni nadšeneckého projektu pro pár přátel, který se omylem dostal ven a omylem ho někdo viděl. Uvažoval jsem i o třetí hvězdě, ale ta zbytečná nahodilost všeho mi časem začala dost vadit a navzdory tomu, že Morávek je jediný režisér, u kterého jsem vždy hlavně fascinovaný tím, jak moc mu nerozumím, tak tady nevidím potřebu pro nadhodnocování za to, že mi zase dal to, co jsem čekal a to z jednoho prostého důvodu - moc to ve mě nezanechá. Hrubeše a Mareše si i po letech pamatuji jako pořádný mindfuck, Nudu v Brně jako velice svéráznou komedii úplně o ničem plnou divných lidí a divných předzvěstí, ale tohle je spíš jen zmatek pro zvané, ze kterého vyleze hlavně to o svobodě, což vám tady meldují už od začátku, jen to v závěru dostane aspoň matný ksicht, aby se neřeklo. Lepší 2* ()
Představte si, že přijdete k někomu na návštěvu a on vám pustí home video z dovolené a strašně se baví u scén, které vám nic neříkají, protože vám schází znalost souvislostí, ale dotyčný se asi baví skvěle, neb ví, oč jde. A tak se snažíte pochytat, co a proč tam dělá ta tlustá, vykulená, proč ta tlustá a vykulená dívka stále brečí, proč sedí tlustý chlápek u benzínky, proč nějaký chlápek spisovně telefonuje, proč ten starší pán pořád pronáší ty zvláštní projevy, proč tam jsou ti staří pánové a jeden dokonce se synem (ok, ok, hráli před x lety ve filmové verzi čehosi, co s tím home videem má velmi, velmi vzdálenou a volnou souvislost) - a říkáte si, že alespoň něco pochytáte z atmosféry té dovolenkové destinace, ale kromě detailních záběrů obličejů a neustálých nahých chlapských zadků v řece (pan režisér je na chlapy?) a že sem tam někdo projde přes silnici, toho moc nevidíte. Třeba ani jeden pravoslavný kostel, ani jednu ikonu, což je vzhledem k destinaci na pováženou. Známý vám mezitím nadšeně vypráví, ať se připravíte, že teď ještě přijde něco to či ono, a pak to zcela minete, protože netušíte, o čem je zase řeč. A do toho známý pořád dokola vykřikuje slova jako svoboda, láska, šukačka, píchání, smrt, svobody... A vy si řeknete, že jste si měl s sebou vzít nějakou samohonku, abyste byl na stejné vlně s těmi lidmi, kteří to museli rovněž natočit pod vlivem. ()
Galéria (16)
Fotka © Filmtopia
Reklama