Réžia:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Laco JanošťákHudba:
Vladimír MartinkaHrajú:
Dana Droppová, Radka Caldová, Vica Kerekes, Zuzana Mauréry, Aňa Geislerová, Karel Dobrý, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová (viac)Obsahy(1)
Snímka rozpráva príbeh dvoch dievčat zmietaných citovou neistotou. V období prvej svetovej vojny prichádza 15-ročná Anka (Dana Droppová) pracovať ako slúžka do pražskej vily vysokopostaveného rakúsko-uhorského úradníka (Karel Dobrý) a jeho manželky (Zuzana Mauréry). Ankinou novou rodinou sa stáva zvyšné služobníctvo – kuchárka Kristína (Anna Geislerová), slúžka Líza (Vica Kerekes) či záhradník Štefan (Lukáš Pelč). Okrem nich však získava aj úhlavného nepriateľa - rovnako starú dcéru z panskej rodiny, Resi (Radka Caldová). Nevraživosť sa však postupne premení na sympatie a medzi mladými ženami sa rozvinie romantický vzťah. To všetko v čase, keď ženy nemali ani volebné právo, nieto ešte právo na lásku podľa vlastného výberu. Podarí sa ich vzťahu prežiť alebo doplatí na vtedajšie normy a pravidlá? (Continental Film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (120)
Možno keby to malo lepšieho zvukára, nemusel by som si polku dialógov v celom filme domýšľať, boha jeho! Lesbo romanca je dríst, lebo pokiaľ mladá kurva mala takéto chúťky už dávno, skúšala by to na každú a určite by sa chytili niektoré skôr, nie až blbá dedinčanka z slovenskej rite. Aristokratská rodina v Prahe bola super, ich život bol veľmi fajn, škoda len, že sa človek neskôr dozvie, že v knihe to bola Viedeň, čo by dáva zmysel. A celý dej je vlastne len balast okolo lgbt agitky snaha podsúvať, žej to v pohode a prirodzené. Výraz Mauréry v kúpeľni hovoril za všetko. Len za cecky. 1 z 5 ()
O snímku se mluvilo zejména v souvislosti s jeho LGBT tematikou, vztah dvou žen je zde zobrazen ale velmi cudně, bez explicitních scén. Jedná se o typické melodrama, ve kterém se titulní hrdince nestane prakticky nic hezkého (až na vztah, který logicky nemůže dopadnout dobře), vše je doprovázeno patetickou tklivou hudbou. Výprava a kostýmy jsou hezky autentické, film dokáže navodit atmosféru počátku minulého století. Postavy vám asi příliš sympatické nebudou, tempo je vzhledem k žánru trochu pomalejší, ale vlastně jsem až do konce byla zvědavá, jak všechno dopadne. Na jedno zhlédnutí nicméně stačí. Po několika průměrných pohádkách asi nejlepší film režisérky Solčanské. P. S. Pokud se budete na Služku dívat třeba na Netflixu, vřele doporučuji přidat titulky. Vzhledem ke střídání jazyků (slovenština, čeština, němčina) je někdy dialogům velmi špatně rozumět. ()
Lesbo smutno dráma, ach jaj či len jediná slzička vyšla! Fajn kostýmy a akože dobová atmosféra, ale najviac trefný je názov. Slúžka. Presne tak. V rámci filmu ich je niekoľko, vlastne celá halda. Lasicová, čo ťaží len z mena, sa potrebuje uplatniť, tak čo napíše? Niečo o LGBT, lebo to je trendy a in. Takže áno, slúžka. Slúžka systému. Solčanská ako réžia, to obsadíš hneď, veď tá je slúžkou systému už od začiatku kariéry. Inak by vlastne ani žiadna kariéra nebola. No a tie "herečky". Prepánajána, má ta Kerekes vôbec súdnosť? To jej vôbec nevadí, že v každom filme je len za handru, za slúžku akéhokoľvek scenára, v rámci ktoré sa musí vyzliekať, ukazovať kozy, nechať sa po nich chmatať, nechať sa furt iným chlapom jebať? Tomu ona hovorí herecký výkon? Nikdy žiadny neukázala. Podobne je to aj s inými slúžkami a tá hlavná dostala svoju rolu len pre atribúty už spomenuté: budeš sa lesbiť, ukážeš všetko? Tak šup ťa do hlavnej roly, nech máš na splátku hypotéky. Takže áno, Slúžka je trefný názov. Len mal byť v pluráli. ()
Nevidel som Únos, ani Sviňu a dielo Mariany Čengel Solčanskej som nakúsol Slúžkou. Zdanlivo jednoduchý príbeh štiavnického dievčaťa, ktoré odchádza slúžiť do nemeckej rodiny v Prahe je ozvláštnený viacerými vedľajšími motívmi a svoje zohráva aj komplikovaná atmosféra prelomu storočí. S filmom som celkom spokojný, reálie boli starostlivo vybrané, postavy vytvárali málo opozeraní herci, sem tam ma zaujala aj dobrá hudba, páčili sa mi viaceré detaily. Obočie som dvíhal iba nad vzťahom Anky a Rézi a najmä pri malej zrozumiteľnosti časti dialógov, čo považujem už pomaly za chronický nedostatok slovenských filmov. ()
Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. ()
Galéria (48)
Fotka © Igor Stančík
Zaujímavosti (19)
- Milosťpán (Karel Dobrý), na rozdiel od filmu, nie je v knihe znázornený negatívne, V knihe nie je ani náznak toho, že by šlo o krutého a cynického človeka, ktorý ponižuje svoju ženu (Zuzana Mauréry) a sexuálne zneužíva slúžky. (Arsenal83)
- Radka Caldová bola do úlohy Rezi vybraná samotnou Droppovou. Režisérka Čengel Solčanská o tom prezradila: "Dane som dala možnosť vybrať si na kastingu svoju Resi, ženu, do ktorej sa zamiluje. Keďže som chcela, aby sa na pľac tešila, aby ju tešilo dotýkať sa svojej hereckej partnerky a bozkávať ju, bolo dôležité, aby si ju vybrala ona." (Arsenal83)
- Čengel Solčanská uviedla, že z natáčania jej najviac utkvela v pamäti cesta na pľac: "Cestu k zámku Slatiňany, kde sme nakrútili prevažnú časť obrazov, lemovali posledné jesenné ruže. So skriptkou Nikol (Šuplatová) sme si ráno čo ráno vravievali, že krajšiu cestu na pľac, cestu lemovanú ružami, už nikdy mať nebudeme." (Arsenal83)
Reklama