Co jsme viděli, co jsme slyšeli

Přestože je snímek „Co jsme viděli, co jsme slyšeli“ zařazen do hororového žánru, má s ním pramálo společného. Film je fakticky vztahovým mysteriózním dramatem s duchovní tématikou, které se v posledních čtyřiceti minutách zvrhne do thrilleru, rádoby do stylu Zmizelé. Na rozdíl od Zmizelé a jiných kvalitních thrillerů, příp. hororů, které se snaží držet diváka v napětí po celou dobu, toto v "Things Heard & Seen" neplatí. Prvních 80 minut tak na diváka působí příliš komorně, zdlouhavě a v paměti se mu uchová především několik detailních záběrů na tvář Amandy Seyfried. Zbývajících 40 minut je stravitelnějších, a to zásluhou gradace příběhu a svižnějšího tempa, ale „nudu“ střídá nelogické chování postav a velká naivita, se kterou scénář pracuje. Jeden z mála důvodů ke zhlédnutí tak vidím v hereckém výkonu Jamese Nortona, kterému jeho postavu věříte, to stejné platí u krásné Natalie Dyer, známou ze Stranger Things. Ostatní nemají moc co hrát. Za mě slabší netflixový kousek na pomezí 1-2 hvězd. Za tu zbytečnou dvouhodinovou stopáž se přikláním pouze k jedné hvězdě. 👎 (29.04.2021) (29.04.2021)

A co nám zůstává skryto. … Existují dva světy. Některé dny jsou jasné, hřejivé.. plné slunce a šťastných myšlenek. Jiné jsou zamračené, chladné a prostoupené temnotou zlých skutků. Těch druhých se bojím! Přesto mě něčím přitahují i když má jemná duše trpí. Tím se učím čelit překážkám, které přijdou. Jsem křehká, ale bojuji. Jin a jang. (04.06.2021)

Já osobně bych na tuto duchařinu nebyl zas až tak přísný, ba dokonce bych jí řadil možná až i k tomu lepšímu, co v tomto konkrétním hororovém subžánru za poslední roky vzniklo, a že toho tedy není málo. Aby právě takovýto film každopádně fungoval, musí dle mého názoru disponovat dvěma zásadními atributy, a to působivou atmosférou a napětím, respektive lekačkami. Tím prvním mě tato podívaná opravdu oslovila, atmosféra je tu totiž vážně podmanivá, přesvědčivě ponurá a skličující, prostě skutečně taková, která se právě k takové podívané perfektně hodí a zde jednoduše dominuje. Bohužel, onen druhý atribut, tedy napětí, tu ale naopak nefunguje vůbec, a to především z důvodu vyloženě slabé podstaty existence a působení duchů, kteří tu navíc mají i dost vedlejší úlohu a nic jiného tyto pocity pak nedokázalo vyvolat, čímž je v tomto ohledu tento snímek prostě dost slabý. Jako protiváhu k tomuto negativu ovšem musím zmínit výrazné postavy a jejich herecké představitele, kdy tu především James  Norton zahrál více než přesvědčivě a ten chlapík mě tu vážně bavil, takže po této stránce vládla z mé strany zkrátka celková spokojenost. A na druhou stranu, tedy jako zápor, musím kontrovat kritikou pointy, která není ani trochu nápaditá, i když tedy v závěru dojde k jednomu opravdu nečekanému úmrtí, které beru jako velké plus. Zmínit pak mohu snad ještě poměrně dost pozvolný spád, což ovšem není v žádném případě výtka, jelikož v tomto filmu naopak přináší jen pozitivní dojmy, a to i na úkor absence jakékoliv gradace, či byť jediné, vyloženě strhující scény. Pro zajímavost bych rád ještě jen konstatoval, že tématicky to ve mně poměrně dost vyvolávalo vzpomínky na Kubrickovo Osvícení, což také určitě není úplně až tak malicherný fakt, mě zkrátka tato podívaná v součtu všech pro a proti spíš bavila, či jinými slovy, kdo má tento typ filmů rád, zklamán nebude, na druhou stranu, vyložení znalci a zastánci duchařin budou brblat od A do Z, a nejspíš také oprávněně. (14.05.2021)

Totálně promarněnej potenciál. Přičítám to knižní předloze. Kdyby se tolik nedrželi duchařiny a zaměřili se víc na postupy typické pro thriller, mohla to být pecka. Mám tím na mysli, že hlavní záporák například nemusel umírat na moři v pekelných plamenech, ale že ho světská spravedlnost mohla soudit jako usvědčeného vraha. Mormonům se ale tahle verze líbila jistě víc. Pro úplnost dodávám, že nejsem mormon. (03.05.2021)

Ani vlastně nevím, co jsem čekal. Subtilní Amandu Seyfried v posledních letech docela můžu, naopak příběhy s nadpřirozeným tajemstvím spjatým s pohnutou historií nějakého odlehlého domu méně. Do něj se přestěhuje mladý pár s malou dcerkou. Ona se razantní změnou obětovává dominantnímu manželovi, který na venkově našel práci na soukromé vysoké škole. Sama je restaurátorkou, která bojuje s poruchou příjmu potravy (což pro děj nakonec nemá žádný význam), a která brzy začne přicházet na lži, které jejího milého provázejí. A do toho ještě barák s temnou minulostí… Každopádně tvůrci scény sympaticky ladí do let minulých, má to takovou melancholickou náladu, děj drží divákovu pozornost. Na palec nahoru jsou i herci a jejich výkony. Jenže holt musíme ctít žánr, takže se kupředu derou lekačky a mysteriózní nálada, což přebíjí dosavadní znepokojivou atmosféru s vyhrocenými vztahy mezi jednotlivými postavami. Nakonec ale příjemná jednohubka. I když se zbytečně slabším závěrem. (11.07.2021)