Réžia:
Dan O'BannonScenár:
Dan O'BannonKamera:
Jules BrennerHudba:
Matt CliffordHrajú:
Clu Gulager, James Karen, Thom Mathews, Don Calfa, Linnea Quigley, Mark Venturini, Brian Peck, Miguel A. Núńez Jr., Beverly Randolph, Jewel Shepard (viac)Obsahy(4)
Dan OBannon - spoluautor filmu Vetřelec, Total Recall a Životní síla ve svém režijním debutu ještě stupňuje míru hrůzy a přináší "stylově natočený... morbidní film" (Roger Ebert, Chicago Sun-Times)! Clu Gulager (Tapeheads), James Karen (Mulholland Drive), Don Calfa (Necronomicon) a Thom Mathews (Peacemaker) se představují v hlavních rolích filmu, který je plný strašidelných scén, úchvatných vizuálních efektů a stále narůstajícího napětí! Zaměstnanci skladu s lékařským materiálem nešťastnou náhodou oživili mrtvolu. Jejich pokusy ji znovu "zabít" končí neúspěchem. Mrtvola žije i po rozřezání na kousky a její chuť na "živé mozky" jenom roste. Nakonec se jim podaří hýbající se části těla spálit, ale popel se rozptýlí po blízkém hřbitově a z hrobů jako na povel vylézají další masožraví zombie! (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (279)
K osmdesátým létům patřili zombíci, ale z dnešního pohledu už se kouzlo pomalu a nenávratně vytrácí a raději bych hnilobné kreatury nechal tam. Nejvíc film ztrácí v rozkolu, který nikdy příliš akceptovat nebudu a sice, že film osciluje mezi hororem, komedií a parodií. Film totiž tím pádem nebyl ani napínavý, ani příliš vtipný. Měl však spád. Ve filmu se nic moc složitě neřešilo, zombíků bylo tak akorát, masky ucházející a nepříliš známí herci také nepůsobili otravným dojmem. Kdyby se však ta ošemetná komediálně parodická rovina odbourala, tak by možná vznikl film, který by patřil k těm nejlepším. Velmi často totiž dokazoval, že o nápady nebyla nouze. Film svým mimořádně jednoduchým pojetím ve spojení s bezbřehou naivitou plní kritéria osmdesátkového horůrku dokonale. Jenže tohle hororové období mám dávno za sebou a už mě tolik nenadchne jako dřív. Kdo neviděl, nemusel by být zklamán. 60% ()
Tohle je už klasika zombie žánru, skvělé oživlé mrtvoly požírající všechno v dosahu, jeden z prvních zombie-filmečků, které jsem měl tu čest vidět (prvním byla dvojka od tohoto filmu;)) Vynikající hudební podkres, když mrtwolky vylézají z hrobů, neskutečná psina, když si objednávají nejdříve více zdravotníků, poté více policistů :)) má to ten šmrnc 80.let a nikdy bych to tomuto filmu nebral, ale dvojka se mi přeci jen líbila víc, asi proto, že jsem ji viděl dřív :) ()
Jedním slovem kult. Tenhle zombie kousek má hned několik nej. Vedle nejodpornějšího shnilýho zombíka všech dob dostaneme tu nejultimátnější pankáčskou partu hrdinů jaká se kdy vůbec dala sestavit, dále nejhutnější hudební podmaz a nejdrsnější bad end (pro hlavní hrdiny) jakej si dokážete představit. Nemluvě o tom, že film i když je natočenej celkem ve vážným duchu, tak obsahuje i spoustu skvělých komediálních hlášek a skrytých velmi černohumorných narážek. Nezapomeňme pak na striptýz Linney Quigley za doprovodu úderný osmdesátkový muziky a nejvíc nezničitelný zombie v historii žánru. No kult, šak už jsem to povídal.100% ()
Tento film je nelehké hodnotit, hrozně totiž záleží na tom, z jaké strany jej uchopíte. Nutno říct, že horor to není ani náhodou, protože scén s napjatější atmosférou, která by se tomuto žánru alespoň přibližovala, je pramálo, a ke komedii, u které byste se nasmáli, to má taky hodně daleko. Kompulzivně inteligentní zombie toužící po šťavnatých mozcích však spolu s jednoduchým, ale důvtipně promyšleným scénářem, zaujmou divákovu pozornost natolik, aniž byste se na vteřinu nudili. Plus přitom zcela jistě představuje kratší stopáž. Je to sebeparodické, morbidní a béčkově provedené, ale hlavně hodně zábavné a nápadité. Super oživlá půlka psa. Na tu dobu film překvapuje také vyholeným přirozením zúčastněné punk-slečny. Z už tak dobrého (avšak chvílemi až příliš nadsazeného) hudebního doprovdu vyčnívá jeden opravdu výborný motiv. S koncem se scénárista rozhodl nepárat a udělal dobře. Celkově se jedná o skvělou zábavu. ()
Vlivem masivního boomu videotrhu, jenž vyžadoval konstantní přísun nových titulů, představují osmdesátá léta minulého století zlatou éru zombie filmů. Kvantita sice s sebou málokdy nesla vyloženě kvalitu, nicméně potřeba odlišit se od konkurence dávala ambicióznějším tvůrcům příležitost přijít s něčím originálním. Otec moderního pojetí zombií George A. Romero tak v roce 1985 přinesl další kapitolu do své sociologicko-psychologické dekonstrukce západní společnosti ve Dni mrtvých (Day of the Dead). Ačkoli měl film nakročeno stát se ve své kategorii divácky nejúspěšnějším snímkem roku, nakonec nihilistickou vizi světa pohlceného zombie apokalypsou porazil v souboji o diváky karnevalově rozjívený Návrat oživlých mrtvol. Ten měl původně vzniknout jako vážné zombie drama podle scénáře Romerova spoluscenáristy Johna Russoa. Kvůli soudním tahanicím o značku „oživlých mrtvol“ musel Russo z projektu odstoupil a příběh dostal k přepracování Dan O'Bannon, jenž se proslavil scénářem k ikonickému Vetřeleci (Alien, 1979) a téma oživlých mrtvol již nápaditě pojal v Mrtví a pohřbení (Dead & Buried, 1981). O'Bannon, který Návratem oživlých mrtvol současně debutoval jako režisér, si byl vědomý, jak moc soudobá zombie produkce vychází z Romera. Proto vytvořil film, který jednak otevřeně přiznává zásluhy Romerova revolučního a obrazoboreckého debutu Noc oživlých mrtvol (Night of the Living Dead, 1968) a zároveň kráčí zcela vlastní cestou. Novátorskou kombinací mistrovských masek a efektů, třeskutého situačního humoru i campové nadsázky položil základ stylu gore komedií označovaných jako splatstick, jenž posléze k dokonalosti dovedl Peter Jackson extrémně šťavnatými snímky Bad Taste - Vesmírní kanibalové (Bad Taste, 1987) a Braindead - Živí mrtví (Braindead, 1992). Z dnešního pohledu představuje O'Bannonův film esenciální provinilou rozkoš v 80’s stylu s topornými hereckými výkony, nejistým režijním vedením a ikonickými dobovými prvky, jako jsou punkeři, nabubřelý machismus, směšná móda s póly extravagantní nekonformity a komické usedlosti. Ačkoli vyprávění cíleně podvrací dosavadní kánon zombie filmů, paradoxně se snímek stal kultem a zásadně obohatil pokladnici ikonických prvků žánru. Zdejší hladové oživlé mrtvoly mají pramálo společného s klasickými žánrovými somnambuly, což scénář využívá k řadě vypjatých i bláznivě parodických situací. Úspěch filmu zavdal k realizaci celkem čtyř pokračování a k brakové slávě katapultoval Linneu Quigleyovou, která zde prokázala kvality, jež ji posléze zajistily korunku hororové scream-queen. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) ()
Galéria (202)
Fotka © Orion Pictures Corporation
Zaujímavosti (26)
- Ve scéně kde Ernie (Don Calfa) dává Spiderovi (Miguel A. Núñez Jr.) facku, aby se uklidnil, je v levém dolním rohu obrazovky vidět skrčený loutkář který ovládá přeseknutou zombii přivázanou ke stolu. (POciSEM)
- Leslie Nielsen a Scott Brady byli zvažováni do role Burta Wilsona (Clu Gulager). (Zdroj: dvddrive-in.com) (POciSEM)
- Roli Franka si původně plánoval zahrát režisér Dan O´Bannon, ale v momentě, kdy na konkurs přišel James Karen, Bannon ho okamžitě angažoval. (Tygrys)
Reklama