Ada

(V první řadě radím před projekcí nečíst žádné komentáře ani anotace!) Zprvu jsem si lámal hlavu, co tím chtěl básník vlastně říct, třeba něco o vykořisťování zvířat, nebo o blízkosti a příbuznosti zvířat a člověka, a hledal i nějaké jiné symbolismy a paralely a alegorie, ale pak jsem si řekl, že tím dost možná nikdo nic říct ani nechtěl a jde "jen" o nádherně bizarní moderní fantasy, ve které je ale zároveň i cosi prastarého, pohanského, mytologického... I temného... "Ví Ada, žes zabila její matku?" No a pak přišel závěr a já zůstal paf, protože namísto nějakého vypjatého vyvrcholení ve stylu antické tragédie, které se nabízelo, přišlo vyvrcholení lehce horrorové ze směru, ze kterého jsem ho nečekal. Ale letmý odraz v Adiných očích, z jedné předešlé bílé noci, dostal v tom okamžiku smysl a vše do sebe krásně zapadlo. Moc hezké. Jen ta Noomi mi v tom nějak příliš neštymovala, tu její farmářku jsem jí moc nevěřil. P.S.: Jo a kvůli natáčení byla zřejmě zabita jedna ovce, ale myslím, že na Islandu si s tímhle asi moc hlavu nelámou. (04.11.2021)

-SPOILERY-  Manželský pár žije na ovčí farmě a při jednom rutinním porodu z vyleze ze samice půlovce. A protože se manželé vzpamatovávají ze ztráty potomka, ovčího Mínotaura adoptují. Ale ovce chtějí zpátky co jim patří! Vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Původně jsem si myslel, že je to o tom, jak ženě začne hrabat a upne se k nedomrlému jehněti, ale to jsem se mýlil a jiná alternativa mě nenapadla. Na vysvětlení nasáklé mytologií jsem tak musel čekat až do samotné závěru, který byl fajn, ale do té doby film toho moc nenabídl. Pokud tedy nepočítám běžný život na farmě a pár hezkých scenérií. Asi jsem na hledání různých alegorií a symbolismů moc tupej. 30% (26.07.2022)

"Berany, berany, duc! Mateřské lásce natruc." Volné pokračování mé oblíbené bajky o genetickém farmaření. Bohužel zpracováno šíleně suchou dokumentární formou aneb všimneme si růstu trávy, popř. růstu farmářových vousů, budeme-li na to čumět dostatečně dlouho? Moc mě nebrala ani mlčenlivá a mimiku postrádající Ada (to už byl lepší herec jejich ovčácký pes), navíc v holínkách a nevkusném svetru byla případ pro módní policii. Nicméně, mělo to i plusy. Vražda a zakopání biologické maminky, návštěva vilného švagra, zlověstně pustá, ale podmanivě krásná islandská krajina (ty hory, ty hory) a jako chlupatá třešnička na dortu i sympatický biologický tatínek. Uf, ten byl. Za něj přihazuji do hodnocení  lžíci bryndzy navíc a těším se  na pokračování! (12.03.2022)

Nečekal jsem velkou věc v tomhle směru, námět mě zaujal, ale tušil jsem spíš ukolébavku a tu jsem dostal. Prakticky mě na tom nic nepřekvapilo, čistě klidný slowburn, kde se schyluje ke špatnýmu konci už od prvního výstřelu. Chápu poslání i předání, ale mohlo to víc utáhnout oprátku, ať se vazy lámou a ne jen dusí (wtf). Pomalá skandinávská folklórní bajka. 3* a.k.a 55% (15.02.2024)

Ada je velmi sugestivní dramedy s hororovými prvky, rezonující nejvíce u párů, které nemohou mít z nejrůznějších důvodů dítě. Tato pseudokombinace Kačera Howarda a Světla mezi oceány svým příběhem komplementuje nad mateřstvím, manickou láskou a respektem k přírodním zákonům. Ada vyniká především svou originální korelací mezi svým temným atmosférickým zpracováním a láskyplnou rodinnou podívanou. Právě ona diametrální rozdílnost je společně s prvotřídními hereckými výkony, zejména Bjorna Hlynura Haraldsonna, tou největší zbraní celého snímku. Nezapomenutelný, a zároveň nejsilnější zážitek KVIFF 2021. Čtyři hvězdy s doporučením. 👍 (20.08.2021 KVIFF) (30.08.2021)