Čierne okuliare

Do půlky to bylo OK. Pak už je to ale jenom tuctová a celkem nudná naháněčka. Je jasný, že nejlepší roky má Argento už dávno za sebou a tohle byl po 10 letech jen chabej výkřik do tmy, kterým si chtěl možná oprášit svou zašlou slávu. Myslím si ale, že tohle už nemá zapotřebí a měl by si raději užívat zaslouženýho důchodu. Slabší 3 hvězdy. (11.11.2022)

Argento dodržiava giallo konvencie predovšetkým v nedodržiavaní logiky a kauzality. V starých dielach tohto subžánru nám to nevadilo, ale v súčasnom filme to pôsobí veľmi divne, ale bohužiaľ ani nie nechcene vtipne. Námet je zaujímavý, spracovanie maximálne priemerné, Argento točí unavene, akoby celú robotu zaňho robili kameraman a autor hudby, tým to celkom ide. Pre fanúšikov gialla ide proste len o ďalší zárez, pre ľudí, ktorí sú v tomto ohľade mimo, pôjde o totálne wtf béčko. (20.10.2022)

Asi již poslední giallo tečka za plodnou a úspěšnou tvorbou tohoto velkého tvůrce. Bohužel, ne moc povedená a je mi to docela líto, protože si jeho poslední kousek zasloužil o něco lepší péči než jeho předposlední giallo, průměrné Giallo. Začátek filmu přitom vypadá nadějně (trochu mi připomenul úvod jiného žánrového filmu Macchie Solari). Hned poté nástup maskovaného zabijáka podpořeného slušným soundtrackem, trochu krve, představení hlavní hrdinky proč ne...Ale čím více se dále příběh rozvijí, tím více dostává logika na prdel (sledování telefonu neexistuje, cvičený pes jako zabiják, zpomalená policajtka, hadi ve vodě - wtf? atd.). Škoda, velká škoda. V kontextu Argentovi předchozí tvorby si myslím, že by se mohly více docenit jeho předešlé filmy, které jsou dle mého názoru velmi podhodnocené:  Non ho sonno, Trauma a hlavně pak:  La terza madre. Díky moc za všechny filmy maestro! (10.05.2023)

Podle nevalných ohlasů jsem čekal průšvih, ale nakonec jsem dostal snesitelnou krimi se stopami gialla, která mi rychle utekla. Jasně, Argento má své nejlepší fláky dávno za sebou, ale i tak mám pro něj slabost. Červená, žlutá, modrá. Jeho poznávací barvy nezklamaly, gore je fajn, byť není nijak výstřední, ale podříznuté krčky plus rozdrásané hrdlo potěšily. Jediné, co mi vadilo, že Diana se ve druhé polovině chovala jako kráva. Neustále ječela, zmateně pobíhala, ale těžko říci, jak by to vypadalo v reálu. Nu a ten čínský spratek taky dokázal přidělat pěkné problémy. Scéna s hady byla hodně fantastická, ale jako dávná ozvěna bizarností italského filmu, proč ne. Naprosto vynikající soundtrack dal vzpomenout na zlaté časy italského gialla a hororu. A že se některé postavy chovaly nelogicky? Vždyť v životě se často logicky nechováme, tak proč by to mělo být ve filmu... (11.11.2022)

Filmová Itálie se změnila a i když se občas podaří alespoň uctít pro fajnšmekry úžasné filmové období, tak je doba giallová nenávratně pryč. Maestro Argento patří  bezesporu k legendám italské kinematografie jako takové a v rámci nejen gialla, ale i hororu stvořil kultovní a legendární filmy.  Po deseti letech od propadáku s Draculou (stále se mu tedy vyhýbám) se vrací.  A bohužel, dobře to nedopadlo. Zatímco před lety uměl maestro rozehrávat  velká  a hýřivá představení, kde  zejména spojení obrazu a hudby bralo dech, tak dnes tu máme jen slušný hudební podkres a pohříchu docela málo využívaný a co do obrázků, tak nějaké pocity vyvolá jen první  brutální vražedný útok. Rukavice, chladná zbraň, temnota, všechno tu je, ale jakoby mistr už zapomněl jak s těmito proprietami pracovat a atmosféru strachu, tak typickou pro giallo, se přes veškerou snahu vůbec nedaří navodit.  Samostatnou kapitolou je volba hlavní herečky. Vyžilá milfka se sice pěknou postavičkou, ale s prachbídnými hereckými schopnostmi, Ilenia Pastorelli chvílemi předváděla tak otřesné kreace, že to vypadalo, že si sem tam něco i šlehla. Děs, běs.  Nejlépe de facto hrála režisérova dcera Asia, kterou jsem málem nepoznal a které táta přihrál rozhodně zapamatovatelný konec.  Uškrcena s hysterickým křikem na rtech...   V průběhu celého dění  je pak jen tak mimochodem odhalena identita páně vraha a jeho motivace je i na italské poměry docela neuvěřitelná.  Vše nakonec doškobrtá k závěru, kde si maestro vzpomněl, že by měl přidat zase trochu krve a čeká nás poslední gore scéna...   Spoiler: A pes se nažral, koza Ilenia bohužel zůstala celá. Nejsmutnější na celém tomhle filmu je, že nejhorším prvkem je  unylá  a statická Argentova režie, kdy nechává "herce" dělat si, co chtějí, případně vytváří nesmyslné scény zcela bez napětí (útok na policisty před Dianiným domem). Už netočte, maestro... (10.11.2022)