Vzestup Osmanské říše

Na Netflix překvapivě věrná a přitom dobře koukatelná rekonstrukce jednoho z nejfascinovanějšího obléhání v historii. A stejně překvapivě se tu ani tolik nenadržuje Osmanům či-li Turkům, jak jsem na turecký počin očekával. Do samotné rekonstrukce jsou přidány odlehčené vsuvky klasických eggheads, kteří vše dobře zasazují do kontextu a vůbec neubírají na svižnosti celého počinu. (22.02.2021)

Veľmi ma to bavilo a vizuálne to je natočené naozaj excelentne. Samozrejme, že Mehmeda hrá hezoun, ktorý má ďaleko od jeho skutočného výzoru. Samozrejme, že je mi jasné, že je to turecký pohľad na históriu a ten z Mehnmeda robí veľkého dobyvateľa s dobrou dušou, ale kto tak nevidí svojich národných hrdinov. Veď aj husiti sú v Čechách za udatných rekov a pritom to boli často len rabovači podobne ako križiaci. Aj Džingischán má v Ulanbátare obrovskú sochu, ale milióny jeho obetí by sa mu asi nepoklonili. Takže z tohto pohľadu to je dobre a pre oko diváka zaujímavo spracované s peknými vsuvkami historikov. A hlavne tu vidíme podrobnosti, ktoré sa nenachádzajú v hocijakej literatúre a už vôbec nie na webe. Napríklad to, že super delá poskytol Mehmedovi uhorský výrobca Orbán a jeho syn... Jeden Maďar tak rozhodol o tom, že sa Európa po dlhé stáročia a vlastne až dodnes potýka s moslimskou expanzívnou pliagou. (15.03.2020)

Další Netflixovská adaptace na hraný dokument. Impérium Romanum očividně neslavilo takový úspěch, jaký si tvůrci z Netflixu přáli a tak vzali úplně stejnou konstrukci a naroubovali ji na Osmanskou říši. Nutno dodat, že turecká verze je mnohem výpravnější a libiveji natočená. Očividně Turek byl ochotný přitlačit větší prachy a je to znát. Navíc točit na rozlehlých pláních a v Konstantinopoli (Istanbul) 15tého století, není tak animačně náročné (drahé), jako snažit se imitovat starověký Řím a jeho svět. Celkově tak série působí mnohem serióznějším a po vizuální stránce věrohodnějším dojem. To že Muhamed vypadá jako norský dřevorubec beru jako úlitbu evropskému publiku. Celkově tak musím tuto tureckou adaptaci na, pro Evropany, nechvalně slavnou éru zhodnotit jako celkem zdařilý počin i když i zde je dost historických nepřesností. Ostatně stačí si uvědomit fakt, že ona mocně proklamovaná Byzantská říše je v časech onoho, tak neohroženého tureckého útoku, vlastně jen Městským státem, jehož říše a moc defakto končila hradbami města samého a jako taková čekala už pěknou řádku let na ránu z milosti. Takže celé to velkolepé turecké pojetí v tomto kontextu působí úsměvně ale tak proč se nepobavit tak hezky natočenou výpravnou pohádkou, já jsem pro! ***. *IDEOLOGICKÉ ZAMĚŘENÍ: 4/10 MÍRA ZÁVADOVOSTI: 3/10 viz profil (03.01.2021)

Chytrá kombinace hraného filmu se vstupy akademiků ze všech možných institucí. Zahrané je to dobře a na poměry malé netflixové série i dost výpravně. Pochopitelně by člověk mohl mít výhrady k tomu, že je to celé přikreslené ve prospěch dobyvatelů a mám trochu problém, s tím, že třeba plundrování města není znázorněno vůbec. Ale výborně jsem se bavil a dost jsem se toho i dověděl, takže za 4* ;) (21.10.2020)

Pokud jsem se někdy na čsfd v hodnocení projevil jako staromilec, tak to musí být zde. Ne u všech dokumentárních sérii a ne u všech dokumentárních filmů, ale u těch historických jsem proti tomu trendu, kdy dochází k zahlazování rozdílů mezi fikčními (inscenace historických událostí) a faktografickými (mluvící hlavy prezentující své poznatky svých letitých výzkumů) prvky, resp. kdy si tvůrci použitím obého nárokuji být stejnorodě historicky objektivní. Myslím, že se tak prokazuje historickému vědění medvědí služba. Klidně si točte fikční (tedy s herci a velkolepou výpravou a bohatými kostýmy) popularizační dokumenty a historické velkofilmy inspirované skutečnými událostmi, to je naprosto legitimní, ale nevytvářejte skrze výklady profesionálních historiků, prosím, v divácích ten dojem, že svět dávné (i nedávné) minulosti jako by se vejce vejci podobal světu Her o trůny (Vikingů, Posledního království, Říma, Tudorovců, Koruny etc.). Tak kupř. Giovanni Giustiniani byl zřejmě solidním válečníkem, ale nepředpokládám, že Osmany kosil podobně jako Aragorn skřety (všimněte si anonymizace a zastupitelnosti jednotlivých bojovníků osmanské a skřetí hordy) v LOTR, či že by měl plot armor (= a plot device wherein a fictional character or other entity repeatedly and inexplicably avoids harm or misfortune, due to their importance to the work's continued plot) stejně tak jako Jamie Lannister v závěrečných sezónách GoT. Tato strategie může v konečném důsledku vést pouze k debilizaci publik (tj. k otupení rozlišovacích schopností) a k "popcornizaci" historických věd (tj. stavu, kdy budeme na minulostní děje pohlížet skrze mřížku standardizovaných hollywoodských scénářů), zkrátka k stavům, jimž by se bylo lepší se vyhnout, protože proč? Bude klišé? Ne! Protože neznat dějepis, to je - jak pravil Jiří Kroupa st. - horší, než neznat zeměpis (nebo to byl přírodopis?). [1S:3/5] (18.04.2023)