The Big Store
Réžia:
Charles ReisnerKamera:
Charles Lawton Jr.Hrajú:
Groucho Marx, Chico Marx, Harpo Marx, Tony Martin, Virginia Grey, Margaret Dumont, Douglass Dumbrille, William Tannen, Marion Martin, Henry Armetta (viac)Obsahy(1)
Bratři Marxové jako soukromí detektivové na kolečkových bruslích. Groucho a Harpo hrají v komedii Obchodní dům soukromé detektivy, kteří mají zachránit velký obchoďák před podvodníky. Romantickou dvojici ve filmu ztělesňují populární zpěvák Tony Martin a bývalá dětská herečka Virginia Greyová, svoji typickou postavu (spolumajitelka obchodního domu) tady znovu hraje Margaret Dumontová. Obchodní dům je posledním snímkem, který bratři Marxové natočili ve společnosti MGM. Scénáři už nebyla věnována taková péče, jaké by bylo potřeba, a nedostatek verbálních přestřelek (mezi nimi vyniká scéna s postelemi) je tu nahrazen hudebními čísly (Chico a Harpo hrají spolu na piano) a výpravnou slapstickovou honičkou v závěru filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Obchodní dům byla fakt bída. Nejhorší film bratří Marxů, co jsem kdy viděl. Totálně přeplácaný hudebními čísly, který byly většinou tak dlouhý a tak často se opakovaly, že jsem zapomínal, o čem, že ten film vlastně je. Pobavily mě snad jedině scéna v oddělení s postelemi, pak to, jak se Harpo vypořádal s tou arogantní kritičkou a nakonec pár elementů ze závěrečné honičky, ale jinak fakt velká slabota. ()
Pri Obchodnom dome som si tak trochu svojho času, keď som ich tvorbu spoznával, začal uvedomovať repetetívnosť ich námetov a gagov. Tu mi to etše vôbec nevadilo, predsa je ich tvorba na míle vzdialená súčasnej predstave, čo je vtipné a čo všetko znesú široké masy. Zaujímavé, že ma ako súčasného, relatívne mladého diváka viac oslovuje humor zpred 70tich rokov. Marxovcom to na korčuliach svedčí rovnako, ako na bicykloch. ()
S tímhle filmem něco není v pořádku. Zatímco ostatní marxovská díla mají nadevše propracované gagy zvukové, Obchodní dům je zábavný předně zásluhou gagů vizuálních. Posledních deset minut, napěchovaných tím nejztřeštěnějším fyzickým humorem (natolik nadsazeným, že ani nevadí zjevné užití triků a kaskadérů) bych bez okolků zařadil mezi to nejlepší ze zlatého období němé grotesky. Tím nejotravnějším jsou příznačně (opět) scény jako z prvních let filmu zvukového – zdlouhavá hudební čísla. Nepomáhá ani snaha o jejich smysluplnější zakomponování do příběhu, který je zas nemarxovsky konzistentní, někde začínající a jinde končící. Žádná vzpoura proti klasickému vyprávění. Jestli šlo o záměr, pojmout do obchoďáku situovanou komedii nejkomerčněji, pak sorry za ty ignorantské tři hvězdičky. Marxové dříve dokázali, že umí bavit víc. 65% ()
Tento film bol akoby predzvesť nie príliš úspešných 40-tych rokov v kariére Max Brothers. Nástup tria je vždy excelentný, Grouchova verbálna lavína ma vždy dostane, potom však prídu hudobné čísla, ktorých je tu neúrekom a opozeraný situačný humor a je po zábave. Hoci si teraz na záver pomohli bláznivou groteskou na kolieskových korčuliach. ()
Nemůžu jinak. Na začátku všeho byl smutek a jednině bratři Marxové a pár dalších (Charlie Chaplin, Laurer a Hardy) se odvážili udělat z neuskutečnitelného uskutečnitelným. Dokázali pobavit lidstvo. To oni inspirovali Petera Sellerse a Rowana Atkinsona, díky nim vznilk humor jaký má být. A já jim za to srdečně děkuji. V každým z jejich filmů hrajou stále tu samou melodii, což by mi mělo připadat nudným, ale ne. Je to velmi originální a rytmické a po každý se těším kdy začnou hrát na klavír. V tomto filmu se více zpívalo, ale nevadí. Groucho, Chico a Harpo mi to vynahradili bezvadnýma skečema, při kterých jsem se válel smíchy. Výhoda je v tom, že běží humorná scéna za scénou a má pusa stále vydávala hlasité HAHAHA, až jsem dostával křeče do úst a snažil se na chvíli přestat. Díky. ()
Reklama