Judas and the Black Messiah
Judas and the Black Messiah
Judas and the Black Messiah
Réžia:
Shaka KingKamera:
Sean BobbittHrajú:
Daniel Kaluuya, Lakeith Stanfield, Jesse Plemons, Martin Sheen, Dominique Fishback, Ashton Sanders, Lil Rel Howery, Dominique Thorne, Algee Smith (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Příběh z napjatého sklonku 60. let minulého století, kdy ve Spojených státech vrcholila hnutí za občanská práva a v čele FBI stál radikální J. Edgar Hoover (Martin Sheen). Informátor FBI William O'Neal (LaKeith Stanfield) se infiltruje do illinoiské pobočky Strany černých panterů, aby sledoval jejich charismatického vůdce Freda Hamptona (Daniel Kaluuya). Obratný O'Neal snadno manipuluje svými kolegy i těmi, pro které pracuje, zejména se zvláštním agentem Royem Mitchellem (Jesse Plemons). Hampton posílí svůj politický vliv, když se zamiluje do revolucionářky Debory Johnsonové (Dominique Fishback). V O'Nealově rozervané duši mezitím zuří morální boj. Měl by se postavit na stranu dobra, nebo má Černé pantery za každou cenu zničit, jak to požaduje sám ředitel FBI J. Edgar Hoover? (HBO Europe)
(viac)Recenzie (83)
"It's not a question of violence or non-violence. It's a question of resistance to fascism, or non-resistance within fascism! You can murder a liberator, but you can't murder liberation. You can murder a revolutionary but you can't murder revolution. And you can murder a freedom fighter but you can't murder freedom! And I am a revolutionary!" ()
Oscar 2 : Herec VR - Daniel Kaluuya, Píseň - "Fight for You" + 4 nominace: Nejlepší film, Kamera, Scénář, Herec VR - Lakeith Stanfield ()
Gangsterka, kde jsou místo mafiánů politický aktivisti. Tohle revoluční období pro mne navždy zůstane trochu záhadou, jelikož se plně nedokážu vcítit do tehdejších lidí a udivuje mě, že to všichni po celém světě tak žrali. Na západě antisystémová scéna chtěla komunismus a na východě byl největší zlo. Všem jebalo, ale jako námět na filmy to je parádní. ()
Slušný film o černých panterech. Má to téměř nádech gangsterky, dva výborné mladé herce z Get Out. Stanfield i Kaluuya jsou pro mne nejlepší a nejhovější mladí zástupci afroamerických herců, došlo i na říznou akci, ale po příběhové stránce jsem čekal větší gradaci i intenzitu. Ve druhé půlce jsem lehce ztrácel o film zájem, což je škoda. Celkově dobré, táhnou to herci i schopná režie, ale místy se to vleče. Příběh****, Akce***, Humor>Ne, Násilí**, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí***. 6.5/10. ()
Solidní, leč nijak světoborný drama o kryse uvnitř chicagské pobočky Panterů, fajn dobovka a skvělý Kaluuya v roli leadera revolucionáře (od zbytku postav jsem zůstal jaksi odtažen). Jasně, jde tu o černošský boj za spravedlnost, stejně leckdo může nevěřícně zírat, že dnes Hollywood razí sympatické hrdiny z marxistů a tehdejších strašáků pro establishment - časy se mění. ()
V tom filmu mi chybělo nějaké soustředění, nějaký úhel pohledu. Bohužel to nefunguje jako morální konflikt ústředního "Jidáše", který z filmu na snad i desítky filmu mizí. "Mesiíš" pak žádný moc velký konflikt nemá a chová se jediným způsobem, jakým se od něj dá očekávat. Vlastně nevím, proč je to zpracováno jako fikční celovečerní film, proč to není radši třeba komplexní dokusérie nebo tak, protože se rozhodně nepodařilo ty zajímavé a důležité události oživit nějakým příběhem nebo výjimečným zpracováním. (Zajímavé mi přijde, o kolik jsou postavy postaršeny. Kaluuya je o deset let starší, než kolik měl Hampton, a Stanfield ještě o víc, než kolik bylo O'Nealovi - myslím, že to posunuje hodně dynamiku vztahů a nevím přesně, proč se pro to filmaři rozhodli. A o to zvláštnější je, že věk explicitně zmiňují v závěrečném titulku.) ()
Černí panteři ve filmu jsou kvalitním studijním materiálem pro lepší pochopení nekončící hysterie, kterou rozjel spolek přátel BLM. Téma je logicky bližší zámořskému publiku a u nás příliš rezonovat nebude, což jen potvrzuje zdejší směšný počet hodnocení dávno po premiéře. ()
Jako již tradičně u životopisných filmů by celou tíhu situace bylo možno lépe ocenit, kdyby herečtí představitelé byli ve věku svých postav (Hamptonovi bylo v době jeho vraždy 21, O'Nealovi 17). Už jen tím, že jsou herci o generaci starší, filmaři vytvářejí obraz reality, která nikdy neexistovala. Jinak jsem Jidáše celou dobu podvědomě i vědomě srovnávala se Sorkinovým Chicagským tribunálem, a nutno říci, že Sorkin na celé čáře prohrává, respektive Shaka King z tohoto srovnání vychází jako vítěz. Sorkin je manipulativní, vědomě zavádějící populista, aka váš klasický stereotypní biopic. King sice taky na některých místech trpí životopizací, například si najme britského herce, aby imitoval výrazný přízvuk svého skutečného předobrazu a potom za to sbíral ceny hráběma (nicméně je ve své roli super, ne že ne), nebo trochu podivně mixuje dohromady povrchnost a odcizenost s intimními momenty, aby vznikl zmatený/nedůsledný character-driven příběh. Pro mě je to signál, že jeho režisérské schopnosti ještě nejsou úplně vytříbené, ale povětšinu času působí jeho snahy o syrovost a odstup (alespoň) upřímně a nechají tak depku z šílenosti celého sběhu událostí nastoupit zcela přirozeně a naplno bez sklonů k emocionálnímu vydírání. ()
Původně vznikla jako domobrana na ochranu černošských čtvrtí před policejní brutalitou, následně se přetransformovala na sociální hnutí s levicovými ideály a k podpoře afroamerické komunity. Nejen chicagská policie na ně má spadeno. Černí panteři vystrkují drápky a tohle společensky napnuté období konce 60. let je mezi filmaři v poslední době poměrně oblíbené. FBI v té době potřebuje někoho uvnitř organizace, stane se jím černošský zlodějíček, který nemá zrovna na vybranou. A má vynášet informace o chicagském vůdci, aktivistovi a revolučním socialistovi, s tváří znovu zajímavého Daniela Kaluuyi. Jenže štempl „inspirováno skutečnými událostmi" nestačí. Výsledek je plný postav, dramatických proslovů a scén bez gradace, takže se to někdy v polovině začne docela nemile zajídat. Více než dvouhodinová stopáž postrádá napětí i intenzitu. Takže za mě splněno, ale nepotřebuju nikdy víc. ()
Tema je skvela. Ale cele je to tak mdle, ze som na tom 3x zaspal. Stale nechapem ako sa takto silny namet podarilo urobit takto nevzrusivo a s vynikou dvoch scen nenapinavo. Kde je Spike Lee, ked ho spolocnost potrebuje? Slabsich 6/10 ()
Skvělý název průměrného filmu, o vzestupu hnutí Black Panters. Šlo to celé určitě natočit poutavěji, ale já si svou oblíbenou scénu ve filmu stejně našel a po skončení jsem si ji pustil ještě jednou. “You can murder a liberator but you can’t murder liberation, you can murder a revolutionary but you can’t murder revolution , you can murder a freedom fighter but you can’t murder freedom!... I AM.. A REVOLUTIONARY! I AM.. A REVOLUTIONARY." Tenhle projev přidává filmu 10% navrch a přinesl jak jsem se v noci dozvěděl Oscara pro Daniela Kaluuya. 65% ()
Judáš a čierny mesiáš sa snaží ukázať udalosti asi tak, ako sa stali a postavy ukázať také, aké mali zmýšľanie a povahy. To znamená, že Fred vykrikuje, že najlepšou satisfakciou je zavraždiť všetkých policajtov, že Čierni panteri boli oddaní a trochu naivní socialisti a vlastne si tým pílili pod sebou v kapitalistickom USA konár ešte jednou pílkou navyše. Plemonsova postava sa chtiac nechtiac musí prispôsobiť a hajzlom sa stáva akosi automaticky časom, no a William si proste chráni predovšetkým svoju kožu. Tu myslím platí, že i keď film vie, komu straní, tak keď si ho pozrie akákoľvek ideologická strana, možno sa vo svojej pravde ešte viac utvrdí. Alebo začne premýšľať o veci v širších súvislostiach. Výčitkám ohľadom nudy nerozumiem. Nie je to síce emocionálna bomba, ale funguje to zrejme tak, ako bolo pôvodne v pláne. ()
Aj keď si myslím, že "Judas And The Black Messiah" je dobrým filmom, tak myslím si, že filmu chýbala väčšia údernosť a sila, ktorá by ho dokázala nejakým spôsobom spraviť vynikajúcim. Najmä počas druhej polovice som si začínal uvedomovať, že nech by sa už asi stalo čokoľvek, nedokáže to zdvihnúť latku filmu a ostane v kategórii dobrých filmov. Najlepšia scénka je podľa mňa Fredova reč "I am... a revolutionary". Tých asi 5 minút je pre mňa absolútne strhujúcich a mali podľa mňa v sebe úplne všetko. No inak mi nenapadne jediná momentka vo filme, ktorá by nejako výraznejšie pre mňa niečo znamenala. Čo film však robí kvalitným sú vynikajúca réžia, skvelí hlavní hrdinovia Bill O´Neal a Fred Hampton a niekoľko scénok, ktoré mali celkom slušnú dynamiku. A možno by som mohol povedať, že Billov osud je podľa mňa celkom poetický. Myslím si, že musel mať veľké výčitky keď si uvedomil, čo vlastne všetko reálne spôsobil. Ale inak neviem či by som film nejako vedel vyzdvihnúť. Má to atmosféru, má to dobré postavy a je to schopne natočené a stojí to za tie dve hodiny času. Ale úprimne som čakal, že tento film ma ohromí. Ale to sa tu nestalo. Hodnotenie: B ()
Film s témou, ktorá u nás nie je divákom srdcu blízka, ale napriek tomu dosť zaujal. Má v sebe náboj, tému vernosti a zrady a hlavne zaujímavý príbeh ktorý ak nerozlúsknete ešte skôr na Wikipédii, budete s napätím čakať na záver. Našťastie tu tvorcovia neskĺzli do žiadneho hrubého zneužitia na politické ciele a tak film vyvolá vášne snáď len svojím dejom a všetky obchody ostanú tentokrát zo strany BLM neporušené. ()
Judas and the Black Messiah měl jeden z nejintenzivnějších trailerů co jsem za posledních pár let viděl ale bylo jasné, že výsledná podoba bude výrazně jiná. A také že je. Velice pomalé vyprávění o skupině Černých panterů a hlavně infiltrátora, který hlásí jejich počínání FBI. Herecky slušné až výborné, atmosférou vtahující, ale zdlouhavé, utahané a bez úderné tečky. ()
Vzrusujici energicka dramatizace historickych udalosti. Prestoze se staly pred dlouhou dobou, jsou v USA citit nyni. Vyzkumy ukazuji,ze nadpolovicni vetsina obyvatel by si prala socialismus. ()
„Judáš a čierny Mesiáš” , keď by som začal s troškou histórie na samý úvod, aby som následne o čosi viacej taktiež priblížil i samotný zámer filmárov, podľa čoho a vlastne koho nazvali svoj počin ? V bibli ho teda poznáme konkrétne pod pomenovaním "Iškariotský" , to jest jeden z dvanástich apoštolov a podľa Nového Zákona i zradca Ježiša Krista, vo filmovom ponímaní sa jedná o informátora Federálneho úradu pre vyšetrovanie, ktorý sa vykúpil informáciami spojenými s udavačstvom, a k tomu sa tento zradca volal William "Bill" O'Neal. Pod Mesiášom si automaticky predstavím židovského spasiteľa, osloboditeľa poslaného Bohom, pričom radikálny americký aktivista, ďalej by som ešte doplnil aj o: marxisticko-leninský a revolučný socialista, či zároveň aj ako - predseda Illinoisskej kapitoly strany Black Panther Party a podpredseda národného BPP, čo je v podstate pre neho dosť nadnesené pomenovanie, ale nakoľko Malcolm X s Dr. Martinom Lutherom Kingom, boli už nejaký ten piatok po smrti, a tak Afroameričania zrejme potrebovali nového lídra, ktorý by sa krvopotne bil priamo za ich občianské práva, že práve Fred Hampton, by mohol byť ďalším nasledovníkom svojich predchodcov... ? Zatiaľ, čo prví dvaja citovaní, legendárni páni, boli skôr mierumilovnejšej povahy, tak Hampton je ich pravým opakom, kde ako zapálený komunista, je navyše i tŕňom v oku riaditeľovi F.B.I. J. Edgarovi Hooverovi, ktorý sa asi neštítil úplne ničoho ? Títo revolucionári sú najčastejšie na konfrontáciách s chicagskými policajtmi, ktorých oslovujú svojim vlastným žargónom „prasatá” . Billa spoznávam najprv, ako falošného agenta, či malého zlodeja áut, ktorý pravdepodobne disponuje s dostatočne veľkou sebadôverou, ináč by sa asi neodvážil na takto prešibanú raziu v otváracej sekvencii, kde mu to takmer ani nevyšlo, že aby toho ešte nebolo zrovna málo, cajti ho prichytili pri čine. Teraz mu hrozí 18 mesiacov vo väzení za krádež auta + päť rokov za vydávanie sa za federálneho agenta. Asi si už nebude ťažké domyslieť, či nakoniec prikývne na exkluzívnu ponuku od špeciálneho agenta Roya Mitchela, a to je začiatok konca alebo koniec začiatku Freda Hamptona... / Kingov filmový prírastok mi pripomenul snímok podľa skutočnej udalosti: „Zavraždenie (Spáchanie atentátu na) Jesseho Jamesa zbabelcom Robertom Fordom” , s Bradom Pittom a Caseyom Affleckom v hlavných úlohách, pod režisérskou taktovkou Andrewa Dominicka, nakrúteného v roku 2007. V podstate sa tiež Bob Ford votrel do priazne Jesseho Jamesa rovnako, ako Bill O'Neal do priazne Freda Hamptona, ale či to z jeho strany zašlo napokon až tak ďaleko, prezradiť nemôžem. Medzi týmito dvomi prezentovanými udalosťami, je rozdiel 87 rokov, a tak by som ich vari nemal vedľa seba porovnávať, iba mierne prirovnávať, veď predsa každý z nich žil v inom storočí, a živil sa inou činnosťou. Počin má menšiu nevýhodu v tom, že disponuje množstvom najrôznorodejších postáv, z ktorých som sa časom strácal, kedy som mával problém si ich priradiť, kam konkrétne patria. Našťastie sa to netýkalo ústredných protagonistov, to jest Daniela Kaluuyu s Lakeithom Stanfieldom. Herec, ktorý sa predtým zaskvel vo fenomenálnom hororovom thrilleri Uteč, tentokrát podáva nemenej fascinujúci, strhujúci, herecký výkon, za ktorý by mal obdržať Oscara, jednoznačne ! To je tak neuveriteľne dynamické a energické stvárnenie reálnej postavy, že asi najväčším kameňom úrazu, je tak maximálne len desaťročný, vekový rozdiel, pretože už tridsiatnik Kaluuya, vonkoncom nevyzerá na 21-ročného Hamptona vo svojej poslednej fáze života. Nad výslednou podobou by som sa ani príliš nepozastavoval. K obsadeniu, trebárs dve Dominiky, mi sú neznáme, za to „dvojníka” Matta Damona, Jesseho Plemonsa, veľmi dobre poznám, ktorý stúpa čoraz vyššie po hereckom, kariérnom rebríčku. Režisér Shaka King by mal do budúcnosti dostať ďalšie filmové zákazky, keďže sprostredkoval vskutku zaujímavý snímok, ktorý má čo povedať. Za mňa osobne prevláda spokojnosť už len z toho hľadiska, že predtým som nemal ani páru, kto to bol vlastne Fredrick Allen Hampton, alias zarytý prívrženec komunizmu... ? () (menej) (viac)
Na můj velmi oblíbený film BlacKkKlansman, který je skutečně vynikajícím počinem a zasluhuje pozornost široké divácké obce, tohle nemá ani náhodou. Přestože téma edukativně zajímavé je, i herecké výkony jsou skvělé, obzvlášť pro Evropany, kteří k tomu nic moc nevědí, kteří nevytáhli paty dlouhodobě za oceán, nežili třeba 12 let v NY plus 8 v Miami, nemají v rodině člověka tmavé pleti, jen koukají rádi na příběhy, ale chtějí si udělat spravedlivý obrázek, to mohlo být informačním přínosem. Bohužel zpracování je zbytečně nudné, nepřesné, zajímavé jen chvíli v úvodu, takže nominace na film roku je od věci. Zcela politicky motivovaná aktuální atmosférou, která cloumá ulicemi Států, takže sečteno podtrženo: nominace neférová. Pokud bychom byli ryze spravedliví, jak si panáčci zuřivě přejí, nominace za herce- absolutně namístě, za film roku ani náhodou. Tímto způsobem to bude vždy rozdmýchávat emoce a bude to drhnout čím dál víc. Chicagský tribunál byla naprosto promakaná bomba, tam měl být Oscar bez debaty, no ale taky ostrouhal. Ode mne za tři, protože kluci zahráli. Postavení jejich holek? No nic. Raději čau. ()
Zhlédne-li člověk (jako například já) Chicagský tribunál a Judas and the Black Messiah dva dny po sobě, dostane se mu solidního a autentického pohledu na hnutí Black Panther a jejich konfrontaci s policií na sklonku 60. let. Film stojí hlavně na přesvědčivých hereckých výkonech - po právu na Oscara nominovaní Daniel Kaluuya a Lakeith Stanfield a vedle nich i Dominique Fishback - a silném a v této době velmi aktuálním námětu, vezme-li člověk v potaz současnou situaci v USA. První polovina měla pomalejší a upovídanější tempo, zatímco druhá byla o poznání o akčnější a temnější. Rozhodně se jedná o živěji natočený životopisný film, který se netáhne a nenudí. ()
Súvisiace novinky
Nejlepší letošní filmy podle Baracka Obamy
Jako každý rok, i letos si bývalý americký prezident a zároveň obří filmový fanoušek Barack Obama sedl, aby sestavil své oblíbené kulturní žebříčky. Vedle knížek tak došlo pochopitelně i na filmovou… (viac)
Nominace na Oscara zveřejněny
Dnes ve 13:15 místního času začal přímý přenos vyhlašování kompletních nominací pro 93. ročník Cen americké Akademie filmového umění a věd, během nějž manželský pár Priyanka Chopra Jonas a Nick Jonas… (viac)
U FBI v letech 1956-1971 fungoval ilegální program nazvaný COINTELPRO. Jeho cílem bylo zastavit politické skupiny jež vláda v USA v té době považovala za radikální a nebezpečné. COINTELPRO tak bylo zaměřené například proti Martinu Lutheru Kingovi, protiválečnému hnutí a právě i Straně černých panterů. Mnoho členů tohoto hnutí bylo díky programu COINTELPRO uvězněno, vážně zraněno nebo rovnou zabito. Jednou z nejvýraznějších figur Strany černých panterů byl Fred Hampton, předseda Illinoisské strany, který patřil mezi nejvýraznější a nejcharizmatičtější vůdce Strany černých panterů, přičemž bylo hned jasné, že FBI musí Hamptona zastavit. A měla svůj plán. Název Judas and the Black Messiah naprosto bravurně odkazuje k Jidášovi, který prodal Ježíše za třicet stříbrných. Protagonistou snímku je totiž William O´Neal, který Hamptonův osud do velké míry zpečetil za cenu čistého trestního rejstříku. O´Neal Hnutí černých panterů jednoduše bodl kudlu do zad a na rozdíl od většiny afroamerických obyvatel tehdejší doby mu šlo čistě a jen o sebe. Nejen, že mu FBI nabídla smazání trestního rejstříku, ale zároveň O´Neal dostával velmi dobře zaplaceno. Judas and the Black Messiah je tak především příběhem těchto dvou zcela rozdílných mužů, přičemž režisér a společně s Willem Bersonem i scenárista Shaka King natočil naprosto bezvadný film, který je naprosto filmařsky okouzlující, herecky neskutečně působivý a zároveň neskutečně aktuální. Všechno to stojí a padá na naprosto fantastickém Danielu Kaluuyovi. Kaluuya Freda Hamptona ztvárňuje jako charizmatického a cílevědomého vůdce, přičemž je neskutečné pozorovat jak moc energie Kaluuya dává do všech těch proslovů. Je to až vyloženě mrazivé a neskutečně působivé. Zároveň je zde Hampton skutečně představen jako přesvědčivý řečník, který ale nemá problém přistoupit na násilnou cestu, pokud zrovna jinudy cesta nevede. To s jakou zuřivostí, energií a intenzitou Kaluuya ke ztvárnění Hamptona přistupuje je prostě mistrovský výkon, který věřím bude naprosto právem v blízkých časech oceněn mnoha cenami. Will O´Neal v podání Lakeitha Stanfielda nemá být sympatickou postavou. King tenhle film staví na samotném názvu a z O´Neala dělá jednoduše krysu, která je bezpáteřní a opovrženíhodná. Jenomže i to není úplně vděčná role a opovrženíhodný charakter se musí zahrát uvěřitelně. Stanfieldovi se to daří super a konfliktní situaci ve které se O´Neal v rámci filmu nachází dokáže totálně prodat. Podobně jako Jidáš se možná O´Neal ve finále dočkal jisté formy lítosti nad svými činy, stejně jako v případě Jidáše je ale už ale prostě vrátit nemohl. Nadále platí, že nehrozí, že by si O´Neal u diváka vyvolal jakoukoliv formu sympatie, protože mu jednoduše šlo skutečně především o to zachránit si vlastní skrk, Stanfieldův výkon je ale prostě a jednoduše bravurní. Síla Judas and the Black Messiah ale především tkví v tom, že nejde jen o převyprávění historických událostí, ale o emocionální podívanou, kde funguje budování napětí (i přesto, že velmi pravděpodobně znáte historii spojenou s černými pantery), práce s archivními záběry, které mají ten správný dopad a práce s jednotlivými řemeslnými detaily. Proslovy Freda Hamptona jsou skutečně natočené neskutečně působivě, přestřelky mezi černými pantery a policisty mají ten správný náboj, střihové sekvence jsou neskutečně působivé a celková práce s vizuálem je prostě výtečná. A pak je tu i výtečný soundtrack dvojice Craig Harris/Mark Isham. Je skutečně obdivuhodné jak moc aspektů do scénáře dokázali King a Berson zahrnout- Někteří členové FBI například potírání Strany černých panterů konali zcela očividně z rasistických důvodů. K osudu Hamptona dost možná dovedl samotný ředitel FBI J. Edgar Hoover (ve filmu ztvárněný výtečným Martinem Sheenem), který v Hamptonovi viděl člověka, který by byl schopný svézt dohromady komunisty, protiválečné hnutí i Novou levici. Ve snímku ale především nejvíce vyčnívá manipulativní agent Roy Mitchell v podání Jesseho Plemonse, což byl právě člověk, který O´Neala do celého plánu zatáhl. Plemons dokazuje, že je jedním z nejvíce podceňovaných herců současnosti, protože jeho podání Mitchella je velmi obdivuhodné. Lstivý Mitchell je další zajímavou postavou tohoto snímku a scéna, kdy společně s Hooverem řeší co by dělal, kdyby si jeho dcera jednou k němu domu přinesla afroamerického milence naprosto bravurně funguje v rámci kontextu celého příběhu. A pak je tu ještě výtečná Dominique Fishback jako Hamptonova přítelkyně Johnson, která se musí smířit s tím, že se Hampton nemusí dožít narození jejich dítěte a zároveň spousty fajn herců ve vedlejších rolích. Ať už se bavíme o Ashtonu Sandersovi, Jermaine Flowerovi, Dominique Thorne nebo Darrelovi Brittovi-Gibsonovi. Judas and the Black Messiah bude zcela určitě patřit nejen mezi nejlepší filmy roku, ale též nejdůležitější filmy roku. Filmařsky naprosto vypilovaná práce, která naprosto bravurně prodává tragickou kapitolu historie, která ovšem v současnosti nadále přežívá více než kdy jindy. Výtečný herecký koncert Daniela Kaluuyi, spousta dalších vynikajících hereckých výkonů, bravurní filmařina a zároveň neskutečně přesahový snímek. Dost možná se na celou situaci s Hnutím černých panterů v součtu divá moc jednoduše, těžko si ale představit, že to celé šlo natočit impozantněji, emocionálněji a především lépe. REVOLUTIONARY! () (menej) (viac)