Opičárny

Bžunda asi nebola celú stopáž na tých 5 (Zeppovej fádnej neutralite som nikdy nechápal a Harpove groteskné vsuvky málokedy držia krok so zvyškom osadenstva, a to aj naprek tomu, že na harfu vie hrať brilantne zábavne (to sa mu musí nechať)). Ale tie výroky... Tie bohovsky originálne šteky typu "-Kapitán, v podpalubí máme štyroch čiernych pasažierov. -Ako viete, že sú štyria? - Píšu urážlivé listy... a spievajú Sweet Adeleine. - Aha..." alebo "Počúvajte mladý pán, ak ma chcete zastreliť, tak rýchlo do toho, ale o druhej musím mať vypitý svoj tonik.". Obvykle sa hovorí v takom tom ľútostivom duchu o starých filmoch, že sú celkom FAJN s OHĽADOM NA SVOJU DOBU. Marxovci svojou originalitou, šovinistickou agresiou, či živelnosťou dokazujú presný opak! To práveže moderné šibnuté komédie sú celkom FAJN s OHĽADOM na SVOJU DOBU a v neposlednom rade aj fakt, že za vyše 80 rokov svojej evolúcie nedokážu dať nič, čo by sa aspoň priblížilo. (28.04.2015)

Samozřejmě, že v době varietních představení byly tyhle filmy oblíbené - šlo o jednotlivé scénky, fórky, honičky, pitvoření (kam se hrabe Zdeněk Troška). Ostatně i Voskovec s Werichem si pro své filmy právě zde brali mustr. Když jsme poprvé viděl bratry Marxovy ještě na vysoké, také mě bavili. Ty hlášky a slovní hříčky jsou vynikající. Ale když se pak člověk zaměří i na to ostatní, už ne všechny filmy Marxových obstojí. Třeba tenhle. Přece jej nebudu uměle nadhodnocovat jen proto, že je to klasika a bratři Marxovi. Ano, i zde je spousta dobrých hlášek a slovních hříček („děsilo mě“), ale ty tvoří tak deset procent sice krátkého filmu, ale jenž působí díky nedějovosti velmi zdlouhavě. To přehrávané a afektované herectví je také hodně nepříjemné, některá honičková a ksichtící se čísla vyloženě slabá, a jak jsem psal, ani příběh tady nijak silný není (gangster chce zabít milionáře, nejdřív na lodi, pak na ranči). (31.10.2016)

První půlka byla vynikající, ale ve druhé jako kdyby najednou došly fóry a zpomalilo se tempo nebo co a už to tam zachraňoval jenom sem tam nějakou perlou Groucho (Hledám jehlu v kupce sena:-)). Navíc opět se ke konci objevily zbytečné hudební čísla jako i v dalších filmech, ale tentokrát aspoň ne přemrštěně dlouhé. (24.01.2010)

Opičárny sice měly chaotickou dějovou strukturu, ale vtipných gagů a situací by člověk nedopočítal. Jeden z prvních filmů bratří Marxů překypuje charakteristickým humorem (stále ještě) kvarteta Groucha, Harpa, Chica a Zeppa...přičemž název filmu je více než přiléhavý, jedna opičárna stíhá druhou. Závěr už sice není tak povedený a neodsejpá to jako na začátku, ale i přesto si bratři Marxovi razí cestu k pozdějším perlám jako Kachní polévka, Noc v opeře a Kobylkáři. Opičárny zůstávají ve stínu těchto filmů. Čtyři hvězdičky, ale trošku slabší.. (18.07.2006)

Velmi silné tři, protože příval ať už slovních, nebo situačních vtipů je prostě nekonečný, ale po půl hodině už mi absence scénáře docela vadila. A pokud jsem dal Noci v opeře čtyři, musím tady jít o hvězdičku dolu. Opičárny jsou spíše takovým demem, než filmem, předvádějícím možnosti bratří Marxů. Ale važme si, že se ještě na ně můžeme dívat, protože až nějaká etická sluníčkářská komise, zjistí, jak sexisticky Harpo honí ženy, či pochopí Grouchovy dvojsmysly, poputují filmy bratří Marxů ihned do trezoru. (22.04.2017)