Waldorfská škola

Je pravda, že u některých rozhovorů nebylo protagonistům rozumnět, ale rozhodně mě to nepokazilo dojem z filmu. Je to pro mne novinka, myslela jsem si, že Waldorfských škol je v Česku jen pár a ono jich je několik desítek a jsou tam zajímaví lidé s přemýšlením, které je velmi sympatické, tvůrčí, chytré. Nevím, jestli bych tam dala své dítě, ale možná je to v současné době lepší cesta, než klasické vzdělávání. Dokument má kreativní momenty, nenudí a ukazuje trochu jiný svět, než který známe z internetu a sociálních sítí a světak komerce. Vyváženost dětí, žáků i jednoho z rodičů (herečka Lenka Vlasáková) dělala dokument kompaktní - jsou tam osoby všech věkových kategorií, příjemné střídání interiéru a exteriéru, přírody a města, kladů i záporů. (16.12.2019)

Dokument ukazuje, jak waldorfské školy a obecně waldorfský systém funguje a otevírá zase jiný pohled na vzdělávání ve školách. Je to způsob, kterým se kolem nás vyučuje už sto let, ale ne každý, včetně mě, o něm věděl. Nikdy jsem do Waldorfu nechodila, a po shlédnutí dokumentu je mi to líto. Asi by mě to v mnohém změnilo, ušetřilo zbytečností a upevnilo v tom, kým jsem a co umím. Nemůžu opomenout jemnou, krásnou hudbu doprovázející celý dokument, která nestrhává na sebe pozornost, ale naopak dokresluje atmosféru a její „zvonění“ až skoro připomíná dětský smích a švitoření. Závěrečná instrumentální Hallelujah z koncertu na výročí 100 let waldorfských škol působí až kýčovitě a zbytečně tlačí na divákovy city. Rozumím jejímu zařazení jako hudbě, kterou interpretovali samotní waldorfští žáci, ale je to zřejmě na hranici toho, aby diváka neodradila. Zároveň mě dokument nadchnul svojí prací s obrazem. Člověk by mohl mít vypnutý zvuk, jen se dívat na krásné a nápadité záběry a už jen z toho by porozuměl, o čem to je a vychutnal by si to. Je skvělé, jak se na děti díváme kamerou skrz nebo zpoza různých objektů, jako bychom byli, my diváci, jen skrytými tichými pozorovateli něčeho křehkého a důležitého. (13.12.2019)

Podle mého názoru se jedná o velmi povedený dokument. Oceňuji především krásný hudební doprovod, a moc dobře vedené rozhovory. Sám jsem do Waldorfské školy chodil a jsem moc rád, že se o waldorfské pedagogice mají lidé možnost dozvědět i pomocí takto pěkného dokumentu. Paní Smolková i pan Smolka mě učil a je pravdou, že každou hodinu s nimi jsem si skutečně užil. V Příbrami jsem byl na eurytmickém festivalu, který byl pro mě parádním zážitkem. Stejně jako tento dokument, který velmi věrně vypovídá o kladech waldorfské pedagogiky, o které se domnívám, že je krásným příkladem toho, jak by měla každá škola vypadat. Hodně z těch lidí, co v dokumentu vystupují, znám alespoň od vidění, a vím, že jsou to studenti připravení na další život stejně dobře jako žáci z klasických škol. (11.05.2023)

Jelikož se mí přátelé začali zajímat o Waldorfské školství, shlédla jsem dokument podruhé po několika letech a nezaujal mne tolik, jako při prvním shlédnutí. Obsahově je to užitečné dílko, ale chtělo by to možná jiné zpracování. Vstupy moderátorky mi přišly příliš publicistické a některé rozhovory působily velmi amatérsky. Zvláště po zvukové stránce. (10.04.2024)

Velmi pěkný dokument, melodický, barevný, uklidňující, hledající. Člověk odpustí i drobné technické nepravosti ve zvuku, protože poslouchá inteligentní lidi, kteří vědí kam jít a hledají na světě poslední zbytky rozumu, lásky a štěstí. O Waldorfu jsme toho kvůli socialismu moc nenabyli, ani prakticky, ani vědomostně - a konečně někdo s tímto tématem přišel. Je totiž dost možné, že tu waldorfská pedagogika bude mnohem více potřeba. Na Českou televizi lepší průměr, až nadprůměr. (15.12.2019)