Seveřan
The Northman
The Northman
The Northman
The Northman
Réžia:
Robert EggersKamera:
Jarin BlaschkeHrajú:
Alexander Skarsgård, Nicole Kidman, Claes Bang, Ethan Hawke, Anya Taylor-Joy, Gustav Lindh, Willem Dafoe, Phill Martin, Eldar Skar, Olwen Fouéré, Edgar Abram (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Amleth (Alexander Skarsgård) bol kedysi dávno synom mocného vikingského kráľa (Ethan Hawke) a jeho ženy Gudrún (Nicole Kidman), pokiaľ ho zrada a zákerná vražda pripravila nielen o otca, ale aj o strechu nad hlavou. O pár rokov neskôr sa svetom pretĺka ako bezmenný bojovník a má jediný cieľ. Vlastnoručne zabiť tých, ktorí ho pripravili o rodinu a šťastnú budúcnosť. (CinemArt SK)
(viac)Recenzie (634)
- Pomsta je má!-. Což se lehce řekne, dokud nezjistíte, že osud vám karty poněkud zamíchal, a překopal tak vaše plány. Spíše jsem očekával variaci na Statečné srdce, tohle ale mělo mnohem blíže k Excaliburu (z něho si vzal snímek nejvíce), šmrcnuté Barbarem (Conanem) a filmy, jako je třeba - Když letí havran. A to já zase můžu a vůbec mi nevadilo, že chvílemi se film proměňoval v naučný dokument o rituálech a obřadech vikingů. Líbila se mi mytologie, co nezapomněla ani na Odina, valkýry, Valhallu, norny a Yggdrasil, který tu ale současně představoval rodokmen. Pěkný vizuál, řachavý soundtrack a herecké výkony odpovídající povaze postav, včetně čubky Kidmanové. Nevěda o některých, jako třeba Dafoe či Björk, zjistil jsem je až podle titulků. A ta hromadná oplodňovací noc dýchající ryzím pohanstvím, jako by vypadla z Andreje Rubleva. Filmu jsem přicházel na chuť postupně a mám ho hned vedle Majáku. Eggersova Čarodějnice se mi zatím líbila nejméně... ()
Mám rád Vikingov a tešil som sa na Severana, ale po trailery prišlo celkom vytriezvenie. Páčila sa mi dobová atmosféra, hudba, ktorá k tomu neskutočne sedela, herci, repliky, kostýmy, masky, dekorácia, vypráva, krv a aj samotný aj keď jednoduchý príbeh o pomste, ktorý pripomína Barbar Conana s Arniem, aj keď ten je oveľa lepší. Ako celkom ma to nestrhlo, pretože to Robert Eggers natočil presne ako svoj predošlý film. Je to síce pôsobivo atmosférické, ale pre mňa príliš pomalé až to pôsobí ospalo. Škoda. 70% - 3* ()
Režisér a scenárista Robert Eggers v posledních letech platil za jednoho z nejvýraznějších nezávislých filmových tvůrců. Pozornost na sebe dokázal strhnout již svým debutem Čarodějnice, ještě více se do paměti diváků zapsal snímkem Maják. Ten byl velmi náročnou podívanou, která skrývala spousty významů, byl plný symboliky a pro mnohé se stal synonymem ´´ artového pekla ´´. Jeho třetí snímek s názvem Seveřan je poté divácky mnohem vděčnější, především již ovšem nešlo o nízkorozpočtovou produkci. Eggersův třetí film totiž vyšel na 90 milionů dolarů a bylo jasné, že po dvou víceméně komorních hororech Eggers skutečně chystá něco zcela jiného. A natočil nejen svůj divácky nejvděčnější film, ale dost možná i svůj doposud nejzajímavější film. Eggers svůj nový film natočil dle známé severské tragédie o princi Amlethovi, která měla mimo jiné inspirovat Williama Shakespeara k sepsání Hamleta. Sám Eggers poté prohlásil, že tento film potřeboval velké plátno a je to skutečně pravda. Na Seveřanovi jsou vidět výrazné produkční náklady. Nádherná islandská výprava i akční scény, které působí neskutečně intenzivně a dokáží vyvolat pocit, že je divák sleduje přímo z epicentra dění. Fanoušci Majáku se přitom nemusí bát, protože Eggers si svůj autorský styl rozhodně ponechává. A dokázal, že jde natočit mainstreamovou záležitost, která zároveň může obsahovat autorskou vizi. Po nedávném Batmanovi jde tak o další film, který v tomto ohledu dokáže vyvolat optimizmus ohledně budoucího vývoje filmového průmyslu. Samotný příběh o cestě pomsty a snahy naplnit svůj osud potom skutečně vyznívá tragickým nádechem. Dle příslibů je to velmi drsné a brutální, jde ovšem přesně o ten případ, kdy mají brutální výjevy svůj smysl. Eggers především dokáže překvapit a i přes prozatím žádné zkušenosti s natáčením akčních scén dokáže překvapit výbornou akcí s bravurní choreografií. Po vzoru Majáku poté kamera Jarina Blaschkea nepřichází o výtvarnost a už teď se dá tipovat, že na konci roku bude Seveřan patřit mezi ty vizuálně nejpoutavější filmy letošního roku. Eggersův film i tentokrát stojí na silném obsazení. Alexander Skarsgård je v ústřední roli naprosto fenomenální. Od počáteční autentické důvěry v to, že si tohoto severského válečníka nechcete poštvat po stěžejní momenty Amlethovi výpravy za pomstou. Skarsgård do své role dává naprosto vše, především v akčních sekvencích působí jako skutečně nebezpečné zvíře, které by mělo nepřátelé odhánět už při pouhém pohledu. Anya Taylor- Joy poté též předvádí silný výkon, kdy skutečně potvrzuje status jedné z nejvýraznějších vycházejících hereček současnosti. Nepřekvapí ani herecké jistoty Ethan Hawke a Willem Dafoe, především je ovšem důležité zmínit Nicole Kidman. Ta zde má jednu ze svých nejlepších rolí za poslední roky a jisté momenty (především jeden stěžejní) si svým výkonem vyloženě krade pro sebe. Upozornit by se poté mělo též na Claese Banga, představitele Amlethova strýce Fjölnira. Nejen díky scénáři, ale i díky výkonu Banga se z Fjölnira stává víc než jednorozměrný protivník hlavního hrdiny. Tento dánský herec je ve své roli jednoduše geniální a jeho podání dělá celou zápletku o pomstě ještě více komplexnější. Za tím ovšem stojí především scénář. Zásadní chybou by bylo Seveřana vnímat jako generický film o pomstě a především jako generický historický film. Dalo se čekat, že přesně s něčím takovým se tak výrazný tvůrce jako Eggers nespokojí. A tak se též stalo. Do celého příběhu je tak zakomponovaná severská mytologie, pohled na život Vikingů na rozmezí mezi 10. a 11. stoletím a především je po vzoru Majáku vlastně spekulativní, co vše ve filmu se skutečně stane a co je jen součástí halucinací/symbolismu/skrytých významů. Eggersův Maják šlo vnímat jako horor i jako psychologický thriller. Seveřana poté jde vnímat jako fantasy, vyloženě nutné to ovšem právě díky oné nejasnosti vlastně není. Dle samotné legendy je nejspíš fantasy tak trochu přítomné, celé to ovšem sází na to, že sám hrdina nejspíš neví, co je pravda a co vidiny. V tomto ohledu tak Seveřan zanechává komplexnost Eggersova tvůrčího přístupu, stěžejní je ovšem především právě ten ústřední konflikt spočívající v tom, zda je pomsta tím správným krokem či nikoliv. Tam, kde v klasickém příběhu o pomstě dochází k dosáhnutí cíle a pocitu naplnění, zde se rázem ocitne otázka o tom, co je vlastně dobře a zda se má po právu, co mstít. I v tomto ohledu se tak jde na příběh Seveřana dívat dvěma různými pohledy, ani v jednom z nich se ovšem z Amletha nestává zlosyn. V obou případech na něj jde ovšem hledět jako na tragickou postavu. Na prakticky každou stěžejní postavu Seveřana jdou utvořit dva separátní pohledy, ještě více to prokresluje komplexnost a nečernobílost postav. Krom úžasné kamery (která párkrát vsadí na výborné dlouhé záběry) stojí za zmínku vynikající práce se zvukem, kterou ani nejde slovy popsat, nutno jen dodat, že tento film prostě potřebuje pro plné docenění velké plátno s tou nejlepší kvalitou obrazu a těmi nejlepšími reproduktory. Především v momentě, kdy dojde na vynikající soundtrack dvojice Robin Carolan/Sebastian Gainsborough. Ten pochopitelně těží ze samotného zasazení příběhu a funguje to stejně famózně jako samotná dobová stylizace. Skutečně platí, že je na filmu vidět každý dolar a tahle epická tragická severská řežba díky tomu dokáže působit velkolepě. I samotné finále je vynikajícím způsobem vystavěné a dohromady to celé skutečně utvoří fascinující příběh o pomstě a nevyhnutelnosti osudu. Celé je to radost sledovat a navíc to jen dokazuje, že autorské blockbustery nevymřeli. Robert Eggers si tak ponechal svůj tvůrčí rukopis, zároveň ovšem natočil o poznání divácky vděčnější podívanou, což ovšem neshazuje její obdivuhodnost a především výsledné kvality. Seveřan si zaslouží pozornost a hojnou diváckou návštěvu, především i proto, aby takové drahé a přitom autorské záležitosti vznikat mohli. Fascinující kombinace mainstreamu a uměleckého filmu, která dost možná dokáže stmelit dohromady dva typy filmových fanoušků. I proto si nezaslouží v kinech vyhořet..... () (menej) (viac)
Dost mě začíná znepokojovat, že jako “vizionářské” dnes označujeme ty režiséry, kteří namísto konstruktivního vyprávění masturbují nad svým pozérským artových stylem. Štve mě to u Ariho Astera a zkazilo to už druhý Eggersův počin - Čarodějnice mě bavila, protože se vybudovala fakt tísnivá atmosféra a nerozvracela se srozumitelnost sdělení, ale Maják byl psychedelický patvar bez hlavy a paty. No a Seveřan, ta “Filmová bestie” a bůhvíjak jej zahraniční kritici ještě vyzdvihovali, se táhne jako fronta na sociální dávky. A to jsem byl opravdu připraven, že triviální příběh o pomstě bude jen nutným shakespearovským rámcem jednak pro stylistickou virtuozitu, jednak pro to, aby Eggers mohl převést známou zápletku do nekompromisního živočišného světa vikingů. B je nakonec docela správně, a jestli se mi na Seveřanovi něco vážně líbilo, tak to, že představuje hutný mytologický svět, jaký na plátnech moc nevídáme. Bohužel, očekávané kamerové finesy a ona vizionářská inscenace se úplně nedostavily a kromě přepadení osady z úvodní části mi na filmu nepřišlo nic extra formálně zajímavého. Chvíli to chce být realistické a špinavé, jindy hyperrealistické a následně je to fantasy o norské mytologii. A přestože minimálně hudební stránka funguje na výbornou a jednotlivé záběry vypadají samy o době dobře, tak zdlouhavost tomu dává na frak a navíc je hrozně znát, jak Eggersovi vyhovuje, že pod tím mystickým oparem každého dialogu a MacGuffinem na bázi “vepsáno v osudu” nemusí řešit logiku zvratů či jednání protagonisty. Herci jsou boží i v těch uřvaných polohách a závěrečný fight u sopky hezkým připomenutím Obi-Wan vs Anakin, ale jinak jsem čekal od všeho víc - i od té brutality, která musela být v té době absolutně šílená. Šílenství ten film pravda vyzařuje, ale nechat postavy hodně křičet a napodobovat vlky během houbičkových rituálů ještě nezajišťuje hloubavý a “vizionářský” zážitek. ()
Čarodějku i Maják jsem viděl, takže jsem si docela dokázal spočítat co mne čeká, obzvláště když místní hodnocení pomalu ale jistě leze stále nahoru. A těšil jsem se , to jo ! Deváté století, Island... Místo, kde by jste nechtěli žít ani v době kdy vám zrovna vesnici nenapadli zfetovaní berserkři se sekerami a kyji. Možností jak v těch časech zajít přirozenou cestou bylo nespočet i tak... Zdá se a už to tu padlo, že si scénáristé tu kus vypůjčili od Sofoklése a i kus od Shakespeara. Jenže ani třeba u Shakespeara se neví zda vše psal skutečně sám, navíc to vypadá, že v některých případech brakoval arabskou Tisíc a jednu noc, kdy Romeo a Julie se až nápadně podobá jedné z ,,pohádek''. A nebo to holt někteří tehdejší zamilovaní měli těžké ať už žili v Arábii nebo v Evropě... .-). Tenhle film pochopitelně o Romeovi s Juliíí není ! Seveřan je dost brutální jízda plná násilí, jenže ta doba prostě byla taková. Když jste dostali flákanec kyjem přes hlavu, neřekli jste au. Prostě to mlasklo a vaše hlava připomínala přejetý meloun. Proto by ti jimž krev vadí asi tento snímek měli vynechat. Sice udělají obrovskou chybu, ale pořád je lepší pustit si film doma v klidu a vychutnat si ho než například od útlocitné manželky neustále poslouchat jak je to brutální. Ono to zase tak hrozné není, ale těžko vyprávět ságu o pomstě otcovraždy bez násilí že? To zkrátka jaksi nejde. A jelikož je Amleth Viking a né křesťan, nebem je pro něj Valhalla. Místo pro udatného válečníka. Takže aniž bych tu spoileroval, lehce naznačím, že o nějakém odpuštění v tomto filmu nemůže být řeči. Celé je to skvěle severské, pohanské, mrazivé, plné skvělých snových obrazů. Dafoe se evidentně na majáku Eggersovi osvědčil a tak z něj tady udělal rovnou šamana. A jak mu ta role sedla panečku. Jako bych hrál zase Far Cry Primal a vlezl sám do chýše k šamanovi, který mi z vlčí lebky dal usrknout trochu té krve s houbičkami abych se stal sněžnou sovou či mamutem... Skvělá byla i Nicole, ale už nám stárne holka. No a Alexander Skarsgård byl prostě excelentní! Dávám za 4 havraní pera. * * * * ()
Kým The VVitch i The Lighthouse začínali pozvoľna a do totálneho šialenstva sa prepracovali postupne, tu ide Eggers up-to-eleven od prvých minút. The Northman je podmanivá žánrovka, s výborným castingom, skvelými kulisami, kostýmami a scenériami (i keď ide to na úkor historickej vierohodnosti, viď. ripped a vyholení vikingovia, či lesík na Islande) a nekompromisným scenárom, ktorý je riadne prepálený, čo je miestami milo vtipné. ()
Lighthouse a VVITCH co se do autorskosti a originality týče stále vítězí, i tak je ale Northman bezpochyby jeden z těch filmů, který budou v režisérově filmografii furt lézt do popředí a to hlavně díky suverénnímu pojetí absolutně béčkovýho příběhu, kdy se nesnaží ho nijak zásadně inovovat, ale spíš ho využívá ke svýmu vlastnímu okolnímu hračičkování. Eggers je prostě mistr, to je cejtit z každýho záběru a slušně mu k tomu dopomáhá Blaschke. Neskutečná a dovolil bych si říct až strašidelná atmosféra, děsivý herecký výkony (v pozitivním slova smyslu), burácející hudba doprovázená děsivě záhrobním hrdelním zpěvem, špína, krev, černý ptáci a lidi hrající si na šelmy. Celkovej pocit potom trochu sráží už jen nepovedený cgi zvířátka (byť jich je tam opravdu jen minimum) a ještě víc nepovedený cgi v závěrečným souboji. Z hlediska symboliky atd. si netroufnu vůbec hodnotit, poněvadž severská mytologie jde lehce mimo mě, ale zběžně se domnívám, že to pro znalce musí bejt dost orgáč. Loni famózní Green Knight, letos Northman. A co příští rok? ()
Seveřan od Roberta Eggerse mě nadchnul. Hlavně teda soundtrack, to jsem si užíval ve velkém. Parádní atmosféra mě taky potěšila. Herecké výkony perfektní. Ale stejně nejvíce mě při sledování plátna přepadávaly myšlenky o maskulinitě. Ten film je silně maskulinní, ale nikoli toxicky maskulinní. Fakt jsem Seveřena bral jako film přesně pro mě. Sedlo mi to. ()
Severan je preplnený skvelými scénami (celé prvé dejstvo, prvý útok na dedinu so Skarsgardom, vynikajúce rituálne zábery, boj s kostlivcom a podobne), ale aj množstvom symbolickej vaty (rozhovory s čarodejnicou, hranie otca a syna na vlkov...). Navyše Skarsgard, ktorého mám inak rád, má mierne sklamal a jeho postava bola vykreslená príliš jednofarebne. Naopak potešenie mi priniesli výkony Kidman a Taylor-Joy. Trochu mi tiež prekážalo, že príbeh bol prakticky jedno veľké klišé a okrem malého zvratu nepriniesol nič, čo by som nepredvídal. Od Eggersa som pritom čakal trochu prepracovanejší dej. Cez všetky spomínané mínusy som si však film celé dve hodiny užíval, a tak to budú slabšie štyri hviezdy z piatich, resp. 7/10. ()
Z počátku mě to moc nebavilo a tou hamletovskou látkou mi to připomínalo Lvího krále, který mě podobným způsobem nudil. Moje pozornost zbystřila až v 36. minutě, kdy se konečně na scéně objevuje Anya Taylor-Joy (která byla hlavním důvodem, proč jsem chtěl film vidět), ale skutečně zajímavé mi to přišlo až od 78. minuty, kdy konečně začne Amlethovo pomstychtivé běsnění (btw. dle ohlasů jsem čekal, že té krve tam bude trochu víc) - film si tedy po mém soudu dal dost na čas, než vyložil všechny karty na stůl, ale nijak zvlášť mi to nevadilo (děj mi nepřišel nějak roztahaný nebo nezáživný, spíš se tam občas dějou zvláštní věci, o kterých jsem moc nevěděl, co si o nich myslet - ale to platilo už u Eggersových předchozích filmů). Herecké výkony jsou velmi dobré, hraje tam super hudba, odehrává se to na krásných místech a celkově je to vizuálně pěkná podívaná a titulní postava je velmi zajímavá a v závěru jsem k ní pocítil i záchvěv sympatií, takže jak jsem k tomu asi byl původně trochu skeptický, tak mě to nakonec dostalo podobným způsobem, jako třeba kdysi Statečné srdce, což je přesně ten typ filmů, které mi standardně nic neříkají, ale zrovna v tomto případě mi to prostě sedlo. ()
Strašně rád bych hodnotil lépe, ale celé mi to přišlo hlavně o tom využít všechny "severské možnosti" jak zaútočit na diváka óóóóch a áááách efektem. Mužské postavy byli presentovány, jako že jsou to úplný debilové. Časová linka nebyla konsistentní a jako road movie s nějakým cílem to taky nefungovalo. Naštěstí to zachraňovali Kidman a Taylor-Joy, tyhle dvě dámy snad jako jediné věděli co se po nich chce a jak to mají zahrát. Ale ani díky těmto dvěma herečkám jsem se nezbavil pocitu že se v podstatě dívám na něco co je jen "na oko". Ta to mi opravdu nestačí. Za mě 2* a 49% ()
Robert Eggers potřetí a zas jinak. Z hlediska námětu a dějové struktury tentokrát nejde o nic nového pod sluncem, přeci jen to pracuje s reálnou skandinávskou legendou, která byla hlavní inspirací pro Shakespearova Hamleta, takže kdyby to někdo nazval ambiciózním Barbarem Conanem na houbičkách, neoponoval bych. A ač je vývoj motivací a emocí hlavních postav v poslední třetině až prapodivně turbulentní, jedná se stále o velmi zajímavý, vizuálně podmanivý a v rámci širší kinodistribuce osvěžující počin, jenž pro Roberta Eggerse znamená menší úkrok vstříc mainstreamu, i když mainstramovým filmem Seveřan rozhodně stále není. Maják zatím zůstává mým nejoblíbenějším režisérovým dílem, každopádně tuhle severskou řežbu jsem si v kině užil a přál bych jí pokud možno co největší komerční úspěch, ale co si budeme povídat, ten bude stejně nevyhnutelnou osudovou tragédií jako ten Amlethův životní příběh. ()
Ten film ma nemohol sklamať, pretože bolo od začiatku jasné, že sa nebude snažiť o uspokojivé ukončenie. Mňa stratil pri budovaní romantickej línie, pretože som jej (po všetkom čo sa stalo) neveril. Eggers je najlepší s čarodejnicami, démonmi a strašidlami. Kvalitám svojho debutu sa nepriblížil, zatim ale stačí na užší výber top filmov roku. ()
Skvěle obsazený a úchvatně atmosférický vikinský Barbar Conan. Brilantní vystižení omamné pohanské mystiky, do níž je umně zabalen hamletovsky laděný příběh pomsty, která má mnoho poražených, ale skoro žádné vítěze. Mocná podívaná s parádním finále. 85 % ()
Asi mnohí neprekusnú, že Northman je "iba" Gladiátor na severe. Asi ešte o niečo krvavejší, divočejší a s ambivalentnejšími postavami. Rozumej, dobrák tu nie je vážne nik a keď tak sledujete hlavnú postavu počas prvej polovice snímky, tak ste nakoniec prekvapení, že mu aj tak v konečnom dôsledku držíte palce. Ale keď si chcel Eggert nakrútiť klasickú zápletku po svojom, prečo mu vyčítať dejové klišé. Ono keď sa chcete pomstiť, tak sa chcete pomstiť a basta fidli. Len s tými mamičkami môže byť občas kríž. Hawke sa tu dlho neohreje a Dafoe si všetko na pľaci odkrútil do hodinky, ak by te náhodou išli do kina len kvôli nim. ()
Robert Eggers již několikrát dokázal, že jestli mu jde něco opravdu dobře, tak je to budování atmosféry. V tomto filmu svoji dovednost znovu dokázal a předvedl nám neskutečnou výpravu na sever mezi Vikingy, kde byl svět takový jednodušší a soustředil se na čest, vraždy a následné pomsty, sliby a přísahy, přes které nemohl jet vlak. Kdo si ujíždí alespoň podobně jako já na vikingských řežbách, ten by tento snímek rozhodně neměl vynechat. Za mě velmi dobré. Režisér dovedl skvěle odhadnou snesitelnou mez artovosti a v podstatě ji omezil jen na působivé vikingské rituály. Divák tak dostane příjemný umělecký zážitek i syrovou severskou řežbu. Na své si tak přijde úplně každý. Tedy pro něžné pohlaví to asi moc nebude. [80 %] ()
Když jde divák na Seveřana, musí jít primárně na Eggerse, protože pokud jde na akční bojovku, nemá na konci šanci odejít jako vítěz. The Northman není ani zdaleka tak brutální a akční, jak se traduje a říká. Jedná se o vhled do severský mytologie, která je tady zpracovaná, jako ještě nikdy předtím. Je to jeden z největších vizuálních kino zážitků poslední doby, podpořenej zvučnym soundtrackem a prvním skutečně skvělým výkonem Alexandra Skarsgarda. Lahůdkový scény podpořený akcí a brutalitou jsou pak jenom třešničkou na dortu. ()
Eggers je majstrom atmosféry, čo potvrdzuje do tretice i v Severanovi. Rozbúrené more, mytológia, naturalizmus, halucinačné vízie… to všetko tu opäť máme a opäť zabalené do úchvatného vizuálu v podobe dychberúcej chladnej islandskej prírody, ktorú zohrievajú iba často šľahajúce plamene ako súčasť nekonečných bojov. Hereckému obsadeniu nie je čo vytknúť a potešia aj menšie postavy ako Gustav Lindh či mladý Elliott Rose. Režisér vie ako na dôveryhodné vykreslenie temnoty a ľudského démonizmu, no súčasne vo svojej novinke odkrýva aj svoje slabiny. Lovestory linka príliš nefunguje a hoci význam v deji má, akosi ho nedokáže naplniť. Maličké sklamanie prichádza aj v obsahovej rovine. Mám totiž trošku problém s tým, že celý obsah tohto surovéhé animálneho príbehu vo fantastickom obale s výbornou dunivou hudbou možno zhrnúť do jedného slova: POMSTA. Predchodcovia Severana (Čarodejnica, Maják) sú pre mňa rozhodne myšlienkovo hodnotnejší, košatejší a stvorení na dlhé diskusie s početnými interpretáciami. Táto jemná kritika však vyviera aj z toho, že Brooklynčan nastavil latku v mojich očiach slušne vysoko a na kombináciu jeho talentu a nezávislého štúdia A24 proste nedám dopustiť. Zhrnuté a podčiarknuté, Severana som si užila. Je to poctivý film o Vikingoch, ktorému ťažko hľadať silného konkurenta. Nekompromisnosť a násilnosť ich nátury je zachytená viac než hmatateľne. No je dosť možné, že mi z mysle pomerne rýchlo vyšumí. ()
Hamlet po seversku? Bohužel mě Robert Eggers opět příliš nepřesvědčil. Trailery lákaly na středověkou řežbu a ono je to spíš psychadelické drama. Amleth jako malý přihlíží vraždě svého otce a slíbí mu pomstu. Jako dospělý se vrací na Island zabít svého strýce. Tam potká lásku a vše se zkomplikuje. Celé se to táhne a moc to neutíká. Zachraňuje to leda zajímavý vizuál a pár krvavých scén. Herci jsou taky slušní. Asi jsem prostě čekal něco jiného... Klidně to mohlo být kratší. "Pomstím tě!" ()
Súvisiace novinky
Míří k nám další velká streamovací služba
V Česku je dnes možné předplatit si desítky streamovacích služeb, prorazit na poměrně saturovaném trhu se ale pokusí další. A může mít dobrou šanci na úspěch. Jde totiž o SkyShowtime, výsledek… (viac)
Jak vidí svoji budoucnost režisér Robert Eggers?
Přestože jeho poslední film kritici vychválili, Eggersova (Čarodějnice, Maják) novinka Seveřan v kinech krutě propadla. Vikingský epos navíc vznikal nikoli coby produkt nezávislé scény, ale naopak… (viac)
Remake Nosferatu vznikne v Praze
Režisér Seveřana nebo Majáku Robert Eggers plánuje svůj příští film natočit v Praze. Potvrdil to v nedávném rozhovoru, ze kterého vyšlo najevo, že už zde nějakou dobu dokonce pobývá a pomalu se… (viac)
Willem Dafoe jako Joker?
Herec Willem Dafoe (Spider-Man: Bez domova, Maják, Vražda v Orient expresu) dlouhé roky poslouchá ze všech stran, že by byl perfektní volbou na postavu Jokera. Batmanův arcizáporák a jedna z… (viac)
"You must choose between kindness for your kin, or hatred for your enemies." ________ Když se Robert Eggers – notoricky známý kuchař husté atmosféry a autor dnes již kultovních artových hororů 'The VVitch' a 'Lighthouse' – veřejnosti svěřil, že u svého nejnovějšího celovečerního projektu od Focus Features (rádoby artové odnože korporátního kolosu Universal Pictures) neměl tak volnou ruku, byl jsem před projekcí víc než na rozpacích. Právě výrazný a v mnoha ohledech divácky nepřístupný autorský rukopis je hlavní důvod, proč je Eggers zcela právoplatně považován za jednoho z nejambicióznějších režisérů současnosti. Jenže Robík není zas až tak blbej aby nechytil příležitost za pačesy, vyhnul se nařízením shora, opět si všechno idylicky namaloval k obrazu svému a ejhle – během pár minut moje skepse zmizela a já si při sledování mezitím uvědomil, že je sotva polovina dubna, a už tu máme jeden z nejlepších filmů roku.... Očekáváte však epickou akční řezničinu alá 'Gladiátor'? Ale kdeže. Chyba lávky. Samozřejmě, je to neskutečně brutální, surový, agresivní, machistický a vzhledem ke kontextu Eggersovy tvorby víceméně přímočařejší, divácky atraktivnější a žánrově koherentní. Ovšem 'Seveřan' je v prvý řadě klasický revenge flick – jenže místo kvérů, aut, a kriminálníků jsou zde sekery, koníci a pohanský rituály. V druhé řadě jde o adaptaci skandinávské legendy o Amlethovi, která mimochodem inspirovala Shakespeara k napsání Hamleta. V čem ale 'Seveřan' bezkonkurenčně vyniká je hlavně interpretace jednotlivých dílčích motivů - především pak motivu osudu - jejichž prostřednictvím Eggers s až dějepisnou přesností kombinuje jak historické reálie, tak fikci. Fikcí je míněno neskutečně poutavý tematizování fantazijního folklóru, který čerpá z mýtů a bájí severské mytologie, jehož surreálná symbolika je častokrát tak mysticky nejednoznačná, že si její význam může divák vyložit dle libosti. Na účet Valhally si navíc ještě připište neobyčejně bohatý formální jazyk – zejména pak famózní kamerový jízdy zkomponovaných z dlouhých, táhlých až hypnotických záběrů díky kterým by se měl kameraman Jarin Blaschke okamžitě přejmenovat na Gigachad Blaschke. O fantastickým hudebním doprovodu, pomalý, zato intenzivní příběhový gradaci, či hereckých výkonech ani nemluvě – démonický Alexander Skarsgård svou expresí občas stírá hranici mezi člověkem a zvířetem, no a Anya Taylor-Joy s ruským přízvukem je doslova k sežrání...... Škoda jen toho anti-klimatickýho finále, mnohdy předvídatelnýho příběhu a žánrových klišé. Kolem a kolem jsem však rád, že Eggers ten budget o velikosti 90 melounů nevyhodil z vokna, poněvadž ve výsledku je 'Seveřan' pohlcující historickou podívanou a poctivý nekonvenční řemeslo, který se na stříbrným plátně - alespoň v rámci historických filmů - objeví jen párkrát za uherskej rok, a který je perfektní takřka ve všech svých uměleckých i neuměleckých složkách. Jestliže nemáte na Velikonoce do čeho bodnout, zajeďte na tuhle exkurzi do Vikingstánu – nebudete litovat. Fajnšmekři to budou milovat, mainstreamoví konzumenti budou remcat. Já si totiž tuhle krvelačnou rozprávku zcela subjektivně užil...... () (menej) (viac)