Severan

Dost mě začíná znepokojovat, že jako “vizionářské” dnes označujeme ty režiséry, kteří namísto konstruktivního vyprávění masturbují nad svým pozérským artových stylem. Štve mě to u Ariho Astera a zkazilo to už druhý Eggersův počin - Čarodějnice mě bavila, protože se vybudovala fakt tísnivá atmosféra a nerozvracela se srozumitelnost sdělení, ale Maják byl psychedelický patvar bez hlavy a paty. No a Seveřan, ta “Filmová bestie” a bůhvíjak jej zahraniční kritici ještě vyzdvihovali, se táhne jako fronta na sociální dávky. A to jsem byl opravdu připraven, že triviální příběh o pomstě bude jen nutným shakespearovským rámcem jednak pro stylistickou virtuozitu, jednak pro to, aby Eggers mohl převést známou zápletku do nekompromisního živočišného světa vikingů. B je nakonec docela správně, a jestli se mi na Seveřanovi něco vážně líbilo, tak to, že představuje hutný mytologický svět, jaký na plátnech moc nevídáme. Bohužel, očekávané kamerové finesy a ona vizionářská inscenace se úplně nedostavily a kromě přepadení osady z úvodní části mi na filmu nepřišlo nic extra formálně zajímavého. Chvíli to chce být realistické a špinavé, jindy hyperrealistické a následně je to fantasy o norské mytologii. A přestože minimálně hudební stránka funguje na výbornou a jednotlivé záběry vypadají samy o době dobře, tak zdlouhavost tomu dává na frak a navíc je hrozně znát, jak Eggersovi vyhovuje, že pod tím mystickým oparem každého dialogu a MacGuffinem na bázi “vepsáno v osudu” nemusí řešit logiku zvratů či jednání protagonisty. Herci jsou boží i v těch uřvaných polohách a závěrečný fight u sopky hezkým připomenutím Obi-Wan vs Anakin, ale jinak jsem čekal od všeho víc - i od té brutality, která musela být v té době absolutně šílená. Šílenství ten film pravda vyzařuje, ale nechat postavy hodně křičet a napodobovat vlky během houbičkových rituálů ještě nezajišťuje hloubavý a “vizionářský” zážitek. (15.04.2022)

Jak by řekla Astrid: „Pošlu tě do Valhally nohama napřed!“ Hamlet, Rublev, Conan a nakonec i něco ze Snyderových pěti kop v mýtické tragédii, do které se odráží všechna ta ryzí prostota „thirst for vengeance“. Zatímco kmitání krvežíznivé čepele slouží jako prostředek k jejímu uhašení, pohanský folklór a jeho rituály představují klíč k její absorpci.. Skarsgårdovy trapézy jsou něco, co bylo naposledy k vidění na panu jménem Boagrius, než jej odstavil Achilles.. (21.04.2022)

A tak sa prihodilo, že akýsi artový hipster z Brooklynu natočil najlepší film o Vikingoch a v kontexte súčasnej kinematografie klenot v mori sračiek. Celý čas som chrochtal ako ošípaná s rypákom v plnom válove. Príbeh je zdanlivo jednoduchá báchorka o pomste, v ktorej sa však postupne stiera hranica medzi dobrom a zlom, až si takmer vymenia úlohy. Viac ako dej však zaváži mystická atmosféra podporená famóznym soundtrackom, gejzíry štiav a veľká snaha o akurátnosť historických reálií. Predpokladám, že puristi si tam nájdu také to svoje "trenky má z látky, ktorú začali na Islande tkať až o dve zimy neskôr", ale ja som bol nadšený. Malé koníky, veľmi dobré kostýmy, šperky, zbrane, lode, stavby, nevynímajúc detaily toho typu, že modla v svätyni na Kyjevskej Rusi je replika tzv. zbručského idolu, reálneho archeologického nálezu z Ukrajiny. Takisto zvyky, správanie postáv naprieč spoločenskými vrstvami, hry či rituály sú dosť verne zobrazené, vrátane pohrebu takmer doslova podľa Ibn Fadlána. Pri scéne, v ktorej hrdina bojuje s múmiou dávneho vládcu, zotne jej hlavu a tú potom vezme a položí mŕtvole medzi nohy, tak v celom kine nikto nič a ja chrochty-chrocht, lebo hlava medzi nohy alebo pod pazuchu sa dávala ako opatrenie proti návratu nebožtíka v podobe upíra, nemŕtveho, revenanta... Skvostný detail a takými je napchatý celý film. Oukej, dlhodobo si myslím, že Alexander Skarsgaard s jeho šteňacím pohľadom je mizerný herec a ani tento film na mojom názore nič nezmenil. Lenže Severan je okrem Hamleta či Beowulfa inšpirovaný hlavne Barbarom Conanom (nielen filmovým, ale aj literárnym, viď scéna v hrobke) a tak, ako kedysi k príbehu o pomstychtivom divochovi pasovala Arnoldova topornosť, tak sa aj do tohto rozprávania hodí Alexandrovo (ne)herectvo. (24.04.2022)

Ten film ma nemohol sklamať, pretože bolo od začiatku jasné, že sa nebude snažiť o uspokojivé ukončenie. Mňa stratil pri budovaní romantickej línie, pretože som jej (po všetkom čo sa stalo) neveril. Eggers je najlepší s čarodejnicami, démonmi a strašidlami. Kvalitám svojho debutu sa nepriblížil, zatim ale stačí na užší výber top filmov roku. (20.06.2022)

Robert Eggers je šikovný režisér, ale zakaždým do svojho filmu musí vložiť niečo úchylné alebo kontroverzné a tak nejako sa mu darí všeobecne nezapadnúť. Aspoň zatiaľ. Filmom Severan sa asi zatiaľ najviac priblížil tomu, čo by od neho diváci chceli vidieť, ale aj tak povedzme si úprimne, Statočné srdce to nie je. Som však vďačný aj za toto, pretože tieto historické filmy akoby prestaly byť pre režisérov zaujímavé. 70%. (12.04.2023)