Volaj mame!

V tomto prípade sa bavíme skôr o dramédii ako o komédii. Švédi to poňali celkom uvoľnene a bez nejakých kŕčovitých scén, ale na druhej strane tu bolo viacero hluchých miest, ktoré by som tu vzhľadom na námet veľmi neočakával. Sanna Sundqvist nie je trikrát sympatická, ale svoju rolu zvládla na jedničku. Taký rodinný snímok na jedno použitie. 60 % (08.03.2021)

Jedná se o trochu zvláštní sondu do života nevybouřené a citově tápající Niki. Střeštěnou komedií bych tenhle film zrovna nenazývala, třebaže se tady pár černohumorných momentů najde. K těm vůbec nejvtipnějším bezesporu patří scéna z pohřební síně, kdy začne během přehrávání přeskakovat oblíbená písnička zemřelé. Jakmile hlavní hrdinka vyprskla smíchy, musela jsem se chlámat taky. (70%) (28.02.2022)

Další nějaký ženský manifest. Tentokrát starší hrdinka, který řeší... no nevím co. Svoji mámu, který ji miluje, ale vlastně nemiluje? Svoje vztahy, kde se tahá s každým a neví, co by? To je asi hlavní problém filmu. Rozštěpenost do různých směrů. Což je docela zajímavé, protože normálně to dost funguje a nedá se zde říci, že by šlo o katastrofu, ale rozhodně to nepůsobí plynule nebo jasně. Film občas v nějakých situacích pobaví. Občas si ale kdekdo a bohužel asi chlap tímto filmem potvrdí, že nerozumí ženám. Hlavní hrdinka je totiž v neustálých chronických pochybách, které postupně dokážou člověka přivádět k šílenství a moc nechápete, co se děje. Skrze to, když se prokoušete, tak dáte dohromady v celku příjemný film. Rozhodně ne skvělý ani obecně nadprůměrný, ale kupříkladu ve srovnání ostatních z kategorie šlo o blízkost zlatého hřebu, ale ne jeho vrchol. (21.09.2020)

Niki se hádá se svou matkou Sofií a nejsou si schopni říci, jak se cítí a skrývají před sebou tajemství. Přitom by rádi navázali na důvěrnosti z dětství. K tomu je přinutí existující tajemství. Je učitelka na základní škole. Má rozbouřený sexuální život. Niky se jeví velmi nesympatická, stejně jako ostatní postavy se jeví studené. Je to taková vztahová, trochu smutná komedie i když to trochu chvílí vypadalo na erotickou komedii. O překážkách ve vztahu mezi matkou a dcerou. Obě se jeví až chlapsky silné, ale přitom jsou zranitelné. Dcera působí dost osaměle, ale sexuálních vztahů má dost. Pobavilo mě opatření si spermatu lesbickým párem , prášky na spaní pro milostný akt, záchvat smíchu v obřadní síni krematoria apod. (21.11.2020)

Poznámka na úvod: Predchádzajúce filmy režisérky L. Aschan som nevidel, takže nemám základy respektíve pozadie na porovnanie jej aktuálneho filmu z predchádzajúcimi, čo režírovala. Film „Volej mámu!“ ma prekvapil a sklamal – a to naraz! Zo začiatku som čakal nejakú celkom otvorenú a ľahkú komédiu bez tabu (viac úvodná scéna a otázka počas telefonátu „Si na veľkej?“). Postupom času sa to mení a keď už dozvieme, že aké problémy má Nikina mama, tak už je jasné, že ľahká komédia to nebude. Režisérka Aschan sa snažila natočiť film, kde komické elementy a scény (hlavne postavené na sexualite) sa snaží mixovať s vážnejšími témami, ako napríklad problematický vzťah matky a dcéry alebo vysporiadanie s tým, že stratíme blízkeho človeka. (Príkladom je aj scéna, kde pozostalí sa lúčia s Nikinou mamou.) Občas jej to vyjde, občas nie. Ten záver je, taký aký je Nikina povaha: rýchly, spontánny – nie úplne premyslený. P.S.: Tretia hviezda za výkon dvojici S. Sundqvist a N. Gunke. Osobné hodnotenie: 71% (***) (12.09.2020)