Ocelové dámy
Teräsleidit
Ladies of Steel
Réžia:
Pamela TolaKamera:
Päivi KettunenHudba:
Panu AaltioHrajú:
Leena Uotila, Saara Pakkasvirta, Seela Sella, Heikki Nousiainen, Pirjo Lonka, Samuli Niittymäki, Jani Volanen, Allan Mõttus, Jukka Virtanen, Mio Tola (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Road-movie, v ktorej vek už nie je ani číslo. Sedemdesiatpäťročná Inkeri udrela svojho muža Tapia panvicou a chcela by ho pochovať v záhrade. Aj pri očakávaní života vo väzení je ešte vždy čas žiť – konečne. Inkeri musí ihneď odísť, hoci už teraz je neskoro. Cestovanie po Fínsku je plné šarmantných stopárov, spomienok a hriešneho tanca. Keď Inkeri narazí na svoje zápisky zo študentských čias, nájde v nich Eina, svoju lásku z mladosti, čo jej pripomenie jej sny, neskôr potlačené patriarchálnym sobášom. Inkeri musí urobiť najväčšie rozhodnutie týkajúce sa zvyšku jej života, vybrať si medzi šťastím a spoločenskými konvenciami. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (9)
Nenáročná komedie s prvky černého humoru na téma stáří a promarněný život. Stopáž akurátní, tempo svižné, babky celkem vtipné, ale z gauče vás to nevystřelí. Pro citlivější jedince se sklony neustále bilancovat kvalitu svých životních rozhodnutí to může být trochu depresivní “strašák”, ale pro všechny ostatní celkem pohodová jednohubka na unavený nedělní večer :) ()
Aj malý film si zaslúži plný počet hviezd, ak mu nemáte čo vytknúť. Je to uletené, stále autentické a úžasne vtipné. Páči sa mi ako Fíni svojím nadhľadom mierne vybočujú zo štandardov škandinávskej kinematografie. Scenár môžeme vnímať aj ako odkaz mladšej generácii. No najfascinujúcejšie na tom je, že tri hlavné protagonistky sú reálne vo veku svojich postáv. Prudérnemu slovenskému divákovi isto zíde na um, že či mali tie stareny na hrobom takú frašku za potreby. A ony si pritom tie role tak užívali! Poznámka: Za road movie by som to rozhodne neoznačil. ()
Třebaže jde o dost svéráznou a poněkud ujetou komedii, u níž jsem párkrát doslova vybuchla smíchy, tak na oslavě narozenin pětasedmdesátileté Inkeri dostanou všichni přítomní a možná i diváci pěkně studenou sprchu v podobě jejího proslovu, kterým chce dát minulosti vale a začít konečně pořádně žít. Úplný závěr snímku však určitě potěší a pobaví nejednoho filmového fanouška. Řekla bych, že lépe to snad ani zakončit nešlo. (75%) ()
Trochu klasicky finského černého humoru nikdy neuškodí. Tyhle dámy byly opravdu svým způsobem roztomilé. Ať ta nejstarší hodně sklerotická nebo ta její sestra, která řešila problém, zda se přiznat k vraždě manžela, případně jejich sestřenice, skutečná dáma i ve svém věku, ale přesto - všechny mírně praštěné. Jaký kontrast vůči mladší generaci... Závěr s oslavou, byť k ní všechno směřovalo, byl trošku přehnaný, ale aspoň to bylo takové - finské... ()
Už po čtvrthodině je vám jasné, že jde o ženský film. Prostřednictvím jednoduché dějové linky sledujete tři seniorky. Inkeri, ta nejmladší, si v doprovodu sester potřebuje ještě „něco zařídit“, než se přihlásí na policii, aby se přiznala k zabití manžela pánví na lívance typu Hard Face značky Fiskars. Po cestě starým autem nachází střípky z minulosti a dochází k osvobozujícím rozhodnutím. Ženské role jsou skvěle zahrané, bezprostřední, uvěřitelné. Originální, vtipné dialogy, často s tématy ženského údělu a nenaplněnosti. Typická hláška: Všechny mámy jsou pitomé, je to jejich úkol. 4* ()
Reklama