Saišo no bansan

Rodinné drama, které jsem chtěla vidět především proto, že tam hraje Toda Erika a Sometani Šóta. Pár scén tam bylo opravdu moc hezkých, ale přestože tam jde o citlivé rodinné vztahy, bolestnou minulost i smíření, které by měly diváka dojmout, jako celek mě to osobně zanechalo spíše chladnou. Přišlo mi, že ono "rodinné drama" je tam tak nějak uměle nafouklé a že se ze všeho zkátka dělá větší tragédie, než ve skutečnosti je. Hlavním důvodem je to, že původcem oněch rodinných "šrámů" a nedorozumění byla podle všeho nedostatečná komunikace. A nemůžu si pomoct, ale u filmů mě vždycky hodně irituje, když si postavy věci upřímně neříkají, ba dokonce někdy úplně mlčí a ignorují se, než aby si něco vysvětlili a vyříkali. A právě tohle mi na filmu přišlo do očí bijící. Není pak divu, že s tímhle iritujícím pocitem jsem se jen těžko mohla sžít s postavami natolik, aby mě to dojalo. Ostatní Japonci, sedící v kině, však podle všeho měli jiný dojem, jelikož tam ke konci uplakaně popotahovali. Abych však filmu úplně nekřivdila, musím uznat, že jelikož jde spíše o konverzační druh filmu s množstvím dialogů, je rozhodně velmi náročný na pochopení, pokud ho vidíte v japonštině bez titulků jako já. Přiznávám proto, že sem tam mi nějaké ty detaily v konverzaci unikly, což mohlo o kapku snížit pochopení celého filmu a potažmo i celkový dojem. I tak si však stojím za svým názorem, že je mnoho lepších japonských rodinných dramat. Toto je sice herecky dobré, ale příběhově a režijně to vidím jako průměr. Možná ani není divu, jelikož pro Tokiwu Širóa je to očividně jak režijně tak scénáristicky jeho prvotina. (Viděno 10.11.2019 v kině MOVIX, Ario Kameari, Tokio.) ~(3,2★)~ (22.11.2019)