Hudba:
Ramin DjawadiHrajú:
Paddy Considine, Olivia Cooke, Emma D'Arcy, Matt Smith, Steve Toussaint, Eve Best, Rhys Ifans, Sonoja Mizuno, Fabien Frankel, Milly Alcock, Emily Carey (viac)VOD (1)
Epizódy(10)
-
Potomci draka (S01E01)
-
Nezvedený princ (S01E02)
-
Druhý svého jména (S01E03)
-
Král Úzkého moře (S01E04)
-
Osvítíme cestu (S01E05)
-
Princezna a královna (S01E06)
-
Náplavomarka (S01E07)
-
Pán přílivů (S01E08)
-
Zelená rada (S01E09)
-
Černá královna (S01E10)
Recenzie (141)
// Westeros is back. Condal se Sapochnikem vzali podle všech indicií náročnou předlohu, kterou proměnili v shakespearovské drama o dvou rodinách, třech hradech a sedmi dracích, přičemž nejsilnější scénou bylo asi dvouminutové belhání krále trůnním sálem k židli. Pomalé, ale zatraceně výživné! O to víc mě tak mírně zklamalo finále, které je (možná nevyhnutelně, ale stejně) jen dalším setupem bez žádného payoffu. Ne tak špatný, jako finále druhého Hobita, ale rozhodně horší než všechny poslední díly Hry o trůny. Mohlo to být bezchybný, takhle si holt počkáme na druhou sérii, no. 9/10 ()
1.séria__Na zatiaľ po štvrtom diely by som povedal že je to dosť za očakávaniami. Obsadenie žiadna veľká sláva, zatiaľ okrem démona Matta Smitha, tam nikto nejak zvlášť neupúta, príbeh s intrigami len klasika, akcia a súboje tiež nedostanú zrovna do kolien. Bolo by dobre sa troška prebrať. ____ po 6 diely... To si už fakt robia z ľudí srandu, riadne začali šlapať na päty Prstenom moci, či ako sa to vlastne volalo. Nehorázne povrchné, príbehové skoky ako hovado, dejovo ustrelené bez poriadnej atmosféry, postavy každým dielom čoraz viac bezduché až otravné a tie ich dredové biele vlasy na odstrel, to kto vymyslel tú frizúru?! fakt mimo, čisté fopa. Koniec. Toto teda tiež moc nevyšlo. Tento seriálový rok prúser za prúserom. /30%/ ()
Byl jsem rád, že se nám toto univerzum po letech zase vrací, nicméně to, co přišlo, mě totálně odrovnalo a neskutečně jsem si užíval každý díl, ať už byl slowburnový nebo bitevní. Tvůrce seriálu Miguel Sapochnik (a samozřejmě není v týmu sám) je bůh a malinko mě zneklidňuje, že z druhé sezóny odstoupil jako showrunner, ale snad to bude zase tak super. Největší a vlastně jediný neduh tohodle seriálu pro mě tví ve velkých ale hlavně častých časových skocích, přičemž jsem se jednu dobu v postavách (hlavně dříve dětských) hodně ztrácel a taky fakt, že jsme měli v půlce řady přijít o herečku Milly Alcock, kterou jsem si během pár dílů strašně oblíbil, mě hrozně štval. Nicméně ji nahradila snad lepší Emma D'Arcy a v dalších řadách máme prý přislíbeny flashbacky a naopak absenci flashforwardů, leč bohužel až 2024. A já doufám v méně porodů. Už aby to bylo. ()
House of the Dragon na můj vkus příliš dlouho, táhle a nedostatečně obratně řeší intriky, mocenské boje a psychologickou válku hlavních hrdinů. Jde to mnohdy až do takového extrému, že to defacto "odnese" třeba celá jedna epizoda. A sledování hodiny zadumaných pohledů v potemnělých (sic fantasticky aranžovaných) kulisách není to, proč máme svět GoT tak rádi. Chybí vyváženost, chybí silné postavy, na kterých by se celý příběh nesl a když už tady konečně nějaká je, či se utváří, tak je znásilněna výměnou hlavního protagonisty. Což je další velký problém, který nebyl uchopen vůbec dobře. Pravdou však zůstává, že HoD solidně kopíruje i trademarky, které fungovaly dobře od začátku. Umí místy udělat sevřenou atmosféru, postava Daemona je absolutně na vrcholu a když to rozparádí draci, také to stojí za to. Vzhledem k tomu, jak končí jednička, by mohla být dvojka konečně to pravé ořechové s cca trojnásobným rozpočtem oproti staršímu bratříčkovi. Celkově je jednička překvapivě spíše komorní a chybí jakkoliv velkolepá bitva. ()
Kiež by som mohol napísať, že to bolo tak dobré, ako "Game of Thrones", no stále je to v rámci intrigovej "zábavy" dostatočne dobrý námet, ktorý bude fanúšikov tejto seriálovej fantasy delikatesy baviť. Keď sa ďalšími sériami dostane na pútavejšie postavy, ktoré budú charizmou výraznejšie, je veľký predpoklad, že "nástupca" v podobe "House of the Dragon" bude viac ako solídnym pokračovaním "Game of Thrones". ()
Takovej ten pocit, kdy se abstinentovi po dlouhé době znovu naskytne příležitost zakusit slasti jeho dlouho odpírané drogy. Je to zpátky, a prostě si nemůžete pomoct, a víte, že v tom zase skončíte až po uši. Tenhle seriálový svět a jeho intriky a infarktová dramaturgie, to je prostě láska. [HBOmax] ()
Moc domů, málo draků.... můj hlavní problém netkví v tom, že by tenhle spin-off nebyl kvalitní; to určitě ne. House of the Dragon však staví na všem, čím mě Hra o trůny odjakživa srala nejvíc – na politikaření a nekonečným žvanění o ničem. Tenhle fikční svět mě zkrátka nikdy nebavil a nikdy snad bavit ani nebude.... zarytý fanoušci Game of Thrones to ale nejspíš budou milovat no matter what. ()
1. séria - 80%. Dlho očakávaný seriál, ktorý predchádza príbehom Jona Snowa a Daenerys Targareyen búra rekordy sledovanosti a vlastne bavil aj mňa. Aj keď treba podotknúť, že je to úplne iný seriál ako Hra o trony. Zatiaľ čo v príbehoch Piesne ladu a ohňa sledujeme diania niekoľkých rodov zo zapadozeme bojovať o tron, tu sedíme na jednom mieste (King's Landing) a sledujeme (nie veľkolepe, ale komorné) politikárčenie a intrigy niekoľkých rodov (Targaryen, Hightower, Velaryon). Je to znova výborne napísané, postavy majú opäť super napísané postavy a aj keď je príbeh pomalší je zaujímavý. Keď spomínam ten príbeh, tak tempo celého seriálu, je pre mňa asi najväčšie mínus. Mne osobne to prišlo, že sa na všetko strašne dlho čakalo. Každopádne ako celok prvá séria funguje výborne - znova brilantný casting, vypráva, kostýmy, masky, efekty a samozrejme znova vynikajúca hudba. Prvá séria mi spravila chuť, ale verím, že ta druhá kedy sa Tanec drakov rozbehne, ma skutočne nasýti. Obľúbený soundtrack: Rhaenyra's Welcome, Protector of the Realm, The Crown of Jaeharys. Fire and Blood ()
Dobrá práce. Ani maličko mi nevadilo, že se nikam nespěchá - spíše naopak. Postavám jsme se dostali pod kůži a tohle je evidentně dlouhodobá zakázka, tudíž ta hromaděná atmosféra a vnitřní napětí, které byly v posledních epizodách nonstop hmatatelné, se určitě bohatě splatí. Znepokojuje mě vlastně jen to, že když už se tvůrci rozhoupali k větší akci, většinou to vyústilo v nedotažený a uspěchaný (Daemon vs Krabák), popřípadě jen hloupý zvrat (drak v předposlední epizodě). Sviňáků se tu ale schází dostatek, a byť mě zatím žádný nebaví tak jako Malíček (Hra o trůny byla celkově z pohledu charakterů jinde), na clash v druhé sezóně se moc těším. A vše navíc korunuje chvályhodný feministický tón, který tomu dodává dříve nepoznaný rozsah a dokonce i nějakou historickou hodnotu. 80 % ()
[54%] Máme tu prequel k Hře o trůny … No, tak já nevím jak mám začít. Zkusím to … Hru o trůny mám rád, sice nejsem až tak velký fanda toho seriálu, 2 a 3 série mi přišla pozvolnější, knihy jsem nečetl, ale svoji hmatatelnou úroveň a nezapomenutelné scény to má opravdu prvotřídní. Dokonce mě bavila i ta poslední, osmá a dle spousty diváků kontroverzní řada. Tenhle související seriál Rod draka měl sakra velký potenciál, první epizoda mě bavila, jenže pak to začalo mít docela dost hluchých míst a v podstatě jsem to celé odzíval a sledoval jen ze setrvačnosti. Pár dobrých scén to mělo, ale na GOT to nemá ani náhodou. Zpočátku mě pár herců bavilo, jenže pak už mě jejich osudy, chabé charaktery ani motivy jejich počínání nebavily. Rozpočet byl asi slušný, pěkně to vypadalo včetně draků, ale to je asi tak všechno. Jak říkám, potenciál to mělo, tak ve výsledku ten slabší průměr z toho vidím, úplná sračka to nebyla, ale čekal jsem víc … ()
Seriál roku. ()
Syndrom Game of Thrones je zřejmě dědičnej. A tak divák sleduje, kterak mezi sebou incestní rod intrikuje, zrazuje a manipuluje, ale přitom vlastně není svědkem ničeho zajímavýho. Aneb když seriál začíná bejt dobrej výhradně ve chvílích, kdy dochází k nečekaným, často brutálním či zbytečným zvratům, kde všechno před nimi a po nich je jenom kvadrilion dialogů či nudnejch scén, který nestaví ani charaktery, ani svět, ale prostě jsou, aby k tomu zvratu mohlo časem dojít. To se víc vyplatí pustit si stokrát Dunu nebo LOTR, kterými se beztak R.R. Martin hojně inspiruje, ale jsou scénářem i režií o předalekou galaxii jinde, než trávit čas u něčeho, co existuje jenom z popularity původní tvorby, která sama o sobě už v posledních řadách musela bejt vycucávaná z prstu, aby všem zúčastněným zaplatila účty na roky dopředu. House of the Dragon je vyprázdněnej soubor předobrazů, kde se zase hraje o trůny - akorát tam se to aspoň sekalo, řezalo, bodalo a mlátilo! ()
Možná bych seriál nazval spíše seriálem porodů. ()
Je to děs, co vám budu...teď to není recenze tohoto dílu, ale celého seriálu. Ale vraťme se ke GoT, tam nám bylo v první epizodě naservírováno 20 (dvacet)!!! postav a vy jste byli v klidu, protože jste přesně věděli kdo je kdo, kdo bude váš oblíbenec a tak nějak i to, kdo bude zmrd. A dalších 3 až 8 sérií jste v tomto duchu žili. Nikdo vám je ve 2. epizodě nepodřezal nebo nepřeobsadil. K tomu přibyli draci, jeden superpadouch (nebo víc), ale celý děj měl nějaký vývoj. Ano, pak někomu vadily moc tmavé scény(a to jen díky špatnému nastavení jasu TV nebo stažení nekvalitní verze) a krutý konec. No jo, ale to vše asi až po 7 sériích naprosto brutální jízdy, kdy jste se podívali i někam jinam než jen do některé z komnat Red Keep jako v Rodu Draka! To vše Rod Draka postrádá a vlastně nemám důvod jej za něco vyzdvihnout. Za mě bída! ()
Sklamaný zo záveru GoT som si dal načas a u Rodu draka som veľké oči nemal. A skutočne tie prvé epizódy boli také spomalené, bez prekvapení, bez toho šmrncu a ťažko sa získaval cit k postavám, keď sú po každom diele skoky o niekoľko rokov či dekádu a ešte aj vymenia hercov. Záver už ale pripomínal starý dobrý rukopis a úplný koniec série jednoznačne presvedčí každého, že chce pozerať ďalej. ()
Nadbytečné tlachání a řada nelogičností se vyvažuje precizně sevřenou atmosférou a pěkným herectvím. Příjemný návrat do universa Game of Thrones. ()
Mohl bych napsat, že se cítím být po první sezóně zklamaný, ale nebyla by to pravda, protože jsem po GoT nic velkého neočekával. Hra o trůny pro mě totiž začala od páté série výrazně ztrácet dech, a protože jsem realista, příliš jsem si to nemaloval. A tvůrci mě nepřekvapili. Děj se odehrával převážně v kulisách, postav bylo sice dostatek, jenže byly z naprosté většiny nevýrazné, jejich představitelé a představitelky nebyli mnohdy potěchou pro oko po stránce vzhledové ani herecké (čest výjimkám), scénář byl často až nudný, a i když vím, že to tak není, nemůžu se zbavit pocitu, že se tu umíralo spíše u porodů než po úderu ostrým nebo tupým předmětem. Po první řadě tu prostě zůstala (u mě) taková nepříjemná pachuť. / Poučení: Nástupnictví je záležitostí ošemetnou; jednoho třeba pro dýku přestane poslouchat ledvina. ()
Po shlédnutí celé první série. V průběhu týdne. Parádní výprava a kostýmy. Pěkná atmosféra. Ale... oproti Hře o trůny mi chyběl důvod, návnada na další díl. Abych hltal jeden za druhým nedočkavostí. Až od osmého dílu se prakticky začalo něco podstatného dít. Až závěrečný díl první řady skončil velkým očekáváním. (viděl jsem: 1.série, cz dabing) ()
Vcelku mě bavilo celou sérii číst ty postřehy, jak je to oproti GoT strašná nuda plná nezajímavých dialogů. V tomto ohledu to určitě nebylo ani lepší ani horší. Je to prostě dokola stále to stejné. Hromada průměrných dialogů sem tam doplněných zvratem. Přesto se mi oproti původnímu seriálu líbilo, že příběh byl alespoň ucelenější. Sice občas skáče v čase jak pominutý, ale aspoň se nesnaží chytat příliš zajíců najednou a - minimálně v této sérii - zbytečně neodbíhá pryč. Závěrečné díly dokonce dokáží vybudovat i poměrně solidní momenty, i když na zadek žádná scéna vysloveně neposadí. Ale třeba to přijde v další sérii. Jinak je fajn opět vidět Matta Smitha v hlavní roli nějakého seriálového projektu. ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (viac)
Seriál Hra o trůny se stal globálním fenoménem, to museli zaregistrovat i ti, kterým zápolení rodů Stark, Lannister a Targaryen nic neříkalo. Minimálně prvních 6. sérií si poté v rámci ohlasů vedlo nadstandardně, v rámci posledních dvou sérií se ovšem projevil fakt, že autor knižní předlohy George R. R. Martin nezvládl dopsat poslední dvě plánované knižní pokračování původních knih a tvůrci seriálu si tak museli výrazně jít svou vlastní cestou. A pro mnohé především závěrečná 8. série byla brutálním zprzněním toho, co na prvních sériích milovali. Hra o trůny ovšem pořád zůstává pravděpodobně největším hitem v historii stanice HBO a tudíž by se zákonitě nevyplatilo nechat svět Západozemí spát. Především i proto, že Martin nelenil a svět Západozemí razantně rozšířil. Seriál Rod Draka je tak založen na fiktivní kronice Oheň a krev, která pojednává o historii rodu Targaryen a stačilo jen čekat, zda se tvůrcům zvládne navázat na prvotní úspěch Hry o trůny. Rod Draka se primárně vrací k základům a k tomu, co hrálo především v prvních sériích Hry o trůny hlavní prim. Mluví se tu sice o snu Aegona Dobyvatele a pradávné hrozbě na Severu, prim tu ovšem hraje především politické pletichaření a s ním spojené dialogy. Přitom všem platí, že se tvůrci skutečně nemohli spolehnout na kdovíjak silné dialogy z předlohy, kdy je sama předloha skutečně pouze fiktivní shrnutí jednoho rodu. A přesto se tvůrcům s předloženým materiálem zvládlo vypracovat skvěle napsané tragické drama, které funguje díky fenomenálním dialogům a fenomenálním představitelům stěžejních rolí. Rod Draka si tak minimálně ze začátku zvládne diváka omotat prstu stejně jako to kdysi na samotném startu zvládla Hra o trůny. Je to pořád svět Západozemí a i když se tu sice vyskytují nejrůznější draci v plné kráse, je to pořád především Martinem vytvořený svět, který se snaží reflektovat nedostatky i špinavost nejen středověku, ale i současnosti. Prim tu ostatně hraje i fakt, že by na trůn Západozemí měla poprvé v historii usednout žena, kdy někteří možnost přítomnosti ženy na trůnu vnímají jako slabost, někteří tím ovšem okatě jen zakrývají svou zatvrzenou maskulinitu a obavy z toho, že by jim měla vládnout žena. Dokáže to reflektovat i debaty o tom, zda je vůbec možné, aby se v sexistické společnosti mohla jednou v demokratické společnosti k moci dostat žena (převážně v USA to nejspíš ještě nějakou dobu bude jedno velké TABU). Rod Draka v tomto ohledu zvládne mít neskutečný přesah, zajímavé je ovšem především to, že zvládne v rámci jedné série pokrýt 20 let událostí, kdy především zaznamenává změnu času a poměrů. Rod Draka má tak výhodu nejen v tom, že jsou jeho dialogy tolik vtahující, ale především v tom, že se toho skutečně za 10 epizod stihne pokrýt hodně. 1. série v zásadě zobrazuje vše stěžejní vedoucí k predikovanému Tanci draků a též zobrazení starého známého přísloví o tom, že když se údajně narodí nový Targaryen, bohové si hodí mincí, aby rozhodli, zda bude lord nebo blázen. I když bylo poté v tomto ohledu snadné říci, že bude seriál nadržovat jedné straně, po finiši prvních 10 epizod to vlastně zas tak snadné tvrzení není, kdy má každá strana prozatím své pro a proti a někoho, koho nelze definovat černobíle. Za 20 let se postavy nějakým způsobem vyvíjí, dochází k paralelám a nečekaným vývojům událostí a i když se takový Viserys I. ve fenomenálním podání Paddyho Considina snaží sebevíc rodinu rozdělenou ve dví opět spojit, díky různým intrikám a starým křivdám je jeho úsilí jednoduše zbytečné. Rod Draka se díky tomu nikdy nezbaví pachutě čiré tragédie. Jisté názory se vlastně nepletou a Rod Draka je do velké míry telenovela, ovšem o poznání lépe napsaná a především řemeslně zpracovaná. Miguel Sapochnik, který je zodpovědný za epizody Tvrdodomov či Bitva bastardů ze Hry o trůny zvládne předvést, že o svůj nejlepší formu zatím nepřišel a seriálu budou jeho schopnosti chybět, nováčci Greg Yaitanes, Claire Kilner a Geeta Vasant Patel poté zvládají výrazně nezaostat. Bravurní vedení herců, bravurní uchopení akčních sekvencí a bravurní těžení potenciálu. Samotná kronika Oheň a krev je do jisté míry založená na dohadech a tvůrci díky tomu mají v rámci scénáře do jisté míry volné ruce, právě originální nápady jsou v tomto případě často k prospěchu věci a zvládají ještě více prokreslit charaktery. Momenty jako je finále 1. série jsou prozatím jedním příkladem za všechny, kdy právě tyto rozhodnutí přispívají k tomu, že konflikt Zelených a Černých do budoucna nebude tak černobílý a každý přispěl svou trošku do mlýnku. Skladatel Ramin Djawadi navíc nevsadil pouze na to, že bude variovat nejsilnější hudební motivy ze Hry o trůny a každou epizodou pere jeden silný hudební motiv za druhým, které jednotlivým momentům dodávají ještě sílu navíc (nástup Viseryse v epizodě 8 budiž jedním příkladem za všechny). Rozpočet je na celém seriálu vidět a to se nemusí sázet na jednu velkou atrakci za druhou. Když ovšem dojde na draky v akci, je to radost, především ve finále 1. série, které dveře k Tanci draků jednou bravurní sekvenci v režii Yaitanese láká na něco fantastického. Ocenit se navíc skutečně musí casting stěžejních rolí a to především v těch momentech, kdy dojde na přeobsazení. Člověk se tak může snadno obávat, že fantastická Milly Alcock bude výrazně chybět, Emma D'Arcy jí ovšem v roli Rhaenyry Targaryen dokáže nahradit stejně bravurně jako Olivia Cooke v roli Alicent Hightower nahradila Emily Carey. Matt Smith má jako Daemon Targaryen výraznou a herecky důstojnou roli, kdy dokáže předvést, že mu celkem jdou prevíti, Rhys Ifans zde konečně dostává prostor zazářit a s odstupem času se bude vzpomínat především na Paddyho Considina v roli krále Viseryse, silný dojem poté dokáže zanechat i Steve Toussiant jako Corlys Valeryon. S jeho obsazením bude mít kvůli jeho barvě pleti pořád dost lidí problém, z Corlyse se ovšem po čase vyklubala jedna z nejzajímavějších postav celého seriálu a Toussaint minimálně silnou svého výkonu zvládne pochybovačům zatnout tipec. V rámci Rodu Draka je poté skutečně zajímavé sledovat, jak se loajalita postav vyvíjí, stejně tak jak konfrontace dospělých ovlivňují jejich potomky. Skutečně platí, že se v politickém zákulisí nachází jisté nemorální bestie, neznamená to ovšem, že jsou jimi všichni. Přes nenávist a touhu na pomstu se u postav pořád projevují uvěřitelné lidské emoce a do jisté míry i pochopení. Největší síla sci-fi či fantasy vždy tkvěla v tom, kdy se sebevíce za vlasy přitažená a nerealistická látka zvládla polidštit a svět George R. R. Martina v tomto ohledu prakticky nemá konkurenci. Po 10 epizodách je vlastně snadné říci, že tvůrci přesně zvládnou pracovat s budováním a atmosférou stěžejních momentů, rozhodnutí dávat si na čas navíc v tomto případě přináší ovoce. S odstupem času tak bude 1. série Rodu Draka po vzoru 1. série Hry o trůny vnímána primárně jako otevření Pandořiny skřínky, už cesta k Tanci draků ovšem v tomto podání stála za to. Nyní tak jen stačí doufat, že tvůrci nepoleví a Tanec draků dostojí nastaveným očekáváním. Stačí totiž závěrečný závěr finále 1. série a je jasné, že vývoj událostí rozhodně nebude příjemný.... () (menej) (viac)